(11.40 hodin)
(pokračuje Payne)
Dalším problémem, který je technicky spojen s tímto letounem, je, že není zajištěn výcvik pilotů, resp. firma Gripen nám sice vycvičí naše piloty, ale čistě v technické obsluze letounů. Ve srovnání s aliančními letouny to má jednu nevýhodu, protože pokud bychom si zakoupili jakýkoliv typ z toho aliančního sortimentu, tak naši piloti by byli cvičeni nejen v technické obsluze, ale zároveň v operačních postupech NATO. Tyto operační postupy NATO Švédsko nezná, nesmí je znát a doufám, že je nikdy znát nebude, a tudíž tento typ výcviku našich pilotů nám nemůže poskytnout. Protože tyto operační postupy pro letouny JAS 39 nebyly ani vymyšleny, nezbývá, než zahájit zase výzkumnou činnost, tyto operační postupy v korelaci na příslušnou techniku vyvinout, vymyslet, vyrobit si na to nějaké školicí zařízení a naše piloty v tom doškolovat. Takže naši piloti na rozdíl od všech aliančních pilotů budou procházet dvoustupňovým školením. Ve všech ostatních případech mají piloti pouze jeden typ školení, který je vyškolí zároveň v obou disciplínách.
Další problém je, že v rámci Aliance existuje dohoda o tom, že na modernizaci letounů se budou podílet všechny zúčastněné státy, a u letounů Gripen, pokud je mi známo, žádné takové dohody neexistují. Co když nastane situace, že letoun JAS 39 Gripen je slepou uličkou, podobně jako je slepou uličku L-159? Prostě prototyp odsouzený k zániku. My nemáme žádné záruky, co se bude dít ve Švédsku, nemáme žádné záruky od švédské vlády, že bude pokračovat za 15 až 20 let v modernizaci tohoto letadla tak, aby odpovídalo bezpečnostním a technickým parametrům v budoucnosti, zatímco v NATO takové záruky existují. Takové záruky existují i u těch nejzastaralejších typů letounů, o kterých můžeme uvažovat, že nebudou odepsány, že to není slepá ulička, že to je společný projekt NATO, a je jedno, jestli to budeme kupovat jednou cestou, nebo druhou cestou, nebo jestli si je budeme půjčovat. Dokonce v řadě případů můžeme dostat garance americké vlády, že tento letoun nebude slepou uličkou. Takovou garanci od švédské vlády nemáme.
Když to všechno sečteme dohromady, letadlo Gripen bude muset být dovybaveno o neuvěřitelné množství dodatečných zařízení. Toto množství dodatečných zařízení přidá docela nezanedbatelnou hmotnost ke hmotě letadla. Letadlo Gripen má sice zajímavé operační schopnosti ve vzduchu, když je bez nákladu, když je bez raket, bez jakékoliv zátěže. Jestliže naložíme letadlo Gripen střelami, tak už v současné době ztrácí operační schopnosti ve vzduchu. Pokud ho dovybavíme potřebnou elektronikou a zařízeními, která jsou nezbytná, abychom splnili normy NATO, letadlo sotva vzlétne. Nebude schopno plnit žádné bojové úkoly. Když k ceně letounu, kterou nám vláda tady nějakým způsobem kalkuluje, připočteme dodatečné náklady, zjistíme, že letadlo Gripen je tou nejdražší alternativou, která vůbec může existovat. Náklady, které se nazývají life cycle cost, tedy náklady na celkovou dobu životnosti letadla, včetně modernizace, údržby, dalšího vývoje, pokračování, prostě kompletní náklady na celé toto letadlo, se zjišťuje, že jsou násobně větší než náklady, kdybychom zvolili jakoukoli jinou alternativu.
Znovu se teď vracím k objímání stromů. Jestli vláda není schopna zvážit, že během osmi měsíců na podzimním summitu NATO se dramaticky změní bezpečnostní prostředí ve střední Evropě, jestli vláda není schopna uvážit, že náklady na toto letadlo jsou násobně větší, než nám vláda dnes tvrdí, tak znovu říkám, že místo objímání stromů by zbytek života měli trávit v nějakém chladnějším klimatu.
Ještě jednou tedy pro stručnost zopakuji. Jestli Česká republika tvrdí, že potřebuje něco dělat v oblasti letectva, ale nemá peníze, jestli ví, že bezpečnostní prostředí v Evropě se s velkou pravděpodobností na podzim změní, jestli ví, že technická úroveň letectva během deseti let bude posunuta do úplně jiných dimenzí, tak z toho lze udělat jeden jediný závěr: hledat řešení na překlenutí několika let do doby, než bude více jasno. To je jediné odpovědné řešení, které mohou hledat. A protože nemáme dostatek peněz, pak jediným odpovědným rozhodnutím je letadla si zapůjčit a žádná nekupovat.
V této věci bych na závěr svého vystoupení chtěl směřovat k závěrům. Domnívám se, že Poslanecká sněmovna by měla vůči vládě přijmout usnesení, že zavazuje vládu, že nepřijme žádné rozhodnutí ve věci modernizace českého letectva až do nadcházejícího summitu NATO v Praze. Teď se domnívám, že není nutné to navrhovat v rámci prvého čtení, protože dnes vedeme všeobecnou debatu o celém tomto projektu, ale každopádně avizuji, že takovéto usnesení bychom měli přijmout, pokud by tento návrh prošel do dalších čtení.
Za druhé navrhuji, abychom zamítli tento předložený tisk, který se opravdu týká nikoli letounu Gripen, ale pouze dalšího zadlužení České republiky. Neprojde-li návrh na zamítnutí, abychom ho vrátili vládě k dopracování, protože vláda nezvážila všechny ostatní alternativy.
Vláda nevzala v úvahu, že díky rozšíření NATO např. v západní Evropě je mnoho států, které mají naddimenzované kapacity jejich letectva, a že mnoho západoevropských států je ochotno nám za velice výhodných podmínek buď zapůjčit, nebo i prodat stíhací letouny, které by na přechodnou dobu řešily naši situaci. Je to stejná logika, protože prostě vstupem ČR do NATO se radarové senzory posunují o několik set kilometrů na východ a díky tomu mnoho letadel na západ od nás neplní svoji funkci a bylo by potřeba, dokonce v rámci Aliance by bylo účelné, kdyby se přesunuly dále na východ. V této souvislosti také zmiňuji, že ty dva státy, které se citují, že nemají letectvo, tak jsou to státy, které jsou týlovými zeměmi, které nejsou nárazníkovými zeměmi NATO. To znamená v této situaci, kdy v západní Evropě je nadbytek stíhacích letounů, je absurdní, abychom nakupovali stroje nové, místo abychom v rámci Aliance hledali cestu, jak přesunout stávající stroje dále na východ, při respektu k suverenitě a politickým možnostem České republiky a dalších zemí.
Nebude-li přijat návrh na zamítnutí, navrhuji, aby byl vrácen vládě k dopracování, protože vláda nepředložila k úvaze všechny ostatní alternativy, které přicházejí v úvahu, a nakonec, kdyby návrh byl v prvním čtení schválen, doporučuji, aby byl přikázán výboru pro obranu a bezpečnost, zahraničnímu výboru a rozpočtovému výboru, protože se domnívám, že v tomto výjimečném případě mohu souhlasit s tím, aby to projednával více než jeden výbor, protože to je rozhodnutí, které ovlivní Českou republiku na desítky let. To je tak závažná záležitost, že ji nemůže dělat vláda bez seriózního projednání.
Zároveň se domnívám, a to už zde bylo řečeno, že je velmi nezodpovědné, když vláda nastřelí takovýto sněmovní tisk do sněmovny, aniž by se s kýmkoliv radila. Domnívám se, že úvahy o budoucnosti našeho letectva měly v prvé řadě být konzultovány na politické úrovni, tak se to děje v zemích, které mají nějakou politickou kulturu, a teprve když zjistíme, že existuje shoda na nějakém řešení, tak můžeme předkládat alternativy, a pak se samozřejmě odehraje odborná debata. Prohlašuji, že dosud vláda se naopak snaží všemožně vyhnout Parlamentu, obchází Parlament, a to nejen Ministerstvo obrany, ale to je i Ministerstvo zahraničí, to jsou mnohá jiná ministerstva, která se snaží vyhnout se odpovědnosti, vyhnout se veřejné debatě. Vláda ignoruje Parlament a myslí si, že může dělat cokoliv.
***