(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, už jsem zažil hodně v Poslanecké sněmovně, ale tohle, co zažíváme teď, je asi jeden z vrcholů toho, co se dá zažít v Poslanecké sněmovně. Ale buďme věcnější.
Pan kolega Svoboda se usmívá, ale on dobře ví, že neprojednáváme žádný bod arbitráže, že k tomuto bodu arbitráže nemáme žádný sněmovní tisk. Nikde nemáme předložen výsledek arbitráže a rozhodčí nález. Jestli se dovolává na to, že se poslanci mohou z otevřených zdrojů dovědět, jaký je rozhodčí nález, to samozřejmě mohou, ale my neprojednáváme to, co jsme se dověděli z otevřených zdrojů, ale dosud jsem se domníval, že projednáváme to, co máme ve sněmovním tisku nebo písemně předloženo. Pokud pan kolega a páni kolegové chtěli, abychom projednávali arbitráž, měli zařadit bod s tímto názvem a výsledky arbitráže měly být předloženy písemně. Pak se ovšem ptám, kdy budeme také projednávat bod rozsudek okresního soudu, rozsudek krajského soudu, rozsudek Nejvyššího soudu, protože tam, vážení kolegové, směřujeme.
Už jsem si zvykl, že některé strany tady klidně poškodí jméno České republiky a zájmy České republiky jen proto, aby z toho měly momentální politický profit. Jestliže tato arbitráž - a mluvím o stockholmské arbitráži - není ukončena výrokem o výši náhrady, pak myslím, že přijetí usnesení Poslanecké sněmovny, tak jak to navrhoval pan kolega Svoboda, by bylo návodné pro to, aby ta výše byla co nejvyšší. Takže pokud pan kolega tady straší občany, kolik nebude nemocnic apod., tak k tomu chce také přispět samozřejmě svým dílem.
Nechci se pouštět do věcného hodnocení těch arbitráží, jen bych tady trochu reagoval na to, co říkali jednotliví kolegové. Pan kolega Mlynář hovořil také o zákonu z roku 1995, je to zákon 301/1995 Sb., který měnil zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Je to zákon, který předkládali poslanci Marvanová, Přibáň, Zemina a další. Pan kolega Mlynář připustil, že tento zákon nebyl nejšťastnější, ale trochu ho omlouval tím, že přizpůsoboval vlastně situaci realitě, která panovala na mediálním trhu, a také že měl - a teď nevím přesně, jak to říkal - že měl zajistit nějakou vynutitelnost podmínek TV Nova. Toto není pravda. Tento zákon nic takového nedělal. - Vy jste říkal, že měl přizpůsobit zákon realitě, ale já nemám reagovat jinak než prostřednictvím předsedajícího. Poznamenal jsem si to, můžeme se potom podívat do stenozáznamu.
Tento zákon vůbec nepřizpůsoboval zákon realitě, ale zrušil všechny licenční podmínky kromě programových, a tím v podstatě umožnil - a v tom naprosto a jednoznačně souhlasím se závěry rady, že jestliže byla nějaká zásadní příčina, proč mohl americký investor přijít o svou investici, tak zásadní příčina byla v tom, že byl schválen tento zákon, a poté americký investor ruku v ruce s držitelem CET 21 přišli na radu a žádali zrušení licenčních podmínek 17 a 18. Tyto licenční podmínky nastartovaly spolupráci v servisní organizaci. A právě také proto londýnská arbitráž nepřiznala náhradu škody, protože řekla, že možná sice došlo k poškození pana Laudera, ale on si to zavinil sám, protože trval na zrušení těchto licenčních podmínek.
Co se týče vynutitelnosti licenčních podmínek, a to je dost tradovaný omyl, který se neustále zdůrazňuje v našich médiích, když se mluví o TV Nova, o licenčních podmínkách, o projektu, který byl projektem na veřejnoprávní televizi, že rada nevymáhá a nevymáhala během vysílání TV Nova dodržování těchto licenčních podmínek. To prostě není pravda, protože licenční podmínky vyplývající z projektu - a skutečně velmi veřejnoprávního, intelektuálního projektu, který předložila společnost CET 21 - tak tyto licenční podmínky byly zrušeny několik měsíců předtím, než TV Nova vůbec začala vysílat, byly zrušeny radou, kterou vedl Daniel Korte, tehdejší člen ODA, a tato rada byla také následně za pochybení, které udělala, Poslaneckou sněmovnou odvolána. To jen proto, aby se už neopakovalo, že TV Nova má nějaké licenční podmínky - ona žádné nemá. Ještě před zahájením vysílání, ne po zahájení, před zahájením vysílání několik měsíců rada zrušila všechny programové podmínky TV Nova.
Co se týče situace v TV3 a srovnávání, jak je provedla paní kolegyně Parkanová - která si zase plete sněmovnu se správním soudem a myslí si, že může sněmovna rozhodovat o tom, jestli správní rozhodnutí je špatné, nebo dobré, tak se zase domnívám, že o tom může rozhodovat pouze správní soud, nikoli Poslanecká sněmovna - pak situace v TV3 a v Nově je úplně jiná, protože investor přišel žádat o licenci v případě TV Nova, byla to společnost CEDC, společně s pozdějším držitelem licence CET 21, zase opět ruku v ruce. A již při veřejném slyšení byl nabídnut model servisní společnosti, takže servisní společnost - a to je nepřesnost, kterou má uvedenu rada - nevznikla později, ale později sice byla radou schválena, ale tento projekt byl předložen od samého začátku v celém řízení o udělení licence na TV Nova.
Martin Kindernay dostal licenci sám. Dostal ji jako fyzická osoba. Poté, co už - řekněme kulantně - nepříliš korektně zacházel s různými investory, přišel poslední investor, což byla americká společnost, kterou známe jako TV3, a tato společnost uzavírala smlouvu s Martinem Kindernayem, který už držel licenci, který už vysílal a byl jako fyzická osoba. Jestliže si tato společnost právně špatně ošetřila vztahy s Martinem Kindernayem jako fyzickou osobou, není to vina České republiky. Tato společnost věděla, že Martin Kindernay vysílá a má licenci jako fyzická osoba, a tato společnost nevěděla, že bude existovat nová mediální legislativa, která byla přijata až později, kde bude umožněn přechod na právnickou osobu. Takže to jen pro pořádek.
Co se ovšem týče toho, jak se dnes tato situace vyvíjí, a co se týče toho, že rada dala do programových podmínek, že Martin Kindernay musí šířit program TV3, pak se plně ztotožňuji se závěrem, který učinila komise pro sdělovací prostředky a kde přijala ujištění rady, že pokud Martin Kindernay nebude vysílat tento program, nedohodne se s investorem, že to zřejmě povede s největší pravděpodobností, jak říkala rada, k odebrání licence Martinu Kindernayovi.
To je asi všechno, co jsem k tomu chtěl říci. Chtěl bych ještě zdůraznit, že opravdu neprojednáváme žádnou arbitráž.
Nyní mi dovolte, abych na závěr přednesl návrh usnesení, který bude velmi stručný: Poslanecká sněmovna bere zprávu předsedy rady na vědomí.
***