(17.40 hodin)
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. - Vidíte, je jim to úplně jedno. To je krásný pocit, že člověk tady může recitovat a nikdo si toho nevšimne.
Chtěl jsem, paní místopředsedkyně, poděkovat pánům poslancům, kteří vystoupili v debatě, protože se domnívám, že tato debata byla velice korektní a objektivní, že se nesla v duchu aspoň obecně pomoci řešit problém památkové péče. Přesto mi dovolte pár poznámek k některým vystoupením.
Myslím, že jádro pudla našel pan poslanec Talíř, který pravil, jak těžké je najít společného jmenovatele - pokud se týká tohoto zákona - protichůdných zájmů. Samozřejmě, že památkářská obec, pokud jste četli ony dopisy, které vám byly zaslány, označuje tento zákon ve své podstatě za zákon ultraliberální, zákon, který ublíží památkám, zákon, který památky využívá pouze ke komerční činnosti. Zcela odmítají památkáři, aby byla činěna nějaká úhrada apod. To je tedy postoj z jedné strany. Z druhé strany je postoj vlastníků památek, kteří zákonu naopak vyčítají malou liberálnost. Takže to jsou takové dva protichůdné tábory, kde najít společného jmenovatele je velice těžké. A do toho vystoupí pan poslanec Rozehnal, který zkoumá výklad zákona na základě, jak řekl, své politické orientace. Domnívám se, že politická orientace by vůbec neměla v tomto zákoně cokoli podmiňovat.
Pro mě je trochu úsměvná z projevu pana poslance Talíře kritika, která se zabývá již vlastní koncepcí zákona. Proto je to úsměvné, neboť Ministerstvo kultury od roku 1992 ovládala KDU-ČSL, tedy strana lidová se svými ministry. Od roku 1992 samozřejmě tito ministři s úředníky, kteří tam zůstali, vypracovali koncept zákona o památkové péči, na který se potom zaměřili následující ministři - ano, pane Cyrile Svobodo, ale musíte to zamítnout, jak jste to řekl správně - a další ministři, kteří přicházeli, opět přebírali tuto koncepci. Do tohoto stavu jsem byl samozřejmě po Martinu Stropnickém postaven i já, že zde existovala určitá koncepce, která byla prodiskutována na odborné a profesní úrovni, a na základě této koncepce jsme ve své podstatě se stejnými pracovníky, kteří pracovali již pro pana poslance Talíře, pro pana Tigrida a jejich předchůdce, vypracovali tento zákon. Takže ta kritika je ze strany pana Talíře poněkud úsměvná, ale budiž. Myslím si, že pan Cyril Svoboda, který teď přišel a řekl onu větu: ten zákon musíme zamítnout, jelikož je to stranické rozhodnutí, tak já to respektuji.
Panu poslanci Rozehnalovi děkuji. Myslím, že některé jeho připomínky dokonce by šly akceptovat a zavést do tohoto zákona. Jen bych ho zdvořile upozornil, že opět před svým vystoupením neupozornil na konflikt zájmů, protože tento zákon se opravdu také zabývá vývozem kulturních památek, které se dotýkají profese pana poslance Rozehnala, takže se domnívám, že opět - (Stále velký hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Kolegyně a kolegové, za této atmosféry v sále opravdu nelze jednat! Upozorňuji sněmovnu, že pokud se neztiší, vyhlásím přestávku do doby ztišení ve sněmovně.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Opět se stalo to, co jsem mu už jednou vyčítal, že neohlásil tento konflikt zájmů, ale budiž, podvědomě o něm víme. Bohužel se trochu zabýval kritikou zákona z roku 1987, ale právě návrh zákona, který máte před sebou, má odstranit ony socialistické nebo pseudosocialistické myšlenky ze zákona z roku 1987.
Pokud existují názory, že tento zákon je v rozporu s nějakými úmluvami, pak se domnívám, že tuto záležitost nemohou posoudit odpovědně zákonodárci, ale že je to např. záležitostí legislativy Poslanecké sněmovny, aby do výborů z tohoto pohledu doručila analýzu tohoto zákona. Jsem přesvědčen, že tento zákon není v rozporu se žádnou evropskou úmluvou nebo s rozhodnutím Evropského soudu apod.
Nebudu bránit Sovovy mlýny před panem Rozehnalem. Domnívám se, že je dobře, že Sovovy mlýny jsou dostaveny, že je dobře, že na břehu Vltavy stojí nová galerie a že byla jedna památka zachráněna před naprostým zchátráním.
Pan poslanec Pleva trochu zaměňuje památky, pokud se týká přechodu na pověřené obce se správním řízením. Na pověřené obce samozřejmě přechází správní řízení, tam budou vydávána stanoviska, která teď vydává stejně okres, takže nebezpečí, že by někdo toto mohl ovlivnit v neprospěch obce, je myslím minimální. Ale budiž i toto je otázka k diskusi. Nechtěl bych stavět tento problém konfrontačně.
Jsem přesvědčen o tom, že kluby jsou rozhodnuty hlasovat tak, jak se dohodly. Já jsem se dokonce od jednoho klubu dověděl, že by zákon podpořil, ale jelikož jeden jeho poslanec nebyl zvolen do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, tak náš zákon nepodpoří. I takové aspekty bohužel v této Poslanecké sněmovně před volbami hrají roli. Ano, je před volbami a docela si dovedu představit, že tato sněmovna s výjimkou mého klubu se shodne na tom, aby ten zákon byl ministerstvu vrácen k přepracování nebo dopracování.
Teď bych chtěl říci jednu větu, která je z mého pohledu velice důležitá. Ministři, kteří po mně přijdou s památkovým zákonem, nepředloží této sněmovně podstatně jiný návrh. O tom jsem se přesvědčil během svého působení na Ministerstvu kultury a studia materiálů, které předcházely během dvanácti let a které byly použity k tvorbě tohoto zákona. Budu rád, když sem předstoupí ministr, který dá lepší zákon. Nechci si fandit, dámy a pánové, ale v důsledku toho, že jde o tak protichůdné zájmy, že jde o zákon, který se dotýká na jedné straně profesní obce, na druhé straně vlastníků, domnívám se, že se nenajde politická vůle, aby vůbec nějaký zákon, pokud bude panovat takováto atmosféra, byl přijat.
Přesto dovolte, abych vás i Cyrila Svobodu poprosil, abyste podpořili tento zákon, aby mohl projít do druhého čtení. Ještě jednou děkuji svým oponentům za jejich vystoupení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Dostálovi. Udílím slovo zpravodaji panu poslanci Talířovi.
Ještě předseda poslaneckého klubu KSČM pan poslanec Filip má slovo.
***