(14.30 hodin)
(pokračuje Tvrdík)
U řady otázek bych se také musel dostat do situace, že bych musel požádat o projednávání v uzavřeném režimu, a skutečně si myslím, že to není téma na dnešní zasedání Poslanecké sněmovny.
Přes to všechno mě seznam členů výboru pro obranu a bezpečnost a seznam pěti jmen vašich kolegů vede k tomu, že tyto odpovědi dnes slyšet nechcete nebo nepotřebujete. Také jste si na vaše otázky většinou sami odpovídali. I to svědčí o úrovni diskuse, kterou jsme dnes bohužel byli nuceni absolvovat. Ačkoli jsem řekl, že nebudu odpovídat na většinu dotazů, protože si myslím, že na ně dokáži odpovědět pouze po vážné debatě, přesto si neodpustím alespoň přečíst obsah materiálu, ke kterému jste se bohužel ve valné míře nedostali. Je logické, že by zde řada vašich dotazů nemusela padnout.
Zabezpečení vzdušného prostoru České republiky obsahuje jednotlivé kapitoly, jako je Bezpečnostní prostředí, Definice přiměřenosti rizik, Politicko-vojenské ambice, Úloha a odpovědnost ozbrojených sil, Strategie plnění úkolů ozbrojených sil České republiky, Programový postup výstavby ozbrojených sil, Aplikace strategie reformy na vzdušné síly, Úloha vzdušných sil v Alianci, Aplikace principů Aliance v podmínkách České republiky, Systém NATINEADS a zapojení České republiky do tohoto systému, Pilíře systému, Operační požadavky na systém, Organizační architektura systému, Závěr k celkovým současným schopnostem protivzdušné obrany, Postavení České republiky v Alianci, v Evropské unii či Popis cílového stavu vzdušných sil.
Myslím si, že už jenom obsah jednotlivých kapitol svědčí o tom, že kdybyste si našli alespoň trochu času - a věřím tomu, že mi ten prostor dáte - tak bychom řadu otázek nemuseli dnes absolvovat.
Myslím si, že je nám všem zřejmé, že dnes neschvalujete ani nákup, ani úvěr, ale pouze možné zahájení odborné diskuse. Potýkám se s tím, že mám resort v určitých oblastech skutečně v hluboké krizi. Každý den musím činit rozhodnutí příjemná či nepříjemná. Navíc velice často volím jednu z více špatných variant. Že některá rozhodnutí překračují působnost jednoho ministra a jednoho ministerstva, je také zřejmé. Obracím se na vás se žádostí o názor, o stanovisko, což je v tak zásadní otázce, jakou obrana České republiky bezesporu je, logické. Žádám o názor, který by měl vzejít z hlubokých odborných debat. Jejich výsledkem může být nákup, ale také rozhodnutí o překrytí stíhacím letectvem Aliance, a já tuto alternativu o debatě budu připraven považovat za legitimní a budu ji plně respektovat.
Kdyby dnešní debata byla před druhým nebo třetím čtením, chápal bych ji. Dnes tomu nerozumím. Obdivuji lidi, kteří dokáží hovořit na téma, kterému vůbec nerozumějí a ani snad nemají potřebu rozumět. Vážím si kolegy Payna, vážím si všech, kteří si materiál prostudovali, a děkuji za jejich názory, které v mnoha případech byly stejné jako názory moje.
Slyšeli jsme bohužel řadu informací, které u odborníků v této sněmovně mě skutečně překvapují, informací, které byly citovány vytrženě ze souvislostí, a musím říci, že mě to mrzí. Kolega Nečas citoval z našich vlastních materiálů, z materiálů, které připravilo Ministerstvo obrany. Jsou nepříjemné, ale objektivní. I to svědčí o tom, že chci vést vážnou a seriózní diskusi. Zda o ni stojíte, či nikoli, záleží pouze na vás. Buď mi dáte šanci o problémech, do kterých se resort dostal, hovořit, anebo nedáte. Bude záležet na vás, zda jste ochotni část odpovědnosti za tak závažné rozhodnutí převzít. Vy si můžete dovolit říci, že se těmito problémy zabývat nebudete. Já tuto možnost bohužel nemám. Proto vás prosím, pomozte mi hledat řešení. Pojďme vést debatu, která povede k odpovědnému rozhodnutí, ať už pozitivnímu, nebo negativnímu.
Obrana České republiky, Armáda České republiky, bezpečnost našich občanů - to snad za takovou debatu stojí. Všichni jste dnes s velkou oblibou hovořili o agónii, ve které se armáda nachází. Je pouze na vás, zda ji v této agónii necháte i nadále.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má zpravodaj pan Petr Nečas. Ještě jednou se pokouším sněmovnu požádat o klid, byť pravděpodobně bez jakékoli šance na úspěch.
Poslanec Petr Nečas: Dámy a pánové, nebudu hodnotit celou zde právě proběhlou diskusi, ve které vystoupilo celkem 15 našich kolegů poslanců a členů vlády. Nebudu hodnotit ani podle mého názoru zbytečně osobní tón závěrečného vystoupení pana předkladatele, které bylo podle mého názoru zbytečně zdramatizováno.
Chtěl bych v prvé řadě jednoznačně říci, že bychom se měli vyhnout tomu, abychom zde v této sněmovně vedli umělý spor. Abychom vedli umělý spor o to, zda má proběhnout modernizace Armády České republiky, zda má proběhnout nákup nadzvukových letounů, protože podstata věci, podstata politické diskuse zde vedené - a já ji velmi oceňuji - je úplně jiná. Podstata této debaty je, zda je teď ten správný okamžik pro nákup nových nadzvukových letounů. Podstata diskuse je, zda nákup nových nadzvukových letounů je ta nejvyšší priorita při budování Armády ČR. Podstatou diskuse je, zda jednorázové zvýšení veřejného zadlužení o zřejmě více než 80 miliard je tou správnou, adekvátní cenou za hodnotu, kterou obdržíme. O tom je podstata diskuse. Byl bych velmi rád, kdyby se ta diskuse vedla v tomto věcném, nedotčeném tónu.
Chtěl bych také prohlásit ještě druhou věc. Nemám žádné pochybnosti při stavu informací, které mám k dispozici, že letoun, který má být pořízen za podmínek zde navrhovaným zákonem, JAS 39 Gripen konsorcia BAE a SAAB, je vynikajícím výrobkem, bezesporu výrobkem, který po převedení na plně interoperabilní typ bude schopen plnit všechny požadavky Armády České republiky a našich vzdušných sil. Této sněmovně opravdu nepřísluší hodnotit a rozpitvávat jednotlivé aspekty jednotlivých druhů stíhacích letadel a říkat, že F16 je lepší než F18, F18 je lepší než Gripen, Eurofighter je lepší než Gripen. Myslím si, že to není naším úkolem. My máme zhodnotit politické aspekty celého problému, finančně rozpočtové aspekty celého problému a samozřejmě otázku národní bezpečnosti, obranyschopnosti naší země.
I v této souvislosti není samozřejmě možné pominout několik věcí. Věcí první, kterou by měla znát sněmovna, a měla by ji znát i naše veřejnost, a nevím, jestli je všem známa, je, že Česká republika je v pořadí členských zemí Severoatlantické aliance šestou zemí s nejvyššími výdaji na obranu podle podílu procent na hrubém domácím produktu. Šestou zemí! Pomineme-li stálé členy Rady bezpečnosti OSN, jako jsou Spojené státy, Francie a Velká Británie, tak v podstatě pouze dvě země - Řecko a Turecko - mají vyšší výdaje na obranu, než má Česká republika v procentu hrubého domácího produktu. Znamená to tedy, že na obranu vůbec nedáváme málo. Znamená to tedy, že celá věc je o efektivním využití těchto prostředků na obranu, a to je podstata naší dnešní diskuse. Zda je teď ten správný okamžik, zda to je ta správná priorita, zda to je ta správná cesta formou zvýšení zadlužení. Protože to je o efektivním využití finančních prostředků, které dáváme na obranu.
V roce 2001 dosáhla výše veřejného zadlužení na hlavu v naší zemi 41 tisíc Kč. V roce 2003 je odhadována na 60 tisíc Kč na hlavu. Vzhledem k tomu, že celkové náklady na pořízení tohoto typu, jeho zabezpečení a provozování převýší 100 miliard Kč, znamená to jednorázové zvednutí tohoto dluhu z dnešní částky 41 tisíc Kč na více než 51 tisíc Kč - abychom si uvědomili, o čem také hlasujeme, a abychom také vzali v úvahu dimenzi, o které tady ve svém vystoupení mluvil pan kolega Tlustý.
Jsem přesvědčen o tom, že za určitých okolností v zájmu obranyschopnosti státu je cesta zvýšení veřejného zadlužení tou správnou cestou. Prohlašuji to naprosto otevřeně. Musíme však mít zaručeno, že prostředky takto vynaložené budou vynaloženy nesmírně efektivně, účelně a nezpochybnitelně.
***