(15.30 hodin)
(pokračuje Rychetský)

V roce 2002 se předpokládá, že vláda, ať tato, nebo vláda, která vzejde z voleb, by měla, pokud se týče priorit z hlediska přístupu k Evropské unii, ještě projednat a schválit 31 návrhů zákonů.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Na návrh organizačního výboru předložený tisk projednal výbor pro evropskou integraci. Jeho usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 985/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Zvěřina, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, výbor pro evropskou integraci se zabýval předlohou této zprávy na svém jednání 2. března t. r. Po úvodním slově ministra zahraničních věcí České republiky Jana Kavana a po vyslechnutí zpravodajské zprávy a po rozpravě výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout k tomuto materiálu následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu vlády k usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 1493 ze dne 2. března 2001 k Souhrnné zprávě o postupu integrace České republiky do Evropské unie ve sněmovním tisku 985.

Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby důsledně dodržovala usnesení vlády České republiky ze dne 15. března 2000 č. 257, kterým se stanoví způsob prokazování slučitelnosti navrhovaných zákonů s právem Evropských společenství a postup při předběžných konzultacích o návrzích zákonů s výborem pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Zmocňuje zpravodaje výboru, aby o výsledcích podal zprávu na schůzi Poslanecké sněmovny."

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Zvěřina má slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zvěřina: Dámy a pánové, dovolil bych si v rozpravě několik málo poznámek. Tento materiál se totiž týká věci nesmírně citlivé pro budoucnost naší komunikace s Evropskou unií. Je třeba si uvědomit, že komunikace vlády s parlamentem ve věci evropských předpisů, evropských norem, evropských zákonů a evropských pravidel bude hrát daleko větší roli s tím, jak se staneme řádnými členy EU. Řekl bych, že dosavadní zkušenosti s metodou předběžných konzultací jsou dobré v tom, že se nám jako výboru daří uspořádat jakési konfrontace různých legislativních názorů na předlohy ještě dříve, než dojdou k řádnému projednávání ve sněmovně.

V tomto smyslu si myslím, že tato forma spolupráce vlády s výborem je docela rozumná. Otázkou ovšem samozřejmě zůstává, jakým způsobem propojit tyto předběžné konzultace na jednotlivé specializované garanční výbory, které mají profesionálně blíže nebo tematicky blíže k projednávaným věcem. Domnívám se, že není možné, aby systém předběžných konzultací byl vztažen na celou sněmovnu jako takovou. Myslím si, že evropský výbor v tomto smyslu zřejmě je logickým partnerem vlády.

Samozřejmě, že vznikají určité nedostatky v tom, že teď, v tomto předvstupním období, je zákonů velmi mnoho. Je to situace v mnohém atypická a já si myslím, že musíme počítat s určitými termínovými problémy. V ideálním případě by bylo možné všechny zákony, všechny normy, které se v rámci integrace zpracovávají, opravdu projednávat ve spolupráci parlamentu a vlády už od samého okamžiku zrodu takové normy. Tam, kde se to podaří, je skutečně vidět i potom na projednávání v parlamentu, že to probíhá přece jen srozumitelněji a možná i rychleji. Myslím si, že je třeba, aby jednotlivé resorty počítaly s tím, že na zpracování stanoviska potřebujeme minimálně 20 pracovních dnů, to znamená minimálně tak měsíc. Některé resorty si to představují tak, že když nám donesou svůj návrh zákona, že my jsme schopni jim stanovisko o kompatibilitě zákona s evropskými zvyklostmi podat během několika hodin, ne-li ještě v kratší době, což je samozřejmě nesplnitelné.

Jinak si myslím, že vzhledem k procedurálním peripetiím, které tuto předlohu provázely - byla totiž původně svěřena zahraničnímu výboru, tím se to celé zdrželo, aktualita věcí samozřejmě mezitím ztratila svou naléhavost - mám za to, že usnesení, které bylo v usnesení našeho výboru navrženo, odpovídá celé záležitosti, a doporučuji jeho přijetí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále pan poslanec Payne.

 

Poslanec Jiří Payne: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vláda předkládá sněmovně zprávu, která má název, jenž by mohl znamenat, že se jedná o něco navýsost důležitého, navýsost aktuálního, kde bude konečně vyjasněno, jaký je vlastně skutečný stav, o co usilujeme, čeho bylo dosaženo, čeho nebylo dosaženo. Namísto toho nám vláda předkládá simplifikaci celého procesu na pouhou víceméně legislativní přípravu. Aproximaci práva. Tímto způsobem se zamlžuje za prvé politická otázka.

Za druhé - věcné posouzení výhod a nevýhod, které z členství v Evropské unii vyplývají. Pro srovnání: V řadě kandidátských zemí probíhala nebo probíhá spolupráce mezi vládou a parlamentem ve zcela jiných kategoriích. Například i v Rakousku každou pozici vlády, kterou hodlala vláda zaujímat v Evropské unii, předem projednával příslušný výbor v rakousko-říšském sněmu. Vycházelo to z toho, že má-li být politický proces, politické jednání vlády pod kontrolou, musí parlament předem usnést, že zmocňuje vládu k tomuto jednání. Pro srovnání to bylo v minulém kole rozšiřování, v současné době takový proces probíhá např. v pobaltských republikách. V tomto směru musím bohužel konstatovat, že Estonsko a další pobaltské státy jsou z hlediska kvality demokracie na tom lépe než Česká republika.

Za třetí. Říká se, že musíme to či ono udělat jako podmínku našeho vstupu do Evropské unie. Vláda leckdy říká, a zejména ústy ministra zahraničí, že sleduje tzv. národní zájmy, ale nikdy nám vláda neřekla, co těmi národními zájmy myslí, nikdy nebyla schopna vlastně říci, o jaké zájmy usiluje, o co jde, natožpak aby v tomto bodě byla vláda schopna říci, zda a jakým způsobem obhajuje zájmy českého státu, českého národa při projednávání konkrétních záležitostí. V podstatě veškerá argumentace vlády se redukuje na to, že říká: musíme toto přijmout, protože to chce Evropská unie. Rád bych k tomu dodal, že to je ta nejhorší strategie, jaká vůbec může existovat při přípravě na vstup do Evropské unie.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.

Nyní přistoupíme k rozpravě podrobné. Základní návrh není třeba opakovat, protože je součástí rozdaného sněmovního tisku.

Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu a udílím závěrečné slovo panu ministrovi Rychetskému.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Rychetský: Vážená paní předsedající, chtěl bych vás poprosit, abyste sama zvážila, zda vyřídíte, či nikoliv panu poslanci Paynovi můj názor, že neví, o čem mluví, když tady vystupuje, protože to, co požaduje, to je hlubokou diskusi o prioritách, postojích, pozicích České republiky v přístupu k Evropské unii, bylo předmětem jednání sněmovny 2. března t. r., když projednávala Souhrnnou zprávu vlády o postupu integrace České republiky do Evropské unie.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP