(18.00 hodin)
(pokračuje Jičínský)
A stát ztratil možnost regulovat tyto procesy v této tak citlivé sféře způsobem, který odpovídá poměrům, které jsou v západoevropských zemích, kde přece jenom tyto věci zdaleka neprobíhají tak chaoticky, jako se to dělo u nás. Tady bych byl rád, kdyby zejména pravá strana této sněmovny, jakkoli je teď personálně zastoupena řídce, šla trochu do sebe a uvědomila si, že v rámci onoho otevření prostoru pro privatizaci bez přesných právních regulí došlo i k tomu, za co možná budeme platit. Byl bych nerad, kdybychom platili, ale toto riziko tu je.
Ještě další věc. Kolega Svoboda mluvil o tom, že se málo zabýváme tím, co tato rada způsobila, ale my bychom se měli zabývat ještě obecnějším problémem. Jestliže v této sféře má existovat správní orgán, zda vůbec koncepce rady, která je obsazována na základě nějakých politických kritérií, je vhodným instrumentem a jestli by tady skutečně neměl být normální správní úřad, který bude nést potom i odpovědnost jako kterýkoli jiný správní úřad.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan kolega Maštálka. Prosím.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji, pane místopředsedo. Jsa vychovám Havránkovou učebnicí mluvnice jazyka českého, bych chtěl říci, že se neříká "Štokholm", neboť "Štok" je v Plzni - Božkově, ale jinak je česky "Stokholm". To na adresu některých předřečníků.
Za druhé jsem velice zklamán, že jsem nedostal odpověď na tak jednoduchou otázku, při těch mnoha informacích, které jsem tady zaslechl zejména z pravé strany, na svoji otázku, kolik že pan Lauder investoval na zprovoznění té linky, kterou dostal k dispozici. Já si myslím, že by se patřilo, abych takovou odpověď dostal. Chtěl bych říci, že v mém oboru, což je lékařství, se taková neodpověď neodpouští.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ono to je jenom opticky zprava, chtěl bych vás upřesnit, pane poslanče. Pan poslanec Mlynář.
Poslanec Vladimír Mlynář: Děkuji. Vaším prostřednictvím odpovídám panu poslanci Maštálkovi, že my cizáci placení z dolarů různých investorů samozřejmě říkáme "štokholmská" zcela záměrně, je to důkaz naší proradnosti. (Smích.)
Pokud jde o váš dotaz, já to upřímně řečeno nevím. Myslím si ale, že to je úplně lhostejné. Kdyby pan Lauder investoval jeden dolar nebo šest miliard, což jsem kdesi četl, nebo tři miliardy, je to přece úplně lhostejné. Jde o to - a ta pře je o tom - zda byla a jsou dodržována nějaká daná pravidla o ochraně investic. To, o kolik jde peněz, podle mého soudu není důležité.
A vzkaz pro pana poslance Maštálku prostřednictvím předsedajícího - pan Lauder nemá ani linku ani kanál. To je z té zprávy rady myslím jasné. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nikdo se dál nehlásí. Já se chci zeptat pana předsedy rady, zda chce ještě zareagovat. Já si myslím, že by to bylo vhodné v tuto chvíli, protože poté nastane onen dlouho očekávaný okamžik, který jsem avizoval v důsledku nemožnosti nechat hlasovat o tom procedurálním návrhu, kdy opustím - nikoli trucovitě - toto místo, a tím přeruším projednávání tohoto bodu.
Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Muchka:
Děkuji za slovo. Já se pokusím vzít to chronologicky. Nicméně bych považoval za nutné, abych dvě věci teď vypíchl.Pan poslanec Matulka se ptal na nedělní pořad Naostro. Ano, samozřejmě, rada reagovala, nikoli jako správní orgán, ale jako někdo, kdo se cítil poškozen jistým pořadem České televize. V té věci se teď vede čilá korespondence mezi Jiřím Balvínem a mnou, takže vás budeme informovat, jak se ta věc vyvíjí. Jednalo se nikoli o protest proti obsahu, ale proti formě, jakým způsobem byla tato debata - nevím, jak to nazvat, to není monolog ani dialog - vedena.
Pan poslanec Maštálka hovořil o tom, že nedostal odpověď. Vy jste se ptal na to, kolik dal pan Lauder do rozjezdu té sítě. Pozor, musíme rozlišovat dvě věci. On dostal F jedničku, která byla vybudována, i když tam byly posléze problémy s přechodem na systém PAL, takže v této oblasti jeho investice byly nulové, protože se to týkalo Českých radiokomunikací. Co se týká nákladů, které byly vloženy do rozjezdu televize Nova, lze to zjistit ze zpráv. Teď nechci střílet nepřesně, protože tam to bylo etapovitě. Jsem schopen vám to bez problémů doložit.
A nyní chronologicky. Pan poslanec Svoboda mně vytkl, že jsem tady přednesl nikoli zprávu předsedy. Já se omlouvám, ale já jsem předsedou kolektivního orgánu a moje povinnost je v tomto případě před tímto váženým shromážděním hovořit pouze o tom, k čemu mě rada zmocnila. Nejsem samozvanec, jmenuje se to "zpráva předsedy", ale tento nadpis jsme nedělali my, dostali jsme ho takto zadán. Je to samozřejmě stanovisko rady.
Ta další záležitost je filozofická debata. Já jsem nedostal jedinou konkrétní výčitku nebo jedinou konkrétní připomínku, co rada udělala špatně, jak měla v kterých situacích reagovat. My to popisujeme velmi přesně. Stejně přesně, exaktně jsme to předali jako podklady Ministerstvu financí pro arbitrážní řízení.
Co se týká nadřazenosti mezinárodních dohod nad zákony, o tom už jsem hovořil. Mohu jenom zopakovat, že to není moje osobní stanovisko, to je stanovisko právníků.
Co se týká polemiky s arbitrážními výroky, resp. s arbitrážními rozhodnutími, to druhé je mezitímní. O prvním nemá cenu vůbec polemizovat. Tam se nekonstatovalo porušení českých zákonů. Tam se konstatovalo - a ještě takovým zvláštním způsobem - porušení dohody o investicích. Je to dost zvláštní věc, ale co se týká stockholmské arbitráže, tam nelze ani v tuto chvíli polemizovat, protože tím by se porušovaly dohody, které byly učiněny - možná že to tady měl zdůraznit pan ministr Rusnok. O této věci byla vydána oboustranná dohoda v tom smyslu, že jak Česká republika, tak společnost CME souhlasí pouze se zveřejněním mezitímního arbitrážního nálezu. Tím to končí. Včera bylo vyhlášeno informační embargo. Mám obavu, že pan poslanec Svoboda požaduje cosi nad určitý standard.
Naprosto se ztotožňuji s tím, že není dobře, aby se už zde poraženecky vystupovalo. Protože přesně toto používala v arbitrážním řízení protistrana jako argumenty. Takže tyto postoje nám bohužel škodí.
K panu poslanci Langerovi - to byly pouze tři poznámky.
K panu poslanci Mlynářovi - já jsem tam opakoval ne svou myšlenku s tím státem sebevrahem, to bylo hodnocení některých dohod. Mohu vám říci tolik, že když jsem si přečetl poprvé dohodu o ochraně investic mezi Českou republikou a Spojenými státy, tak jsem měl obdobný pocit jako v tom známém vtipu: za prvé vedoucí má vždycky pravdu, za druhé, pokud tak tomu není, platí bod číslo jedna. Tam se nedá hovořit o rovnosti. Ta dohoda není dobře postavena. Porušit ji bylo asi velmi nelehké, leč se to podařilo. Proto tím překvapivější je, když dohoda mezi námi a Nizozemskem je postavena jinak, protože přísnější je ta americká, že výsledek stockholmské arbitráže, která se týkala dohody o ochraně investic s Nizozemskem, dopadl obráceně. Tam se naráželo na to, že arbitráž vyčítala radě schůzku se Železným. Ano, tou dobou už jsem byl členem rady. Byl jsem členem rady od 3. prosince 1997. Tyto věci začaly začátkem roku 1999, a to tak, že zhruba 2. března jsem poprvé v životě viděl zástupce dnešních amerických investorů, kdy se na radu dostavil pan Lindskog, pan Harry Sloan, tuším, že v té delegaci byl pan Klinkhammer a další, kteří nám s velkou slávou zvěstovali, že teď právě přiletěli z Londýna a za tepla nám chtějí ukázat podepsanou smlouvu o fúzi CME se CBS. Na dotaz, zda je informován dr. Železný, bylo řečeno, že je. Standardně jsme se potom scházeli, tato věc se vyvíjela tak, že tito lidé se spolu přeli, ale nevyústilo to ještě v nic tak dramatického.
***