(14.10 hodin)
(pokračuje Gross)
Všichni víte, že jako minimální velikost těchto správních obvodů byla stanovena hranice 15 tisíc obyvatel. Znovu zdůrazňuji, že to nebylo jediné kritérium. Dalšími kritérii byla dostupnost navrhovaného centra, hustota osídlení, zmapování konkrétní situace z hlediska dojížďky za prací a za službami, tradiční spádovost jednotlivých správních obvodů apod.
Z tohoto poté vyšlo, že přes stanovení hranice 15 tisíc obyvatel navrhujeme učinit určité výjimky, které se vztahují k několika obcím. Konkrétně jde o Vítkov, Kraslice, Horažďovice, Nové Město nad Metují, kde hranice 15 tisíc obyvatel spádového obvodu je podkročena poměrně minimálně o několik set obyvatel těchto správních obvodů. Důvod, proč toto doporučujeme, je ten, že z hlediska konkrétní situace v území je role těchto obcí nezastupitelná a bylo by velmi obtížné a rozhodně proti smyslu reformy, kdybychom v těchto odůvodněných případech lpěli na absolutním dodržení této hranice.
Co se týče obcí s rozšířenou působností i obcí s pověřeným obecním úřadem, je třeba konstatovat, že je nutno, aby byly stanoveny jejich správní obvody. Model, který jsme zvolili, je model, který umožní reagovat na případné "operativní" změny při slučování obcí nebo naopak při vzniku některých obcí. To znamená, že navrhujeme, aby tyto správní obvody byly stanoveny prováděcím právním předpisem, který je součástí předkládaného návrhu, aby ho měly paní poslankyně i páni poslanci k dispozici.
Poněkud specifická situace je u několika obcí s rozšířenou působností, o nichž bych se zmínil. Jedná se o obce Černošice, Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, Nýřany a Šlapanice, kde v současné době není zajištěna přímá dopravní obslužnost, přímé dopravní spojení do těchto "nových" center malých okresů. Proto navrhujeme v zákonu uložit těmto obcím s rozšířenou působností povinnost vytvořit detašované pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve městě, do něhož je dopravní obslužnost z konkrétního správního obvodu dobrá.
Pokud jde o doporučení, resp. usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, které bylo schváleno v tom smyslu, že by sídlem obcí s rozšířenou působností měly být pouze obce, v nichž dnes sídlí okresní úřady, musím zcela jasně říci, že s tímto návrhem zásadně jako předkladatelé nesouhlasíme a doufám, že s ním nebude souhlasit i většina zde v Poslanecké sněmovně.
Pokusím se říci několik základních argumentů. Nejdůležitější argument se týká toho, že pokud na začátku reformy veřejné správy a reformy veřejné správy v území byly stanoveny nějaké cíle, tak jeden ze základních cílů, ne-li hlavní cíl, bylo stanoveno přiblížení výkonu státní správy blíže k lidem. Pokud by došlo k naplnění toho, co usnesl výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, zcela nepochybně bychom na tento cíl reformy rezignovali a nebylo by možné tohoto cíle podle našeho soudu již dosáhnout, protože diskuse na téma, že by se to udělalo později, je pofidérní, protože pokud dnes se budou tyto obce připravovat na výkon převzetí této agendy, obávám se, že později silou státní moci, zákona, vstupovat do toho by bylo nesmírně obtížné, a nepochybně práce, které byly do současné doby vykonány na obcích, které předpokládají, že po 31. 12. 2002 převezmou agendu z okresních úřadů, by se všechny práce zastavily a byly by s tím obrovské problémy včetně některých zmařených výdajů.
Další důvod, který vidím jako poměrně podstatný, je to, že tento návrh, který byl schválen ve výboru, je nesmírně zjednodušující. Nebyl diskutován s kraji a s obcemi. Všichni dobře víme, že už dlouhá léta je řada obcí, které tlačí na Poslaneckou sněmovnu, abychom udělali změny ve správních obvodech dnešních okresních úřadů. Vzpomeňte si na diskuse ohledně Sázavy, spadající nebo nespadající do správního obvodu Okresního úřadu Benešov. Všechny žádosti jsme odbývali, že budou vyřešeny v souběhu s územní reformou veřejné správy. Kdybychom v tuto chvíli přistoupili na tento "jednoduchý" pozměňovací návrh, že zůstanou okresy tak, jak dnes jsou, pouze přemalujeme ceduli na budovách dnešních okresních úřadů - což je návrh, který společně prosazuje KSČM a ODS -, budeme muset těmto obcím nepochybně vysvětlovat, proč jsme své sliby, které jsme dávali, nedodrželi a proč je opět uměle tlačíme, aby zůstaly ve správních obvodech, které vznikly při územní reformě v roce 1960, když tyto obce již dlouhou dobu chtějí z těchto správních obvodů přestoupit a být v jiných správních obvodech.
Poslední věc, kterou bych k tomu řekl, je záležitost, která se týká jednoduchosti návrhu v tom smyslu, že si předkladatelé a bohužel ani výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, resp. jeho těsná většina, nedali práci s tím, aby se vypořádali, jak bude řešena otázka v okrese Praha-západ, Praha-východ, Brno-venkov, Plzeň-jih, Plzeň-sever. Nejzávažnější, dokonce i z ústavního hlediska, je otázka okresů Praha-východ a Praha-západ, kde dokonce správní záležitosti v tuto chvíli by byly vykonávány přes hranice stávajících krajů, které jsou vymezeny v zákonech. Kdyby mělo být hlasováno to, co přijal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, lze bez jakýchkoli pochyb říci, že návrh je nehlasovatelný.
Tolik na úvod. Těším se na bohatou diskusi.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Opatrně se slovy o slibech, je otázka, kdo komu co sliboval v rámci takzvané reformy veřejné správy.
Nyní, po vystoupení pana ministra jako zástupce navrhovatele, vystoupí zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, kterému jsme přikázali projednat tento návrh k prvnímu čtení. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1159/2. Zpravodajem je kolega Vladimír Paulík.
Poslanec Vladimír Paulík: Vážené kolegyně a kolegové, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 59. schůzi projednal sněmovní tisk č. 1159 a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 1159 projednat a schválit s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v tisku 1159/2.
***