(10.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
Že zásadní modernizaci a z dlouhodobého hlediska přezbrojení vyžaduje protiletadlové raketové vojsko, že naše armáda, naše vzdušné síly prakticky nemají možnost vzdušné mobility, čili je to otázka transportních letadel.
Chtěl bych jen připomenout situaci před několika týdny a měsíci, kdy jsme schvalovali případné vyslání naší speciální jednotky do Afghánistánu. Kdo si podrobně pročetl materiál a zajímal se o podrobnosti, ví, jakou krkolomnou cestou tato naše elitní jednotka zařazená do sil rychlé reakce měla do Afghánistánu cestovat - s různými mezipřistáními, za použití spojeneckých prostředků, protože naše letectvo není schopno ani lidi dovézt na větší vzdálenost bez mezipřistání. Vůbec nemluvě o tom, že naše vzdušné síly nejsou schopny transportovat vojenskou techniku, v podstatě s výjimkou lehkých terénních automobilů. A vůbec nemluvě o tom, že kdybychom chtěli poslat byť jen jednotku, která je vyzbrojena lehkou obrněnou technikou, můžeme to udělat pouze po zemi, tzn. buď po železnici, na kolech, případně na větší vzdálenost po moři.
Tady je třeba říci, že strategická mobilita, čili schopnost naší armády dopravit těžší jednotky na větší vzdálenost, je v podstatě na úrovni války Severu proti Jihu, protože je omezena rychlostí a kapacitou železnic. Myslím, že na začátku 21. století bychom měli být trochu někde jinde. Chybějí nám velkokapacitní transportní letouny, doběhne životnost středněkapacitních a malokapacitních transportních letounů po roce 2005, u vrtulníků dojde po roce 2010 k výraznému poklesu počtu úderných vrtulníků i helikoptér bojové podpory. To všechno jsou další problémy našich vzdušných sil. Není tedy pravda, že nadzvukové letouny jsou tím největším primárním a monolitním problémem letectva či vzdušných sil Armády ČR.
Je tady mýtus čtvrtý, dámy a pánové. Budeme jedinou zemí NATO bez nadzvukového letectva s výjimkou Islandu a Lucemburska. Opět je třeba říci, že budeme-li, tak s největší pravděpodobností pouze s určitou časovou prodlevou. Za další je třeba konstatovat, že například Portugalsko koupilo olétané letouny F16 teprve nedávno, doslova před několika měsíci nebo v horizontu maximálně dvou let. Je třeba se také ptát, co bude s nadzvukovými letouny pravděpodobně nově přijatých členských zemí, jako budou baltské státy, jako bude Slovinsko. Opravdu si někdo myslí, že tyto země s jejich obrannými rozpočty, které jsou extrémně nízké, zpravidla se i při jejich nízkém domácím produktu pohybují na úrovni 1,5 až 1,7 % HDP, bude někdo nutit k tomu, aby nakoupily nadzvukového letouny? NATO tento problém zná. To znamená, že je připraveno řešit problematiku zemí, které nemají vlastní nadzvukové letouny. Je připraveno vyřešit problém protivzdušné obrany těchto zemí. A koneckonců i u nás by se jednalo o přechodné řešení, se kterým, jak to přiznala vláda v tomto dokumentu, který se jmenuje "Zabezpečení vzdušného prostoru Armády ČR", počítal i dokument, který je nazván "Reforma ozbrojených sil České republiky", kde je jednoznačně konstatováno, že nákup nadzvukových letounů je prioritou až kolem roku 2010.
Mýtem pátým je, že musíme chránit svou vzdušnou suverenitu. Tady je třeba říci, že je ignorována podstata Aliance, ignorována podstata systému NATINEADS, čili integrovaného systému protivzdušné obrany, který je jednoznačně definován jako evropský vzdušný prostor NATO, nikoli jako český vzdušný prostor, německý vzdušný prostor, britský vzdušný prostor, ale jako evropský vzdušný prostor NATO, jako jeden kompaktní celek. Dokonce jednotky zařazené do tohoto systému integrované protivzdušné obrany NATINEADS jsou považovány za - cituji - ozbrojené síly NATO, čili opět jde o kompaktní alianční problematiku.
Je také třeba říci, že jednotkám zařazeným do systému NATINEADS, čili integrovaného systému protivzdušné obrany, je veleno z úrovně jednotlivých velitelství a velitelských středisek aliance, nikoli z úrovně národních velitelství včetně všech zásadních kroků, jako je příkaz ke startu, sledování, zásahu apod.
Je třeba také konstatovat - a každý poslanec, každý z těch 15 poslanců, který si vyzvedl nebo prostudoval příslušný dokument, který se jmenuje "Zabezpečení vzdušného prostrou ČR", to mohl najít na obrázku č. 26 - že prakticky 30 % teritoria severního regionálního velitelství NATO není pokryto protivzdušnou obranou v normě, která je stanovena zásahem do 30 minut, včetně několika hlavních měst států Severoatlantické aliance. Koneckonců stejný graf, stejný diagram ukazuje, že takto není pokryto i v současné době, kdy máme nadzvukové letouny, zdaleka celé území České republiky včetně několika velmi významných aglomerací. Protože dodržuji režim utajení, nebudu říkat, které oblasti a které významné aglomerace již v současné době nejsou pokryty.
Je tady mýtus šestý, a sice, že naše nadzvukové letouny budou přínosem pro Severoatlantickou alianci. Opět je třeba konstatovat, že Severoatlantické alianci vůbec žádné nadzvukové letouny nechybějí. Má jich jen na potenciálním evropském válčišti několik tisíc a upřímně řečeno, 24 českých nadzvukových letounů to vůbec nevytrhne. To, co Severoatlantické alianci chybí v oblasti vzdušných sil, jsou např. tankovací letadla, protiletadlové raketové komplety, velkokapacitní transportní letadla, systémy protiraketové ochrany apod. V každém případě je třeba říci, že z aliančních hlediska pořízení 24 českých nadzvukových letounů stejně povede k situaci, kdy vzdušné síly Armády ČR budou mít méně nadzvukových letounů než Letecká národní garda států Connecticut či New Hampshire, což jsou dva státy americké unie.
Je tady mýtus sedmý, a sice, že stíhačky jsou v současné době zásadní bojovou kapacitou Armády ČR. Opět z informací, které prošly i médii jak elektronickými, tak tištěnými, je třeba konstatovat, že protivzdušnou obranu zajišťují, dámy a pánové, dva - slovy dva - letouny MiG-21 zálohované dalšími dvěma - slovy dvěma - MiG-21, čili dohromady čtyři letouny s více než desítkou pilotů. Jestli toto někdo považuje za zásadní bojovou kapacitu Armády ČR, tak musím říci, že mám o armádě podstatně vyšší mínění.
Mýtus osmý - nákup nadzvukových letounů vyřeší problém letectva a motivuje armádu. Můžeme vést sáhodlouhou diskusi, zda je správné, že v následujících letech více než 130 mld. poteče především do vzdušných sil, zatímco pozemní síly jsou v podstatě dlouhodobě podfinancovány a podinvestovány ještě více, než je průměr Armády ČR. Ale je třeba také jednoznačně říci, že nákup těchto letounů vyřeší problém cca plus minus tří desítek pilotů a 100 až 200 členů pozemního personálu, když beru tu bezprostřední obsluhu jak létající, tak pozemní těchto letounů, což kontrastuje s budoucím celkovým počtem vojáků Armády ČR, ať už jich bude 35 000 nebo 38 000. Postavme si těchto řádově několik desítek nebo stovek lidí, kterých si velmi vážím, kteří jsou kvalifikovanými odborníky, na které můžeme být pyšní, jejichž problém údajně vyřešíme v porovnání s těmi dalšími 35 nebo 38 tisíci vojáky. Včetně toho, že ve skutečnosti naše armáda, naše vzdušné síly mají řádově nikoli desítky, ale stovky, je to tříciferné číslo počtu pilotů, čili i z hlediska vzdušných sil a z hlediska pilotů to vyřeší problém naprosto zanedbatelného zlomku.
***