(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Plevovi. Nejprve faktickou poznámku pan kolega Talíř. Potom s řádnou přihláškou, teď budu dělat pořadí podle velikosti, pan poslanec Svoboda, potom pan poslanec Mlynář.
Poslanec Jaromír Talíř: Já chci opravdu jen fakticky stručně reagovat na vystoupení svého předřečníka kolegy Petra Plevy, protože on řekl, že se nemáme zabývat arbitrážemi, ale já chci jen upozornit, že se máme zabývat zprávou rady, která nám byla přednesena, kterou jsme dostali písemně. A chci jenom upozornit, že na stránce 2 je pod písmenem 1A londýnská arbitráž, text, stockholmská arbitráž, text, a vlastně celé další čtyři strany se věnují těmto arbitrážím. Takže zabýváme-li se touto zprávou, tak se zabýváme bezpochyby těmito arbitrážemi.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec Cyril Svoboda, poté pan kolega Mlynář.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, já jsem chtěl vlastně fakticky reagovat na to, co říká pan kolega Pleva. To jsou podle mne nesouměřitelné věci, co zde říká, že se tady budeme za chvíli zabývat nějakými rozsudky Nejvyššího soudu, okresního soudu. Tady je podstatný rozdíl.
Tady v tomto sporu je účastníkem řízení stát. Zastupuje ho a je to dáno, jak říká předseda vlády, činností a nečinností rady, která je odpovědná Poslanecké sněmovně. To znamená, tady jako by se bavil účastník řízení o postavení, které má v tomto sporu, protože tady stát - Česká republika - je účastníkem sporu. Tudíž je to naprosto legitimní, že tuto debatu tady vedeme, a není to tak, že bychom tady rozebírali nějaké soudy jiné. A možná, že kdyby se vedl nějaký jiný spor, kde by hrozilo, že by stát, a to dokonce i před českým soudem, měl platit vysokou náhradu škody, a byla by to otázka státu, tak se toho budeme dotýkat také, protože jako poslanci se musíme odpovědně zabývat všemi věcmi, které se týkají českého státu. Já si na tom trvám, že tato debata je korektní a má být, ale jedna věc mě šokuje. Místo abychom zde slyšeli i nějakou možnost debaty, že se něco stalo chybně, protože Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, jak říká pan předseda, si stěžuje na legislativu. Mohla kdykoli přicházet sem s naléhavými apely, že i vzhledem k probíhajícím sporům je třeba rychle změnit zákon, aby mohla konat, aby mohla zabránit těmto sporům. Dovídáme se jenom, že se vůbec nic neděje, že je všechno v pořádku. Rada dělá, co má dělat, mediální komise dělá, co má dělat, všichni všechno dělají naprosto v pořádku, nikdo nedělá žádnou chybu.
Bohužel jsme ale žalováni a bohužel naše pozice před těmi arbitrážemi není vůbec růžová. Jednu jsme prohráli definitivně a v druhé je naše pozice velmi slabá, ale přesto jsme hrdinové, protože nic špatně neděláme, všichni děláme naprosto skvěle. To je odpověď, kterou se dovídám já. Rada neřekla o sobě ústy pana předsedy, že by v něčem pochybila, protože všechno dělala v pořádku. Bohužel budeme možná odsouzeni.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec Mlynář.
Poslanec Vladimír Mlynář: Vážení kolegové, pane předsedající, jen několik stručných reakcí na to, co zde padlo. Já musím říci, že jsem trochu smutný z toho, že někteří předřečníci, zejména pan ministr Rusnok, pan poslanec Pleva také, jako by zde naznačovali, že každý, kdo o těchto sporných věcech chce diskutovat, je nějakým protistátním živlem, který nemá na mysli zájem České republiky. Já myslím, že věta pana ministra Rusnoka, že on bude hájit zájmy České republiky, teď parafrázuji volně, do posledního dechu, skutečně jako by naznačovala, že tady jsou nějací placení agenti nějakých jiných zájmů.
Kolegové zde na mě pokřikují, že asi ano. Já myslím, že tento druh diskuse bychom zde neměli, kolegové a kolegyně, zavádět, že je to optika vidění světa, které bychom se měli všichni bránit.
Myslím, že všichni máme na mysli zájem České republiky, všichni tady reprezentujeme své voliče, kteří nám dali svůj hlas. A já musím říci, že většina, alespoň pokud mohu soudit z korespondence, kterou dostávám od svých voličů, se na věc kouká tak jako já. A já zde reprezentuji a zastupuji jejich zájmy. Moc bych prosil, abychom tu debatu nepřevraceli do tohoto emociálního a zbytečného pohledu.
Pan ministr Rusnok zde řekl větu, jestli jsem si poznamenal správně, která jako by naznačovala, že spory tady vyvolává zahraniční investor. Musím se přiznat, že mě ta věta velmi zarazila od člena vlády, protože pokud by byla převzata agenturami a medializována, myslím, že není úplně přesná, a doufám, že to pan ministr takto nemyslel, že sem zahraniční investoři přicházejí ti neúspěšní, aby si zde léčili své mindráky a sváděli své problémy na špatnou legislativu.
Já chci zareagovat ještě na to, co zde řekl pan poslanec Pleva. Musím říci, že strategie jaksi vložit politickému oponentovi do úst něco, co neřekl, a pak s ním dramaticky souhlasit, je sice vyzkoušená, nicméně prosím pana předsedajícího, aby panu kolegovi Plevovi řekl, že nic takového, co zde naznačil, jsem prosím pěkně neřekl. Můžeme si to doložit třeba potom v kuloárech stenozáznamem. Já jsem řekl, že ta nešťastná novela z roku 1995 měla přinést soulad mezi zákonnými ustanoveními a realitou. Nic o žádném vymáhání licenčních podmínek jsem zde neřekl. Naopak mluvil jsem o tom, že můj názor je, že televizní licence by se měly dražit a žádné licenční podmínky by pak stát neměl dodržovat a dohlížet.
Jeho druhá poznámka, na kterou chci zareagovat, se týkala TV3, že si TV3 špatně ošetřila soukromoprávní podmínky s panem Kindernayem a že to není problém českého státu. Musím přiznat, že já bych s panem Kindernayem žádnou smlouvu neuzavíral, a asi nejsem v této sněmovně sám. Do jisté míry má zahraniční investor v tomto směru smůlu a já bych jeho poradcům nezaplatil. Nicméně problém té věci je v tom, že podle mého hlubokého přesvědčení v tuto chvíli postup rady napomáhá tomu, že pan Kindernay nedodržel právní smlouvu, kterou s investorem v TV3 uzavřel. A o tom je ten spor. O tom, že TV3 si udělala špatný obchod se špatným člověkem.To je pravda. Ale problém je, že stát podle mého názoru - může mít pan poslanec samozřejmě jiný názor - jaksi asistuje panu Kindernayovi a to není správné.
Pan poslanec Matulka zde na konec řekl poznámku, že je škoda, že poslanci nemají zodpovědnost za chyby, které odhlasují. Narážel na paní dr. Marvanovou a další. Já musím říci, že kdyby tomu tak bylo, asi bychom zde neseděli nikdo, protože upřímně řečeno, sáhněme si do svědomí, každý z nás někdy udělal nějakou chybu. Já myslím, že ten rozdíl je v tom, jestli se z těch chyb chceme poučit, a k tomu, já myslím, že měla směřovat tato debata, nebo jestli se budeme tvářit, že ty chyby nebyly. Můj názor je, že bychom se z nich poučit měli a minimálně v kauze TV3 bychom jako sněmovna, které je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání odpovědná, měli ve vztahu k radě říci jasné slovo.
Jinak chci na závěr říci, že myslím, že nikdo z nás v této sněmovně si nepřeje, aby Česká republika prohrála stockholmskou arbitráž a platila peníze. Prosím, aby tento argument byl slyšen i mezi těmi, kteří si o kriticích současného postupu rady myslí něco jiného. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Teď se přihlásil pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, závěr mého předřečníka Vladimíra Mlynáře, že bychom se měli poučit, je skutečně, jak se říkalo, slovo do vlastních řad. Já bych ovšem rád tuto jeho výzvu rozšířil. Myslím, že bychom měli vést mnohem hlubší reflexi, proč v procesu té porevoluční euforie došlo k takové představě, že musíme velmi rychle, aniž jsme na to byli připraveni jak technicky, tak legislativně i jinak, dělat duální systém a přijmout zákonodárství, které potom na základě toho návrhu paní kolegyně Marvanové a podobně se dále ještě zhoršilo.
***