(Jednání pokračovalo ve 14.01 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je jedna minuta po druhé hodině odpolední, znamená to, že pokračujeme v přerušeném jednání, a to v projednávání bodu 31 - vládní návrh zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce a o souvisejících změnách, sněmovní tisk 1151, druhé čtení.
Pokud se nepletu, byla otevřena obecná rozprava k tomuto bodu, do které se přihlásil pan poslanec Doležal. Uděluji mu proto slovo.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji. Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, alespoň ti, kteří jste po jistě dobrém obědě dorazili, tak se vás pokusím chvíli zdržovat a říci vám určité své postřehy a stanoviska k projednávanému tisku, i když se možná budu opakovat, protože mnoho slov zaznělo při projednávání ostatních tisků týkajících se reformy veřejné správy.
Na úvod vás zkusím seznámit s připomínkami Svazu měst a obcí, které jsem od nich obdržel a které se vyjádřily k tomuto tisku, a sdělím pouze jejich obecné připomínky.
Navržený postup přechodu zřizovatelských funkcí a majetku je podle našeho názoru v rozporu s principy druhé fáze reformy veřejné správy a také v rozporu s názory na přechod zřizovatelských funkcí a majetku podle některých ministerstev, tak jak nám byly jejich názory prezentovány - viz dokument Ministerstva práce a sociálních věcí, konzultační dokument Převod zřizovatelských kompetencí okresních úřadů k zařízením sociálních služeb. Podle tohoto dokumentu dochází nejen k přechodu na kraje, ale také na obce podle individuálního posouzení daného zařízení a obce, na kterou má zařízení přejít. Bohužel, k individuálnímu posouzení daného zařízení, zda má přejít na obec, či na kraj, nedošlo. Požadujeme, aby tyto instituce byly individuálně posouzeny a podle vhodnosti přešly nejen na kraje, ale také na obce. Nynější stav, kdy byly obce narychlo osloveny, aby se vyjádřily k tomu, zda dané zařízení chtějí, či nechtějí, v průběhu pouhých dvou letních týdnů, vyzněl jen jako formální postup, snažící se vyhovět hlasu obcí.
V této souvislosti je třeba připomenout, že vedle reformy veřejné správy probíhá na Ministerstvu práce a sociálních věcí reforma sociálních služeb, která by měla rozhodování o sociálních službách maximálně přiblížit klientům těchto služeb.
V tento moment si dovolím doplnit, že výbor pro sociální služby a zdravotnictví tento materiál nedoprojednal a jeho projednávání přerušil.
Tento základní kámen reformy sociálních služeb bude značně narušen i jejich převodem na okresní úřady, z okresních úřadů na kraje, kdy dojde k faktickému oddálení namísto přiblížení. Z tohoto důvodu žádáme, aby zařízení k výkonu sociálních služeb byla v současné době převáděna na kraje s možností obcí požádat kraj o převedení těchto zařízení na obec. Tím by se vytvořil prostor pro dokončení reformy sociálních služeb připravované na Ministerstvu práce a sociálních věcí a pro zachování principu subsidiarity.
V textu zákona také postrádáme zmínku o budovách s movitým vybavením, ve kterých sídlí okresní úřady. Bylo by vhodné, aby vlastnictví státu, která souvisí s činností okresních úřadů, byla vypořádána v jednom právním předpise. Víme, že tyto budovy mají přejít pod správu nově vzniklých finančních prokuratur. Požadujeme však, aby tyto budovy přešly do vlastnictví těch obcí, na jejichž území se nacházejí. Jako důvod k tomuto kroku uvádíme zvýšené náklady obcí, které se mají stát obcemi třetího stupně. Převod těchto budov by tak mohl výrazně ušetřit prostředky státu určené na zřízení obcí s rozšířenou působností.
Z tohoto jasně vyplývá, že v důvodové zprávě zmíněné projednání s obcemi a kraji je velice pofidérní a možná jen náznakem.
Teď si dovolím seznámit vás s některými svými výhradami, které zazněly při projednávání v rozpočtovém výboru. Bohužel patrně budoucí vládní koalice je nehodlala vůbec vyslechnout a zabývat se těmito problémy. Z materiálu jasně vyplývá, že nevíme do této chvíle - co je na tom horší, neví to ani ministerstvo - jaký majetek bude přecházet. Protože se mi dostaly do rukou materiály, které obdrželi ředitelé krajských úřadů, a z těch jasně vyplývá, že na kraje budou přecházet organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, ale světe div se, nemovitosti patří obcím, státu, církvím, popř. jiným osobám, takže bohužel v daném okamžiku obce ani kraje netuší, že od 1. 1. 2003 budou platit nájemné za používání těchto prostor, popř. řešit případné spory a další. To znamená, že výčet, který je přílohou důvodové zprávy tohoto materiálu, tohoto sněmovního tisku, není úplný, protože vláda ani ministerstva netuší, nebo nechtějí přiznat, že nevědí, jestli je zcela správný či úplný.
Z tohoto důvodu se vám pokusím zmínit jen dva dopisy, které jsem obdržel. Jeden jsem dostal ze Znojma, druhý ze Zlína. První je, že Znojmo chtělo, aby byl na něj převeden příslušný sociální úřad. Bohužel měli jeden velký důvod - chtěli, aby byl převeden i s penězi. A protože měli nemístný požadavek, tj. aby jim také někdo přidal na provoz, tak nejsou zařazeni a tento majetek neobdrží. Na druhou stranu zase Zlín něco nechtěl a dostal. Opět dokonale projednáno a velice kvalitně.
Je pravda, že snahou výboru pro veřejnou správu je tyto chyby napravit, ale bohužel jen zčásti, protože asi neměli úplné informace.
Co mě velice zaujalo, je analýza, kterou můžete najít na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, která mapovala zájem obcí a krajů o tyto státní příspěvkové organizace a organizační složky státu. U obcí a měst, u těch, kteří říkali ano, ale je v 82 případech požadavek na vyřešení otázky financování, a ti, co říkali ne, ve 24 případech bylo základním problémem, že v dokumentaci, kterou obdrželi, nebyla řešena otázka financování.
Co se týká termínu, kdy obce dostaly čas na to, aby se vyjádřily, tak 55 obcí sdělilo Ministerstvu práce a sociálních věcí, že se nemohou vyjádřit, protože během 14 dnů nejsou schopny svolat zastupitelstvo a tím pádem poslat příslušné vyjádření.
Co je velice zajímavé, je termín a způsob předávání. V podstatě majetek neuvěřitelné hodnoty a velikosti bude předán v jeden den, to je k 1. 1. 2003. Ovšem předávací protokoly budou sepisovány a podepisovány lidmi, kteří jsou řediteli těchto organizací, takže ne ten, kdo zřídil organizace a nesl za ně odpovědnost, ale ten, kdo tam řediteluje, to znamená, že předávací protokol může mnoho věcí postrádat a nikdo nikdy už se nedohledá, jestli ano, nebo ne, protože okresní úřad už nebude existovat, to znamená zřizovatel. Já se domnívám, že to je opět velice špatné.
Co se týká krajů, s kraji též bylo jednáno, ale když si opět přečtete analýzu Ministerstva práce a sociálních věcí, zjistíte, že z devíti krajů, které se vyjádřily, devět žádalo vyjasnění financování všech těchto organizací.
***