(18.10 hodin)
Poslanec Břetislav Petr: Chtěl bych jenom upozornit na to, co přednesl kolega poslanec Gongol - aby lhůta k projednání byla zkrácena o 40 dnů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, to již bylo navrženo, pane zpravodaji. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh?
Pro jistotu vás všechny odhlašuji.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 531 a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu hospodářskému výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 531 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 109 vyslovilo 107 a nikdo nebyl proti.
Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výboru o 40 dnů.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 532 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že pořadové číslo 532 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 111 vyslovilo 78 a 22 bylo proti.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a lhůta pro jeho projednání byla zkrácena o 40 dnů. Tím končím první čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je
100.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb.,
o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
/sněmovní tisk 1233/ - prvé čtení
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany Jaroslav Tvrdík, kterého prosím o úvodní slovo ke sněmovnímu tisku 1233.
Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík: Vážená paní předsedající, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, na dnešní schůzi má být projednán mimořádně důležitý vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. Cílem návrhu je především podpořit reformu ozbrojených sil České republiky vytvořením některých nezbytných předpokladů pro přechod na plně profesionální ozbrojené síly.
Obsah zákona o vojácích z povolání byl formulován v průběhu let 1997 a 1998. Platný zákon tedy nemohl z hlediska tehdy dostupných informací předvídat ani zcela novou koncepci výstavby Armády České republiky na profesionální bázi, ani závažné aspekty vývoje mezinárodní situace. Přestože zatím nebyly schváleny podrobné konkrétní koncepční změny Armády České republiky, je nezbytné již dnes vytvořit pro přechod na plně profesionální armádu základní předpoklady. Jeden z potřebných předpokladů, a to nikoliv nevýznamných, spočívá v oblasti legislativní.
V souladu s připravovanou profesionalizací armády, která by měla ve zkratce "4m" - tj. malá, mobilní, moderní a mladá - je navrhována úprava konstrukce a výše odbytného. Tato konstrukce preferuje dobu služby od 10 do 15 let jako optimální z hlediska fyzických a psychických nároků, které budou na profesionální vojáky kladeny.
Novými nebo nově koncipovanými institucemi v předpokládaném návrhu novely zákona o vojácích z povolání, které zohledňují přechod na profesionální armádu, jsou dále zejména přídavek na bydlení, zkušební doba při povolání do služebního poměru či možnost jmenovat vojáka do nižší hodnosti, než které v průběhu dosavadního služebního poměru dosáhl.
Nová koncepce přídavků na bydlení spočívá zejména v tom, že je určen pro vojáky, kterým ministerstvo nebude moci zabezpečit byt v obci jejich výkonu služby nebo v obci, ze které by mohli každý den dojíždět do místa pravidelného výkonu služby, tak jak dosud zákon ukládá. Tento přístup představuje podporu bydlení zejména nově povolávaných vojáků z povolání a odráží hlediska náročnosti služby z pohledu potřeb ozbrojených sil, tzn. konat službu tam, kde armáda vojáka potřebuje. To je pro připravovanou profesionální armádu samozřejmě značně důležité. V případě nároku na příplatek na bydlení nebudou vojákům náležet náhrady jako při služební cestě ani náhrady při denním dojíždění. Podle návrhu budou vojáci, kteří budou mít přídavek na bydlení, hradit ubytování. Nová koncepce tohoto institutu povede k tomu, že nebude moci dojít k souběhu přídavku na bydlení s ostatními peněžitými či nepeněžitými nároky. Chtěl bych zde zdůraznit, že přes motivační roli povede vcelku tento institut ke snížení nároků na státní rozpočet.
Nově se stanoví zkušební doba jako obligatorní institut při povolávání do služebního poměru. Absence tohoto ustanovení v platném zákoně způsobuje, že není možné ukončit služební poměr některým nově povolaným vojákům z povolání, u kterých se v prvních měsících služby zjistí, že se pro vojenskou službu nehodí. Nedostatek fyzických a morálně volních vlastností se vždy nedá při personálním pohovoru před začátkem jejich vojenské kariéry spolehlivě zjistit nebo předvídat. Stanovení zkušební doby je důležité pro budoucí profesionální armádu.
Podstatným zásahem do systému průběhu služby podle platného zákona je nově navrhovaná možnost jmenovat vojáka do nižší hodnosti, než je hodnost, které v průběhu dosavadního trvání služebního poměru dosáhl. Podmínkou jmenování do nižší hodnosti je především jeho souhlas, který mimo jiné zdůrazňuje výjimečnost tohoto nového institutu. Jmenování do nižší hodnosti bude využíváno především v období přechodu na plně profesionální ozbrojené síly.
Jsem si vědom toho, že předkládaný návrh novely zákona o vojácích z povolání je rozsáhlejší, než je obvyklé. Je tomu tak proto, že navrhovaná novelizace tohoto zákona je zároveň součástí návrhů vzájemně provázaných změn dalších zákonů z oblasti branného zákonodárství. Ty mají vesměs reagovat na nové právní předpisy, které nabyly účinnosti po 1. 12. 1999, tj. po účinnosti komplexu zákonů branného zákonodárství, zejména na zákon o ochraně osobních údajů a na zákon o majetku České republiky.
Nezbytnost provést dílčí zpřesňující úpravy, které vyplývají ze zkušeností z dosavadního uplatňování zákona o vojácích z povolání v praxi, a zohlednění některých nových právních předpisů, které se jich dotýkají, ve své podstatě rovněž váže na připravenou profesionalizaci ozbrojených sil České republiky. V této souvislosti bych rád zdůraznil a připomenul, že potřeba profesionální armády v České republice se setkala se všeobecným souhlasem celého spektra politických stran. Tato shoda byla jednoznačně a veřejně projevena na jednání zástupců demokratických politických stran u prezidenta republiky v listopadu minulého roku.
Závěrem svého vystoupení bych proto chtěl vyslovit přesvědčení, že se i předkládaný návrh u vás setká se stejnou dohodou a se stejným pochopením. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan Petr Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Předmětem tohoto bodu je projednávání vládního návrhu novely č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Tato novela obsahuje celkem 106 změn poměrně komplikované právní normy, která byla dříve projednávána v Poslanecké sněmovně celé měsíce. Neobvyklost této změny je podtržena i tím, že vláda zaslala tuto novelu do Poslanecké sněmovny se žádostí o projednání podle § 90 odst. 2. Musím konstatovat, že z tohoto plyne za prvé velká neobvyklost tak rozsáhlé legislativní změny projednávané ve velkém spěchu, a za druhé z toho plyne, že vláda zjevně nestála o sebemenší diskusi o konkrétní podobě této normy, přestože tato norma - znovu opakuji - představuje zásadní změny a podle mě hluboké změny v zákonu o vojácích z povolání, tedy v zákonu, podle kterého je řízen život více než 20 tisíc lidí. Myslím, že toto není dobrý příspěvek ke konsensu a shodě politických stran, o které pan ministr tady ve svém úvodním vystoupení mluvil.
Myslím, že je třeba velmi pozorně odlišit technickou část novely, technickou novelu jako takovou, beroucí v úvahu zkušeností z aplikace tohoto zákona 221/1999 Sb. v uplynulých letech, od zásadní novely plynoucí z jasné představy o budoucnosti ozbrojených sil.
***