(14.10 hodin)
(pokračuje Doležal)
Co z toho jasně vyplývá. Otázka financování v tomto materiálu není řešena, a co je na tom nejhorší, vláda ani neumí ji řešit a nechce ji řešit, poněvadž si s tím neví rady. Protože se domnívá, že to bude řešit úpravou zákona o rozpočtovém určení daní, ovšem problém nastává ten, že pokud dojde k převodu majetku z krajů na obce a obráceně, musel by se tento zákon opět měnit na návrh krajských zastupitelstev. To znamená, nastane neuvěřitelný zmatek. A přiznat krajům a obcím, že tyto organizace budou financovat podle dotací, které jim schválí sněmovna a navrhne vláda, to se bojím, že skončí špatně, protože nikdo z nás nedokáže přesně určit, kolik finančních prostředků je třeba.
Jelikož se domnívám, že tento předložený materiál, tento sněmovní tisk je zpracován nedostatečně a neúplně, protože se domnívám, že bez vyřešení otázky financování a bez dořešení otázky přesného určení majetku, který je převáděn na kraje a obce, nelze tento materiál doprojednat a schválit, proto si dovolím navrhnout následující.
Navrhuji vrátit tento sněmovní tisk zpátky do výborů, popř. přerušit projednávání tohoto bodu do doby, než bude doplněn o přílohu, který majetek a které organizační složky státu a státní příspěvkové organizace se převádějí na kraje a obce, a též dokud nebude předložen materiál, který bude řešit financování těchto organizací. Děkuji za pozornost.
(Potlesk v pravé části sněmovny.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci. Slovo má nyní pan kolega Radko Martínek jako druhý, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové. Skoro se mi již ani nechce replikovat na to, co tady bylo řečeno, protože je vidět, že pan kolega účelově překrucuje fakta, říká tady věci, které nejsou absolutně podložené. Možná by se mohl zabývat nejdříve touto problematikou, a potom by mohl mluvit, ale to se asi nedá očekávat.
Já bych chtěl konstatovat, že tento tisk byl projednáván opakovaně se Svazem měst a obcí a opakovaně s Asociací krajů. Toho jednání jsem byl přítomen. V podstatě došlo k dohodě, přičemž Asociace krajů má v podstatě jenom ještě jeden návrh, který zřejmě asi někdo z kolegů předloží, kde by eventuálně chtěli urychlit ty přechody. To znamená, není vůbec pravdou, že by ty majetky nechtěli, naopak jsou připraveni je převzít. A čím dříve, tím lépe, alespoň podle toho, jak mám reprodukovat to, na čem jsme vyjednávali právě s Asociací krajů.
Myslím si, že se podařilo při projednávání tohoto návrhu zákona dojít k všeobecné shodě. Ta shoda bude vyjádřena potom v některých pozměňovacích návrzích, které tady předvedu, tak aby celá záležitost byla vyřešena ku spokojenosti těch, kteří převážně přebírají majetky, a to je krajů.
Pokud se týká financování, tam není samozřejmě žádný problém. Je jenom otázkou, jaký potom sněmovna zvolí postup. Nicméně ty finanční prostředky, kterými byly zajišťovány tyto instituce doposud, přejdou tam, kde budou zřizovatelské funkce, a je jenom otázkou, jakým způsobem, tzn. jestli příspěvkem, dotací anebo daňovými příjmy. I tady v tomto probíhala rozsáhlá jednání Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí s kraji a nakonec došlo k obecné dohodě v podstatě v tom smyslu, že to zřejmě bude příspěvek v této výši.
Pokud se týká systému přecházení majetku, tak tam tento zákon reaguje na některé dobré a některé špatné zkušenosti první etapy reformy veřejné správy. A právě proto je tam tzv. předávací období, kterému se pan kolega tolik divil. Protože se ukázalo, že je potřeba, aby obě strany mohly sednout, vypracovat příslušné převáděcí protokoly a prostřednictvím těchto převáděcích protokolů připravit v podstatě organizaci na převod.
To znamená, jsem přesvědčen, a nakonec i kraje to takto komentovaly, že tento systém, který v tomto zákoně je připraven, je mnohem lepší, a v podstatě jsou s ním spokojeni, tak jak je tento návrh zákona připraven.
V tom pozměňovacím návrhu, který budu navrhovat, nebo resp. který přijal výbor a který jsem navrhoval na výboru, bylo, že z tohoto návrhu zákona byl vyčleněn paragraf, který se týkal počítačového vybavení, movitých věcí na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Tento převod majetku nepatří do tohoto návrhu zákona, který se zabývá převody nemovitými, nikoli movitými, a proto bude tento návrh použit nebo resp. načten do zákona 1160, kam skutečně patří. Stejně tak v tomto zákoně 1160 už byla načtena změna, která v podstatě zabezpečuje převod movitého majetku okresních úřadů, který používají okresní úřady na výkon činnosti státní správy, která bude převáděna na obce s rozšířenou působností, a ty budou převedeny zároveň s úředníky a zároveň s jednotlivými funkcemi.
To si myslím, že k obecné rozpravě stačí. Jinak v podrobné rozpravě se potom přihlásím s několika pozměňovacími návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové. Já vím, že již paní zpravodajka hovořila o tom procesu, kdy náš výbor byl první, který obce informoval o majetku, který je chystaný k převodu na ně.
Dovolte, abych se pokusil paradoxnost situace dokladovat na jednom konkrétním případu stálé divadelní scény v Klatovech. Když jsem se obrátil na pana starostu Klatov, tak pan starosta mě informoval, že o stálou divadelní scénu by měl zájem, pokud k objektu dostane také finanční prostředky spojené se zajišťováním provozu tohoto objektu v této době. Pokud mu nemohu garantovat, že tyto finanční prostředky získá, tak že o scénu zájem nemá. Logicky se pak nabízí varianta tuto scénu převést na kraj. Akorát že Plzeňský kraj o tuto scénu zájem nemá.
A já si, dámy a pánové, myslím, že onen krok, který byl přijat v roce 1992, kdy na obce byl masově převeden majetek bez toho, že by probíhala interakce mezi státem a obcemi, že tento krok už dost dobře činit možné není prostě proto, že dávám-li někomu něco, tak bych se jej měl zeptat, zda opravdu o to něco stojí.
***