(18.10 hodin)
(pokračuje Kořistka)
Pro vaši informaci - koho se vlastně daňové asignace mohou dotknout? V obchodním rejstříku v minulém roce bylo zapsáno 538 obecně prospěšných společností, zároveň bylo zaregistrováno 1057 nadací a nadačních fondů a celkem bylo zaregistrováno 48 950 občanských sdružení, takže v podstatě tímto návrhem zákona budeme moci oslovit obrovské množství organizací, budeme moci nasměrovat část těchto daní do značného počtu organizací a podpořit obrovský počet velice prospěšné činnosti. Například v praxi to bude moci znamenat, že občané budou moci asignovat mimo jiné nejen Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm, ale i malé divadlo ve své obci, případně jakýkoliv spolek nebo občanské sdružení.
Náš návrh umožňuje rozhodnout o darování nejvíce 7 % daně ve prospěch oprávněného příjemce, přičemž nejnižší hodnota daru nesmí být nižší než 500 Kč, jak je v návrhu zákona uvedeno. Toto sedmiprocentní ustanovení není klasickým daňovým zvýhodněním v širším slova smyslu. Jde totiž o další formu státní podpory na tyto účely, a proto oprávněným příjemcem je právnická osoba, která bude uvedena na seznamu Ministerstva financí a bude muset splňovat určité podmínky. Pro vaši informaci, musí být registrována více než dva roky, nesmí mít žádné daňové nedoplatky, dluhy na sociálním a zdravotním pojištění atd. Bude moci tyto prostředky využít v průběhu dvou let, a pokud je použije v rozporu s oprávněným účelem, bude muset tuto částku vrátit zpět.
Vše bude kontrolováno příslušným finančním úřadem a je zde stejný režim, jaký se již dnes uplatňuje u různých dotací, které stát směřuje do tohoto sektoru, to znamená, že je zde kontrola, je zde jasné vyúčtování oprávněnosti těchto prostředků.
Každý rok bude Ministerstvo financí zveřejňovat oprávněný seznam příjemců a asignací, takže občané budou vědět, kam mohou nasměrovat své prostředky. Prakticky to bude probíhat tak, že v období od 1. ledna do 28. února budou posílat organizace formality nutné k zapsání do seznamu na Ministerstvo financí, do 30. června bude seznam zveřejněn, do třiceti dnů od zveřejnění tohoto seznamu se budou moci nezařazení odvolat a ministr financí bude muset odvolání vyřídit do 30 dnů. Do 5. prosince se zveřejní u každé jednotlivé organizace celková částka. V průběhu ledna následujícího roku Ministerstvo financí tuto částku převede na příslušný účet organizace.
Vzhledem k tomu, že navrhujeme účinnost zákona od roku 2003, chtěl bych upozornit, že celý cyklus se bude týkat až roku 2004, a nedotkne se tedy státního rozpočtu roku 2003 ani 2004.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, já se domnívám, že přijetím tohoto návrhu zákona umožníme zlepšit nejen postavení neziskového sektoru u nás a ostatních organizací a institucí, které vnímáme jako obecně společensky prospěšné, ale hlavně umožníme každému občanovi, aby alespoň o velice malé části svých daní rozhodoval sám podle znalostí ve své obci, ve svém regionu, a ne aby tyto daně odváděl jen do společného státního rozpočtu, kde o tom rozhodují z velké většiny úředníci v Praze.
Jsem přesvědčen o tom, že tento zákon propustíte do druhého čtení a umožníte přinejmenším debatu o tomto návrhu, a každopádně přivítáme každý návrh, který zlepší naši normu. Zatím ohlasy z neziskového sektoru jsou velice příznivé. Máme mnoho připomínek, jak tento návrh zákona případně ještě zlepšit, ale každopádně si myslím, že o tom bude diskuse, pokud tento návrh zákona - a já vás o to moc žádám - projde do druhého čtení.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodaj k tisku 1194, což je návrh poslanců Moniky Mihaličkové a dalších na vydání zákona o určení části výnosu z daně z příjmu fyzických osob pro dobročinné účely, tzv. zákon o asignacích, nejdříve zrekapituloval princip tohoto návrhu.
Návrh předpokládá, že daňoví poplatníci, pouze fyzické osoby, by mohli ze své daňové povinnosti odečíst částku až do výše 7 % z objemu jejich daňové povinnosti. Tuto částku by pak mohli věnovat neboli asignovat určené neziskové organizaci, tzv. oprávněnému příjemci ze seznamu Ministerstva financí, a to na předem v zákoně taxativně vymezený účel.
Jako zdůvodnění tohoto návrhu se uvádí nedostatečná podpora neziskového sektoru státem.
Z pohledu dopadu na státní rozpočet uvádějí předkladatelé dopad tohoto návrhu až zhruba 7 mld. Kč, nicméně se domnívají, že praktický dopad bude kolem 2 - 3 mld. Kč, přičemž rozpočtu obcí a krajů by se návrh neměl v oblasti snížení daňových příjmů dotknout.
Jako své stanovisko bych chtěl říci toto. Na úvod chci předeslat, že s tímto návrhem na tzv. daňové asignace zásadně nesouhlasím, a to z těchto důvodů.
1. Nelze přijmout zdůvodnění, že neziskový sektor je nedostatečně formou přerozdělování daňových příjmů ze strany státu podporován. Na vysvětlení bych chtěl zdůraznit, že stát zcela jistě nevybírá daně proto, aby prioritně dotoval neziskový sektor. Doufám, že neziskové organizace zároveň nevznikají za účelem získávání dotací ze státního rozpočtu.
2. Nelze přijmout ani princip, že daňový poplatník bude rozhodovat o tom, jak bude naloženo s jeho daňovou povinností. O tom, jak nakládat s daněmi, musí rozhodovat zákon o státním rozpočtu nebo rozpočty obcí a krajů.
3. Naše daňové zákony již dnes formou daňových úlev široce umožňují, aby všichni daňoví poplatníci, nikoliv pouze fyzické osoby, mohli přímo podporovat široké spektrum bohulibých organizací a jejich činnosti. Rozdíl mezi současnou daňovou úlevou a poslaneckým návrhem je v tom, že zatímco v současné době musí poplatník na podporu neziskového sektoru vynaložit reálné peníze, to je peníze, které skutečně vydělal, tak poslanecký návrh říká, že poplatník může na podporu neziskového sektoru vynaložit fiktivní peníze, to je peníze na daně a peníze, které se mu do ruky vůbec nedostanou.
4. Problém pocitu nedostatečných zdrojů pro neziskový sektor podle mého názoru nemůže pramenit z toho, že stát nepodporuje nebo nevytváří prostor pro podporu neziskového sektoru, ale z toho důvodu, že lidé nedostatečně neziskové organizace podporují svými reálnými penězi. Předkladatelé tohoto návrhu se tedy snaží tento stav změnit tím, že lidé budou moci podporovat neziskový sektor fiktivními penězi.
5. Co by nakonec akceptování principu určování nakládání s daňovou povinností mohlo také znamenat, lze přirovnat k nadsázce, kdyby řidiči, kteří spáchali dopravní přestupek, mohli věnovat svoji pokutu např. na výstavbu dálnice.
6. Dalším problémem daňového návrhu jsou obrovské náklady spojené s administrováním a kontrolou daňových asignací, ale zejména nejistoty kolem odhadu daňových příjmů. Co se týká dopadu do veřejných rozpočtů, zde se předkladatelé hluboce mýlí, že jejich návrh nebude mít dopad na rozpočty obcí a krajů. Bude mít dopad, a to velmi silný, neboť zejména u daně z příjmu fyzických osob činí sdílená část těchto daní u obcí a krajů kolem 30 % objemu těchto daní.
7. Myslím si, že by bylo od předkladatelů fér, pokud opravdu myslí vážně argument, že neziskové organizace potřebují 3 mld. Kč navíc, aby o tyto 3 mld. Kč navíc usilovali v rámci návrhu státního rozpočtu na příští rok, nebo aby - pokud trvají na tom, že v březnu každého roku z příjmů rozpočtu najednou může zmizet 1 až 3 mld. Kč - navrhli algoritmus, které výdaje státního rozpočtu se budou proti těmto dodatečným zkráceným výdajům pro neziskový sektor krátit.
8. Jsem osobně toho názoru, že daňová povinnost by se měla obecně zmenšit, a to pro všechny, a to nikoliv pouze z důvodu věnování její části na neziskový sektor. Pouze tak dáme lidem do ruky dodatečné peníze a oni sami si rozhodnou, na co je použijí, zda je investují do svého vzdělání, důchodového pojištění, či je utratí, nebo zda je dají neziskovým organizacím. To je ale filozofie o reálných penězích a vážných rozhodnutích, nikoliv o penězích fiktivních, a tedy i fiktivních rozhodnutích, jak to předpokládá poslanecký návrh.
V návaznosti na tuto zprávu bych chtěl avizovat, že v obecné rozpravě podám návrh na zamítnutí tohoto návrhu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Prosím, pane poslanče.
***