(10.10 hodin)
(pokračuje Tvrdík)
O to méně pak v otázkách realizačních, jež překračují meze pouhé shody názorové, když se navíc dotýkají možností praktických.
A tak mi nejdříve dovolte úvodem alespoň pár slov ražení spíše etického než procedurálního, neboť o tom především problematika veteránů podle mého nejvlastnějšího přesvědčení je. Možná to bude na řeč ministra poněkud netradiční, ale snad mi to prominete.
Nabízím vám parafrázi závěru knihy Bruce Marshalla Starý voják neumírá. Její ústřední postavou je Strang Nairn Methuen, který skončil svou vojenskou kariéru jako brigádní generál. Při pohřbu anglického krále Alberta Frederica George a korunovaci Elizabeth Mary Alexandry ho potkal a oslovil jeden z početných bojových druhů. Když se mu na jeho vlastním osudu snažil ukázat, co nakonec zůstalo ze všech těch nejsvětějších ideálů, jež vyznával, a že se ideály prostě nevyplácejí, zeptal se ho Methuen v odpověď: Myslíte, že ideály jsou kvůli tomu, aby se nám vyplácely?
Chci se domnívat, že tento mikropříběh nepotřebuje žádný dovětek. Leč přesto. Poněvadž nikdo z těch, o nichž tu dnes rozhodujeme, nejednal tak, jak jednal či jak se zachoval, pod vidinou, co mu z toho jednou vzejde. Myslím si, že ani v budoucnosti, kterou chystanou zákonnou úpravou dnes vlastně zakládáme, tomu nebude jinak. Ale o to více jsme povinni tyto věci uspořádat a napravit jednu z dalších oblastí, kterou jsme zdědili nejen zanedbanou, nýbrž doslova opomíjenou. Možná i vědomě a včetně let posledních. A teď nemám na paměti jenom všechny ty, kteří si to již dávno zasloužili.
Tady se vracím do současnosti, kdy všichni dohromady usilujeme o to, abychom dali správě věcí veřejných řád, a to ve vztahu ke službě státu řád vskutku spravedlivý. Tady zároveň se také vracím ze sfér morálních na platformu právní, což považuji za spojité nádoby, či chcete-li - za dvě strany téže mince.
Po pravdě a kromě toho velice rád kvituji, že podnět tentokrát nepřišel z resortu obrany, ale právě z půdy parlamentní. Podle mého soudu by totiž zrovna tento aspekt měl být zavazující a ušetřit nám spoustu zbytečných komentářů kolem. Nakonec i času, který můžeme raději věnovat záležitostem předmětným. Zajisté proto přijmete, jestliže vás nebudu přesvědčovat o tom, co je vám jasné nebo stojí černé na bílém v předloženém tisku, to znamená ve vlastní předloze zákona, resp. důvodové zprávě k němu a návazných přílohách.
Vládní návrh zákona projednal výbor pro obranu a bezpečnost na své 60. a 61. schůzi. Výbor souhlasí s předkládaným materiálem a navrhl změny, které mění podstatu zákona, které však v případě, že budou Poslaneckou sněmovnou přijaty, bude Ministerstvo obrany plně respektovat. Ostatní ponechávám zpravodajům a zejména vám, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali výboru pro obranu a bezpečnost. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1093/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Radim Turek.
Poslanec Radim Turek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro obranu a bezpečnost z 61. schůze ze dne 16. ledna 2002.
Došlo k několika zásadním úpravám. Ta hlavní se týká změny názvu - z vojenských veteránů se stávají váleční veteráni. Proto dovolte, abych vás seznámil podrobně s kompletním usnesením, které přijal výbor pro obranu a bezpečnost. Bylo to po konzultaci s Ministerstvem obrany a velký dík patří týmu kolem paní náměstkyně Přibylové, která velmi podrobně a úzce spolupracovala s výborem.
Usnesení zní: K vládnímu návrhu zákona o vojenských veteránech, tisk 1093. Po odůvodnění náměstkyně ministra obrany Ing. Jaroslavy Přibylové, zpravodajské zprávě Mgr. Radima Turka a po rozpravě výbor pro obranu a bezpečnost
1. souhlasí s vládním návrhem zákona o vojenských veteránech, tisk 1093, s následujícími připomínkami:
v názvu zákona a dále v textu slovo "vojenských" nahradit slovem "válečných";
za názvem doplnit preambuli, která zní: Preambule: Maje na zřeteli morální ocenění mužů a žen, kteří s nasazením vlastních životů bojovali za vlast, bránili hodnoty svobody a demokracie, a veden přáním připomenout ideály vlastenectví, cti a statečnosti všem občanům;
v § 2 místo slova "státu" použít slovo "států", místo slova "jehož" použít slovo "jejichž", na konec věty doplnit slova "považovány za armády spojenecké";
v § 3 odstavec 1 zní: Válečným veteránem je občan České republiky, který nepřetržitě alespoň po dobu 30 kalendářních dnů jako příslušník armády konal službu v místě ozbrojeného konfliktu nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace, které je Česká republika členem, konal službu v mírových operacích.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, já vás, promiňte, přeruším. Sněmovní tisk 1093/1 obsahuje celé usnesení, které schválil váš výbor. Není třeba celé usnesení zde předčítat, protože jej máme všichni k dispozici v písemné formě. Pokud byste měl k tomuto usnesení návrhy, je třeba počkat až na podrobnou rozpravu. Jinak máme tento tisk k dispozici.
Poslanec Radim Turek: Dobře, nemusím tedy číst celé usnesení. Tím je vlastně vyčerpána moje zpravodajská zpráva, protože jsem chtěl pro pořádek zopakovat kompletní usnesení, které přijal výbor pro obranu a bezpečnost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první písemně přihlášena paní poslankyně Milada Emmerová.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, dovolte mi, abych vás seznámila s názorem vysoce postaveného důstojníka, plukovníka Valo, účastníka války v Perském zálivu, na předlohu zákona o vojenských veteránech. Byla bych ráda, aby sněmovna vzala v úvahu názory tohoto zkušeného, zasvěceného člověka právě při schvalování ve třetím čtení. Přednesu vám část projevu, který byl přednesen dne 3. prosince minulého roku v Senátu:
"My veteráni se hlásíme k myšlence, že armáda by neměla být jakýmsi cizím prvkem ve společnosti, ani takzvaným státem ve státě, jak se lidově říká. Toto by samozřejmě mělo platit daleko více pro armádu profesionální, která ztrácí jeden z kontaktů s občany ve formě přicházejících a odcházejících vojáků základní služby. Tomu, aby armáda zůstala skutečně organickou součástí společnosti, pomáhá i pěstování a posilování tradicionalismu. Tradicionalismus je neodmyslitelnou součástí všech armád členských států NATO. Novodobá a téměř stoletá válečná tradice naší armády to však jednoznačně vyvrací a ukazuje, že nešlo o náhodnou ani časově limitovanou akci, ale o proces, který pokračuje a bude pokračovat tak dlouho, pokud bude nutné bránit svobodu a demokracii kdekoliv na světě. My veteráni proto klademe velký důraz na tradicionalismus. Usilovali jsme například o uznání Dne veteránů v České republice a před třemi lety se nám to podařilo. Již sedm roků však usilujeme o zákon pro veterány a to se nám nedaří. Zpočátku jsme se dokonce setkávali s negativní odezvou ze strany vojenské administrativy. Proto jsme velice uvítali usnesení Senátu Parlamentu České republiky č. 133/1999, ve kterém byla vláda vyzvána k předložení návrhu zákona o vojenských veteránech.
Nyní krátce k jednotlivým okruhům, které jsou v zákoně o veteránech řešeny.
Definice "veterán" je naprosto mylná. Nezdůrazňuje válečné tradice, ale naopak tyto bagatelizuje, až potlačuje.
***