(17.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Čili podíl aktivní politiky na investičních pobídkách byl jedna z příčin, proč míra nezaměstnanosti v minulém roce mírně klesla a proč ve svých vrcholných hodnotách nepřesáhla prozatím kritickou hranici. Jak už jsem se zmínil, očekáváme střednědobě mírný pokles nezaměstnanosti. Jeho rozsah lze velmi obtížně odhadnout, ale je tomu tak. Uznávám, nebo resp. konstatuji, že je problém v oblasti dlouhodobé míry nezaměstnanosti, protože zejména v těch oblastech, kde dochází k restrukturalizaci, je dlouhodobá nezaměstnanost velmi přítomna, jakkoliv jsme ještě nepřesáhli běžné evropské hodnoty. Přesto existuje řada států v Evropě, kde je situace lepší.
Musím ovšem také zmínit to, že prostředky, které nám dala tato konzervativní sněmovna k dispozici pro aktivní politiku zaměstnanosti, představují 0,18 % ve vztahu k hrubému domácímu produktu, což je přibližně desetkrát méně, než je běžné v sousedních zemích. Čili to je jeden z důvodů, proč jsme nedosáhli takové účinnosti, kterou bych považoval za přiměřenou.
Akční plán zaměstnanosti na rozdíl od jiných plánů, při podrobném studiu si to můžete ověřit, se snaží formulovat určitá kritéria nikoliv tak jednoduchým a striktním způsobem, jak jste to popsal, ale přesto kritéria, která jsou měřitelná, abychom byli schopni pečlivě hodnotit účinnost jednotlivých nástrojů politiky zaměstnanosti.
V celkové strategii je naším záměrem za prvé významně zvýšit podíl prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. K tomu je potřeba ovšem volebního vítězství a nové sněmovny, to je zřejmé. Za druhé příslušné zákony jsou již připraveny rozšířit některé nástroje politické zaměstnanosti. Jedna z malých možností je již současně ve sněmovně, v té tzv. euronovele, a soustředit se, a to je také jednou z priorit aktivní politiky zaměstnanosti v akčním plánu, soustředit se na rekvalifikace pro zejména dlouhodobě nezaměstnané.
Chci také konstatovat, že vytváříme dvě specializované instituce v oblasti nejvyšší míry nezaměstnanosti, které by měly umožnit efektivní hledání, nebo efektivnější hledání nového zaměstnání. Další cesta, kterou volíme, je prostřednictvím zaměstnaneckých agentur a prostřednictvím tzv. systému, kterému se hantýrkou říká labour-pool, což je v podstatě zapůjčování pracovníků. Stejně tak jsme vytvořili určité divize konverze, nebo ve spolupráci s regiony divize konverze v oblasti ocelářství.
Všechny tyto restrukturalizační změny, které jsou velmi významné a budou ještě po určitou dobu probíhat, provázejí sociální doprovodné programy, které se v zásadě osvědčují. Veškerá hodnocení říkají, že ano, ale přesto připravujeme v současné době novou formulaci těchto doprovodných sociálních programů. A mohu při této příležitosti sdělit, že naším záměrem je vytvořit zákon o transformaci ocelářství a hnědouhelného hornictví tak, aby bylo možné s daleko větším úsilím a v daleko větším rozsahu využít veřejné prostředky pro zvládnutí tohoto tíživého problému.
Shrnu-li tedy svoji odpověď: míra nezaměstnanosti v celoročním průměru v minulém roce poklesla o 0,5 %, což lze považovat za relativní úspěch. Nic brilantního, ale je to relativní úspěch, vezmeme-li v úvahu vliv mezinárodní recese. Dále naším základním cílem je koncentrovat a koordinovat prostředky a vycházíme z toho, že hlavní těžiště boje proti nezaměstnanosti leží v modernizaci českého hospodářství prostřednictvím významných zahraničních investic.
Další krok, který je i vyjádřen v akčním plánu, je koncentrace na dlouhodobou nezaměstnanost a pokus - přiznávám se, že to je za deset let politiky zaměstnanosti v ČR první pokus - určitým způsobem vytvořit měřítka pro rozeznání toho, zda jsou naše nástroje účinné. Dalším krokem je formulace transformačního zákona, který umožní poskytnout veřejnou pomoc a veřejnou podporu restrukturalizovaným oblastem.
Dámy a pánové, znovu se musím vrátit na začátek té věci. Žádnou nezaměstnanost nepovažuji za optimální. Považuji nezaměstnanost za nutný, avšak tíživý důsledek moderního hospodářství s jeho prudkým vývojem a tendencí k neustálým změnám. Je třeba využít pro potírání nezaměstnanosti možnosti, které poskytuje moderní sociální stát, a je třeba tyto prostředky používat na základě na dlouhodobých strategií. Rád chci konstatovat, že strategie, které byly projednány i na mezinárodní úrovni a byly uznány ve velmi ostrých debatách se zkušenými odborníky jako strategie rozumné a s nadějí na výsledek, jsou formulovány v národním plánu zaměstnanosti a v jednotlivých akčních plánech.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Táži se pana poslance Exnera, zda si přeje položit doplňují otázku. Je tomu tak, hovoří pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, ve svém vystoupení jste projevil značnou míru uspokojení z dosaženého stavu. Musím konstatovat, že když průměrná míra nezaměstnanosti v loňském roce poklesla o 0,5 %, tak je naprosto jisté, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí letošního roku bude nad úrovní prvního čtvrtletí loňského roku.
Mluvíte o tom, že akční plány zaměstnanosti i Národní plán zaměstnanosti splňují účel. Nejsem si tím jist. Jejich 70 opatření - přibližně - která se opakují z roku na rok bez konkrétních údajů, zajistilo to, že v letošním roce na začátku je vyšší míra nezaměstnanosti než loni. Kde tedy je ten pozitivní efekt z této věci?
Mluvíte o tom, že není u nás skončena transformace. Dělal jsem si ale určitou naději, že sociálně demokratická vláda zahájí pokračování transformace takovým způsobem, aby to nevedlo ke zvýšení nezaměstnanosti. Myslím si obecně, že takový postup byl možný. Rozumné strategie lidem práci nezajistí, jestliže tam nebudou konkrétní výsledky.
Vyhnul jste se také jakékoliv kvantifikaci toho, jak si vývoj představujete dále.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hovoří ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že několikrát jsem docela zřetelně řekl, že úspěch je pouze relativní a je to úspěch vzhledem k okolnostem. Jestliže severomoravské ocelárny procházejí dlouhodobou obtížnou situací, kterou nezpůsobila tato vláda, ale která byla založena chybnou privatizací v době vlád předchozích, a jestliže v průběhu tohoto složitého vývoje se nám podařilo stabilizovat ocelárnu Vítkovice, která by byla bez naší intervence ztracena, jestliže se nám podařilo stabilizovat, byť na nižší úrovni, i ostatní ocelárny alespoň do jisté míry - tato věc ještě není zcela dořešena, zejména situace Nové huti není dobrá - jestliže přes to se podařilo v oblasti severomoravské udržet stejnou míru nezaměstnanosti, jako byla na počátku, když tato prudká restrukturalizace začínala, tak nemohu prohlásit, že to je skvělé. Ale přesto mohu prohlásit, že to je jistý dílčí úspěch.
***