(18.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan zpravodaj Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Chtěl bych poděkovat panu ministrovi za odpovědi a myslím, že jsou velice zajímavé, protože pokud máme informaci, že doposud stála jedna jednotka řady 471 zhruba 200 milionů korun, tak potom podle mých propočtů nákup nových pěti vychází na zhruba 160 milionů korun, což se mi zdá být výhodnější než oproti minulosti.
Za druhé bych opravdu chtěl vzít pana ministra za slovo, že z této záruky nebudou plynout na státní rozpočet žádné dodatečné záruky. Pokud to takto mohu chápat, potom doporučuji sněmovně, abychom tuto státní záruku schválili.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 1227 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 138, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 138 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 139 poslanců vyslovilo 122 a jeden byl proti.
Nyní zahajuji podrobnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu a můžeme přistoupit k hlasování o návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění úvěru určeného na financování nákupu pěti třívozových elektrických jednotek řady 471, podle sněmovního tisku 1227."
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 139, které…
Já vás všechny opět odhlašuji a prosím o novou registraci.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 139, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 139 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 126 vyslovilo 122 a jeden byl proti. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Blahopřeji mimořádně úspěšnému panu ministru Schlingovi a budeme projednávat bod pořadové číslo 94 podle schváleného pořadu schůze, kterým je
94.
Návrh poslanců Moniky Mihaličkové, Zdeňka Kořistky a dalších
na vydání zákona o určení části výnosů daně z příjmu fyzických osob
pro dobročinné účely (zákon o asignacích)
/sněmovní tisk 1194/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1194/1. Paní předkladatelka Mihaličková je omluvena na tomto jednání, takže jsem vyrozuměla, že tento návrh předloží Poslanecké sněmovně pan poslanec Zdeněk Kořistka, kterému udílím slovo.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, jak již zaznělo, kolegyně Mihaličková i přes veškerou snahu se dnešního jednání nemůže zúčastnit, je omluvena, takže mi dovolte, abych náš návrh zákona o daňových asignacích zkráceně přednesl.
Jako předkladatelé s Monikou Mihaličkovou jsme se zabývali otázkou, jak přispět ke zlepšení situace v oblasti financování neziskového sektoru u nás. Neziskový sektor, který u nás zahrnuje občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy a ještě v minulém roce zahrnoval účelová zařízení církví, se potýká s problémy v této oblasti. Pokusím se o stručné přiblížení této problematiky.
Za prvé. Velmi nízké procento, necelá šestina státních finančních prostředků plyne do neziskového sektoru prostřednictvím regionálních a místních orgánů, zbytek je distribuován centrálními orgány v Praze. Tím se dostávají do značné nevýhody organizace, které nemají možnost v centru lobbovat a z hlediska toho, že jejich aktivity jsou vyvíjeny zejména v oblasti regionů, nepatří mezi organizace, které jsou celostátně známé, a to je velice nevýhodná situace pro ně.
Za druhé. Finanční prostředky stát přiděluje pouze na jeden rok, takže projekty dlouhodobějšího charakteru musí žádat o podporu znovu další rok.
Za třetí. Problém neadekvátní finanční podpory ze strany státu, která je jednak dána tím, že objem státní pomoci neziskovému sektoru zaostává za prudkým nárůstem počtu organizací, a za druhé také tím, že podpora neziskových organizací ze strany státu je neadekvátní i proto, že jim ve srovnání s některými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, které poskytují stejný druh služeb, poskytuje menší objem financí.
Za čtvrté. Problém obtížného získávání prostředků z nestátních zdrojů. To je velký problém a na to upozorňuje většina neziskových organizací. Já bych vám tady řekl dvě čísla. Zatímco v Maďarsku v roce 2000 využilo možnost asignovat 40 % dárců, u nás využilo možnosti uplatnit odpočet darů od základu daně pouze 5 % fyzických osob.
Když shrnu tyto problémy, jsme nejen my, ale i neziskový sektor přesvědčeni, že právě přijetí zákona o asignacích přispěje alespoň k částečnému vyřešení problému v oblasti financování tohoto sektoru u nás. Domnívám se, že vedle stávajících nástrojů podpory neziskového sektoru lze využít i další možnosti, a tou daňové asignace bezesporu jsou.
Rád bych vás seznámil s následujícími údaji, které vás možná přesvědčí o tom, že některé stávající nástroje podpory neziskového sektoru, byť se mnohým z vás zdají být dostačující, nejsou ideální. Tyto údaje se týkají odpočtu hodnoty darů od základu daně z příjmu v České republice. Mám k dispozici údaje od roku 1997, ale zmíním zde pouze údaje za rok 1999 a 2000.
V roce 1999 uplatnilo odpočet od základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmu 4,8 % poplatníků a celková hodnota darů tedy činila 631 milionů korun. V roce 2000 to bylo 5 % poplatníků a hodnota darů byla 658 milionů korun. Tato data se mohou zdát uspokojující, přesto srovnání s Maďarskem, které jsem zmiňoval, je tristní. V roce 1999, tedy po třech letech působnosti tohoto zákona o daňových asignacích, využilo možnost asignovat 38 % poplatníků daně z příjmu z celkového počtu poplatníků a přineslo to podporu ve výši 4,43 miliardy maďarských forintů a v roce 2000 to již bylo 40 % plátců daně. Vidíte, že rozdíl 5 % a 40 % ve dvou zemích, kde jsou dva různé systémy podpory, něco ukazuje.
Možnosti odpočtu hodnoty darů od základu daně z příjmu tedy využívá velice malé procento živnostníků v České republice, ale téměř nevyužívají osoby zaměstnané, za něž správu daní provádí jejich zaměstnavatel. Ve světě existuje několik druhů možností, jak podporovat neziskový sektor. Já je tady mám vypsané, ale nebudu zdržovat. Řeknu jen, že ten poslední, to znamená daňové asignace, je systém, který je moderní, využívá se zejména v Maďarsku a Itálii. Pro vaši informaci: v Itálii ho lze odpočíst až 19 %. My navrhujeme procent sedm.
Dovolte mi nyní, abych přešel ke konkrétnímu návrhu, tedy k návrhu českého zákona o daňových asignacích. Přijetí zákona o daňových asignacích umožní každému občanu, poplatníkovi daně z příjmu fyzických osob, tedy jak samostatně výdělečným, tak zaměstnancům, darovat část této daně na podporu činnosti neziskových organizací, mezi které jsou u nás zahrnovány občanská sdružení, obecné prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, které ovšem, jak jistě víte, nemohou být ze zákona příjemci státní dotace a kam do konce minulého roku patřila i účelová zařízení církví.
Rád bych se zastavil u problému církví. My jsme připravovali zákon v minulém roce. V té době ještě otázka církví a náboženských společností nebyla definitivně vyřešena. Já bych zde chtěl avizovat, že jsme připraveni zařadit do seznamu oprávněných příjemců daňových asignací ve druhém čtení, pokud k tomu bude vůle církve a další církevní organizace.
***