(18.00 hodin)
(pokračuje Buzková)
Za omluveného ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra tento návrh přednese místopředseda vlády Pavel Rychetský, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Pavel Rychetský: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, předmětem úpravy předloženého návrhu je zejména zajištění souladu a provázanosti mezi právními předpisy v oblasti horního práva, konkrétně mezi shora uvedeným zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, a zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Další skutečností, která byla při přípravě novely zohledněna, je otázka ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Navržená úprava reaguje i na ustanovení článků 8 až 10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/42 ES ze 7. 6. 1999, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladu o vzdělávání pro profesní činnosti. Novela se věnuje rovněž otázce vymáhání a vybírání úhrad nerostů a dobývacích prostorů.
Tento návrh novely zákona o hornické činnosti je věnován pouze otázkám stojícím mimo oblast výbušnin, ke kterým byla přijata samostatná novela, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 315/2001 Sb. Uvedený postup přípravy dvou po sobě následujících novel byl zvolen s ohledem na praktickou potřebu oddělit otázku výbušnin, které představují speciální systém, od ostatních otázek, řešených tímto zákonem.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám propustit návrh zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro první čtení pan poslanec Břetislav Petr.
Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, jak už zde říkal pan místopředseda vlády dr. Rychetský, tento zákon v podstatě řeší dvě oblasti. Za prvé řeší soulad se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, a proto z působnosti zákona o hornické činnosti vyřazuje práce hydrogeologické a inženýrsko-geologické, které se budou řídit pouze zákonem 62/1988 Sb. Hlavním meritem tohoto zákona jsou především otázky bezpečnosti a vyšších nároků na jejich uplatňování a ty jsou důvodem pro úpravu dalších ustanovení.
Skutečnost, že se doplňuje rozsah hornické činnosti o báňskou záchrannou službu a důlně měřickou službu, svědčí o významnosti těchto institucí. Při schválení tohoto zákona budou obě činnosti, které jsou nezbytné pro zvyšování bezpečnosti hornické práce, budou podléhat dozoru Státní báňské správy.
Nedávné závažné havárie jen potvrdily, že pro kvalitu a bezpečnost hornické práce je nezbytné přesné stanovení, kdo je zodpovědný za řízení otázek bezpečnosti a provozu hornické činnosti. Ukázalo se, že při havárii v Kladně tyto otázky nebyly důsledně řešeny. Novela zákona reaguje i na tuto skutečnost. Pro každý důl nebo lom musí být ustanoven závodní lomu nebo dolu, který je osobně zodpovědný za řešení otázek bezpečnosti práce.
Novela zákona také dává do rukou Státní báňské správy dosti výrazný institut spočívající v tom, že u těch dolů a lomů, které ukončily svoji činnost a nebyly zlikvidovány, jak jim ukládá plán dobývání a likvidace, může Státní báňská správa na úkor a účet majitele nechat provést nezbytné práce. Každý majitel je totiž z hlediska horního zákona povinen vytvářet nezbytnou finanční rezervu, aby po ukončení těžební činnosti byla tato bezezbytku zahlazena.
Domnívám se, že je to zákon, který řeší technicko-bezpečnostní záležitosti, a proto bych vás chtěl požádat, aby byl postoupen do druhého čtení. Zároveň s ohledem na nutnost urychlené aplikace tohoto zákona bych chtěl požádat o zkrácení jeho projednávání o 40 dní a o předložení tohoto zákona hospodářskému výboru k projednání. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Paní předsedající, dámy a pánové, jde v podstatě o malou technickou novelu tzv. horního zákona, kterou jsme dodatečně zařadili svým usnesením ještě do programu této sněmovny. Je to v podstatě již osmá novela a vím, že je již dlouhou dobu uvažováno o tom, že bude vypracován zcela nový horní zákon, obsahující harmonizaci s právem EU. Jsem toho názoru, že by vláda měla urychlit práce na přípravě nového zákona, neboť dílčí novely jsou řešením jen částečným a podle mého názoru provizorním.
Chápu deklarovaný důvod předložení této malé novely jako opatření vyplývající z šetření důlního neštěstí na dole Schöller na Kladně, při kterém přišli o život čtyři horníci. Podle mého názoru jsou však v tomto návrhu novely horního zákona některé změny, které budou muset být podrobeny ještě odborné diskusi. Jako příklad bych chtěl uvést znění § 3, který taxativně vyjmenovává činnosti, které zcela jednoznačně patří mezi práce prováděné hornickým způsobem. Tuto činnost podle jiného paragrafu, a to § 5, může vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění k této činnosti. Před vydáním tohoto povolení musí organizace doložit, že tyto činnosti bude řídit a za jejich kvalitu odpovídat osoba s odbornou způsobilostí, rozumí se samozřejmě se způsobilostí hornickou.
Mezi takové činnosti, kterých se bude týkat ustanovení § 3 a § 5, patří např. podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostor o objemu větším než 50 m3. To má ale podle mého názoru každý vinný sklípek vyhloubený ve svahu nějaké skály. Jistě si vzpomínáte, co jsme způsobili přijetím nepřesného znění zákona v případě přezkušování řidičů pick-upů, resp. malých nákladních automobilů do 3,5 t.
Bude samozřejmě dost času se věnovat i jiným ustanovením předložené novely, která jsou diskutabilní a která mohou být upřesněna ve výboru.
Doporučuji tento návrh horního zákona projednat ve výboru hospodářském, a pokud bude souhlasit předkladatel, doporučuji zkrátit lhůtu k projednání o 40 dní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.
Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj si také nepřeje přednést závěrečné slovo.
***