(10.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Samozřejmě souvisí to i s efektivitou, protože pokud se vynakládají finanční prostředky nemalé na to, aby někdo do služebního poměru byl přijat, byl vystrojen, bylo mu umožněno se vzdělat v některých případech, a potom nějaký čas slouží, potom by bylo poměrně neefektivní, kdyby tyto prostředky, které pro zhodnocení lidského potenciálu byly vloženy, byly umořeny tím, že člověk ztratí motivaci.
Další pasáží, která byla poměrně hodně kritizována, a je to asi jeden z předposledních argumentů, které padaly proti přijetí této právní úpravy, se týkala oblasti odměňování. Je zapotřebí si nejprve uvědomit, i když si myslím, že minimálně členové výboru pro obranu a bezpečnost to vědí, že příslušník bezpečnostního sboru plní některé povinnosti jak při výkonu služby, tak i mimo výkon služby. Za další je potřeba si uvědomit, že příslušník bezpečnostního sboru má částečně omezena i některá svá občanská práva, a proto tato specifika proti normálnímu pracovnímu poměru, ale i částečně služebnímu poměru pro civilní zaměstnance státní správy jsou v konstrukci odměňování zohledněna.
V návrhu úpravy, jak by mělo vypadat odměňování příslušníků bezpečnostních sborů, jsme velice úzce spolupracovali s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které je za ústřední orgány státní správy garantem za oblast odměňování a je také garantem za to, že bude existovat soulad v systémech odměňování. Co se týče systému příplatků, tady je potřeba říci, a ne všichni si uvědomili tuto souvislost, že i v oblasti příplatků jsme vázáni některými mezinárodními smlouvami, jako je například Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 171/1990 o noční práci nebo jako je Evropská sociální charta. Toto se týká především příplatků za službu v noci a týká se to také příplatků za výkon služby ve svátcích. Pokud se někomu zdá konstrukce složitá, je potřeba si uvědomit, že se také pohybujeme v rámci pro nás závazné platné právní úpravy a tyto mezinárodní smlouvy k tomu patří.
Co se týče celkových nákladů na navýšení platů, respektive příjmů příslušníků bezpečnostních sborů, je v důvodové zprávě uvedeno, že tyto náklady budou ve výši 11,356 mld. korun. S tímto vědomím takového nákladu vláda tento návrh zákona schválila, s tímto vědomím vláda promítla tyto zvýšené náklady i do hlavních ukazatelů zákona o státním rozpočtu, protože nově podle rozpočtových pravidel se při předkládání zákona o státním rozpočtu předkládá státní rozpočet nejen na kalendářní rok, na který se schvaluje, ale základní data se vztahují také na další roky. Vláda toto rozhodnutí udělala s plným přesvědčením, že příslušníci bezpečnostních sborů si po mnoha letech čekání na tento zákon zaslouží takovýto posun.
Pro ty, kteří se soustřeďují především na hlídání státní kasy, což máme každý v popisu práce, řekl bych ještě jeden argument, který by je mohl trochu uklidnit. Z více než 11 mld. korun se určitá část zpátky vrátí do veřejných financí, ať již do systému zdravotnictví, nebo do některých solidárních sociálních fondů, takže konečná celková částka navíc vydaná z veřejných financí nebude více než 11 mld. korun, ale 7,3 mld. korun. I to je hodně, ale jsme přesvědčeni, že je to krok správným směrem.
Jak je dnes navrhováno v tomto zákoně odměňování příslušníků jako celek, jsme přesvědčeni, že to povede k poměrně výraznému zvýšení motivace příslušníků bezpečnostních sborů, a to i v oblasti, po které veřejnost často volá. V některých případech potřebujeme mít samozřejmě i výraznou sankci pro ty příslušníky bezpečnostních sborů, kteří dělají ostudu svým bezpečnostním sborům. Tady jsme se dopustili určité chyby, kdy ve vládním návrhu je předkládáno znění, které by umožnilo vyplácet některým příslušníkům bezpečnostních sborů výsluhové nároky i v případě, že budou propouštěni z důvodů, že spáchali úmyslný trestný čin. Toto chyba byla, ale je jednoduše zhojitelná. Vím, že v této sněmovně jsou minimálně dva poslanci, kteří mají připravený a s námi konzultovaný pozměňovací návrh, který by příslušníkovi bezpečnostního sboru, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, tyto výsluhové nároky odebral, resp. by mu na něj nevznikl právní nárok.
Závěrem svého vystoupení bych zdůraznil to, že řádově 72 tis. příslušníků bezpečnostních sborů, kteří poměrně dlouho poslouchají diskuse na téma, jaký bude jejich nový služební zákon, by si zasloužilo, aby přestali poslouchat řeči, ale aby měli na stole konečný text, podle kterého se v poměrně krátké době bude jejich život řídit. Zákon upravující jejich služební poměr je pro mě norma, která nepochybně ovlivňuje jejich každodenní lidský život.
Úplně na závěr bych řekl jednu věc. Myslím si, vážené kolegyně a kolegové, že by bylo poměrně nefér, kdybychom dospěli k závěru, že vzhledem ke krátkosti času bychom měli odsunout tento zákon, protože tím automaticky v nejlepším případě bychom účinnost zákona odsunuli k 1. 1. 2004, a to jedině za předpokladu, že by vláda, která vzejde z voleb v červnu tohoto roku, se poměrně rychle dokázala nad tímto zákonem rozhodnout, jak bude vypadat. Minimálně o rok budeme prodlužovat jakousi agonii, která dnes v bezpečnostních sborech je. Nejvíce se to projevuje u Policie ČR, kde v současné době končí desetiletá lhůta, po které vznikají některé nároky příslušníkům policie. Myslím, si, že by bylo velmi nefér, a nedovedu si představit, jak bychom to zdůvodňovali, že tato Poslanecká sněmovna v rámci svého volebního období byla ochotna velice výrazně zlepšit postavení příslušníků Armády ČR, velmi výrazně zlepšit sociální i existenční zajištění vojáků z povolání, po včerejším rozhodnutí byla ochotna stabilizovat státní správu tím, že byl včera touto Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o civilní státní službě, a jediný, vůči kterému tuto sílu nenalézá, byli příslušníci bezpečnostních sborů. Myslím si, že zdůvodňování by bylo velice těžké a hlavně velice nefér, protože ti lidé, kteří na tento zákon čekají, jsou lidé, kteří pro tento stát odvádějí obrovský kus práce. Myslím si, že jsme jim to do značné míry dlužni.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednávání výboru pro obranu a bezpečnost. Usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1154/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Radim Turek.
Poslanec Radim Turek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, výbor pro obranu a bezpečnost mě pověřil, abych vás seznámil s usnesením 194 ze dne 10. ledna 2002, a to ve znění, že výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zamítla. To je vše, co vám mohu sdělit a co projednal výbor pro obranu a bezpečnost.
Pokud se mám jako zpravodaj krátce vrátit k projednávání zákona ve výboru, pan ministr udělal za mě obrovský kus práce, protože celou rozpravu jak v předchozím projednávání v prvním čtení, tak následně ve výboru podrobně rozebral a poměrně výstižně shrnul.
***