(11.30 hodin)
(pokračuje Payne)
Další věci je, že v rámci NATO máme domluveny normy STANAC 3279, 3430, 3812 a 7028, které mají za úkol stanovit interoperabilitu v době bojového nasazení. Interoperabilitu v době bojového nasazení z hlediska servisních prostředků. Řekněme, že v rámci nějaké bojové operace je letadlo poškozeno, je potřeba ho okamžitě opravit a v rámci NATO máme standardní soupravu náhradních dílů. Právě proto, že NATO používá jenom omezený počet typů letounů, má také omezený počet náhradních dílů. To znamená, že když s naším letadlem přistaneme v Turecku, kdybychom měli alianční letadlo, samozřejmě můžeme využít aliančních skladů a letadlo může být opraveno na místě. S letadlem Gripen - jestli vůbec budeme schopni v Turecku přistát - žádné servisní podmínky nemůžeme očekávat, to znamená náhradní díly bude muset česká armáda dopravit do Turecka na vlastní náklady. Tím se samozřejmě prodražuje každé alianční použití našeho letectva.
Další norma, STANAC 3430, stanoví pravidla pro nakládání munice. Jsou to vlastně technické parametry závislých zařízení, kterými se munice navěšuje na letadlo. Pokud je mi známo, letoun Gripen nesplňuje tuto normu. Zase to bude znamenat neuvěřitelné dodatečné náklady, abychom zaplatili výzkum, abychom zaplatili vyrobení 24 kusů takového zařízení, které splní tuto normu.
Další norma STANAC nám stanoví pravidla pro bezpečnou rádiovou komunikaci v rámci NATO. Pro dosažení této interoperability musí příslušná firma mít zvláštní prověření z hlediska bezpečnostních předpisů NATO. Pokud je mi známo, firma Gripen nebyla prověřena, tudíž nemá způsobilost, aby takovéto zařízení vyrobila a dodala České republice. Znamená to, že vedle kontraktu s tímto konsorciem, o kterém vláda uvažuje, budeme muset podepsat další kontrakt s nějakou alianční firmou, pravděpodobně Boeing nebo Martin Lockheed, jiné firmy, které by byly schopny takovou zakázku provést, asi neexistují, a nechat si na zakázku vyrobit 24 kusů takového zařízení. Cena bude převyšovat cenu letounu.
Další problém je otázka tzv. datalinku, což je v podstatě něco, co bychom mohli dnes přirovnat k e-mailovému spojení mezi prostředky NATO. Znamená to, že spolu můžeme nejen hovořit jako přes mobilní telefon, ale můžeme posílat také obrázky, e-maily, internetové spojení apod. V rámci NATO je domluveno, že všechny stíhací letouny, resp. veškeré letectvo by mělo být schopno od letounů AVAX přejímat formou datalinku takovéto informace. Letoun Gripen pochopitelně, protože není aliančním letounem, není způsobilý, aby tyto informace přejímal. Bez těchto informací se náš pilot v podstatě nemůže zúčastnit jakéhokoliv aliančního nasazení. Dokonce obráceně - kdyby Aliance měla zasahovat na našem území, naše letouny musí přistát a uvolnit prostor aliančním silám. V podstatě tím dochází k tomu, že bezpečnostní situace České republiky je za použití gripenů horší, než kdybychom neměli žádné letouny, protože bude trvat několik minut, než naše letouny uvolní vzdušný prostor pro alianční síly právě v důsledku toho, že nejsme schopni komunikovat tímto datalinkem s monitorovacími letouny AVAX.
Letouny NATO mají podle norem, které jsou v NATO obvyklé, zvláštní zakládání kryptografických klíčů pro bezpečnou komunikaci. Znamená to, že ten letoun je vyroben jako univerzální stroj, ale před každou operací je do letounu založen zvláštní kryptografický klíč, tak aby nám špionáž nemohla rozluštit způsob komunikace mezi letounem a ostatními aliančními prostředky, vlastně ohrozit bezpečnost našich operací. Letoun Gripen podle mých informací neumožňuje zakládání těchto kryptografických klíčů. Opět budeme muset zaplatit vývoj, výzkum a namontování 24 výrobků tohoto typu.
Další problém je, že software obsluhující palubní radar neodpovídá standardům NATO. Zase je nutné najít firmu, která software radaru dovybaví na úroveň potřebnou pro komunikaci s NATO, a opět to musí být firma, která má prověření a licenci, aby mohla pracovat na utajovaných skutečnostech v rámci NATO. Je dost možné, že žádná česká firma nedostane právo pracovat v této softwarové oblasti a že nám nezbude, než se obrátit na americkou firmu a zaplatit tržní cenu takovéto zakázky pro 24 strojů.
Jenom pro srovnání - klasické alianční letouny se zdají být sice drahé, ale v ceně je právě zahrnut výzkum a vývoj, který bude muset Česká republika zaplatit sama. Náklady nejsou rozloženy na všechny státy.
Další problém je, že alianční prostředky dříve, než atakují nějaké jiné letadlo, vysílají signál IFF, to znamená identifikace, jestli to je přítel, nebo nepřítel, zda je to cizinec, nebo přítel. Tato komunikace IFF má několik stupňů prověřování. To znamená - pilot, který vidí nějaké neznámé letadlo na obzoru a není si jistý, zda je to alianční letadlo, nebo cizí letadlo - upřímně řečeno, letouny F18 se velmi těžko vizuálně rozlišují od letounů MiG 29 - vysílá signál "Jsi náš, nebo jsi protivník?". Tato komunikace probíhá tak, že letadlo, které je ozářeno tímto signálem, okamžitě odpovídá zvláštním kódem. Původní pilot se znovu dotazuje. Komunikace probíhá ve čtyřech, v současné době už ve dvanácti stupních. Otázka zní, zda letoun Gripen bude schopen v tomto systému IFF komunikovat. Protože systém IFF patří do kategorie nejutajovanějších skutečností, firma Gripen není oprávněna, aby v této věci prováděla jakékoliv úpravy, resp. není schopna takovou dodávku zajistit. Opět, budeme si muset najít firmu, která nám takové zařízení dodá, zaplatit výzkum a vývoj a namontovat 24 kusů takového zařízení do našich letadel.
Další prostředky softwarové, které jsou potřebné pro komunikaci, ať už pro elektronickou sebeobranu, pro radioelektronický boj, bude opět nutné dovybavit tak, aby byly na úrovni NATO.
Kromě toho při aliančních operacích může dojít k zahlcení vzdušného prostoru. Rádiové vlny mají omezenou kapacitu přenosu. NATO pro společné operace má zvláštní software, který umožňuje zjednodušit komunikační provoz tak, aby se nestalo, že nějaký pilot je najednou bez spojení, bez instrukcí, že najednou nedostává digitální obrázek, který potřebuje pro to, aby mohl plnit své úkoly. V této situaci zase je otázkou, kdo vyrobí software, který bude schopen - protože ten je zase pro každou operaci jiný - založení do letadla Gripen během zlomku vteřiny, tak aby naše letadlo bylo naprogramováno pro alianční součinnost.
Další problém letadla Gripen je ten, že neumí nést dva zbraňové systémy zároveň, neumí je prostě ovládat, neumí je navádět na cíl. Letadlo Gripen nebude schopno nést moderní zbraňové systémy - mám zde uvedeny jejich typy, ale asi není potřeba je uvádět. Kdybychom chtěli dovybavit letadlo na to, aby mohlo nést dva typy zbraňových systémů, pak to znamená opět vyrobit dodatečné zařízení a namontovat na letoun.
Ještě nám zbývá jedna oblast. Jako jsou při zakládání zbraní, jsou zase jiné kryptografické klíče, které umožňují kontrolu odpálení raket. Tam také není zajištěno, abychom splňovali normy NATO.
Letoun JAS 39 není schopen nočních operací přesného útoku. Letoun JAS 39 není schopen plnit průzkumné úkoly v rozsahu, jak je zvykem v NATO.
***