(17.30 hodin)
(pokračuje Lachnit)
Ano, pracuje. Ale pokud i my jsme si tyto informace ověřovali, je více než jisté, že v příštím roce nebude tato procedura hotová, zatím je to v jednotlivých výborech Evropského parlamentu a podle našeho názoru nehrozí, že by nová směrnice, a tedy nový zákon a nové způsoby zadávání veřejných zakázek v Evropské unii přišly tak rychle na pořad. Právě proto jsme znovu předložili tu verzi zákona přepracovanou tak, jak jsme podle nejlepšího vědomí a svědomí mohli učinit, abychom dokázali harmonizovat své zadávací právo veřejných zakázek ve smyslu evropské úpravy, tak jak jsem tu předznamenal, a odchýlit se od oné úpravy, která vychází z práva původně směrnic OSN.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Plachého.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, má závěrečná řeč bude krátká. Než špatný zákon, pak je lepší žádný zákon. A tento zákon bezesporu dobrý není. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím, pane zpravodaji, předložte návrhy, o kterých budeme hlasovat.
Poslanec Jaroslav Plachý: V rozpravě vystoupili poslanci Svoboda, Karel Vymětal, Břetislav Petr a zpravodaj Jaroslav Plachý. Podali návrhy na zamítnutí, pak byl podán návrh na vrácení vládního návrhu zákona navrhovateli k dopracování a pan poslanec Karel Vymětal žádal hlasování v pořadí: vrácení k dopracování, a pokud nebude přijato, hlasovat návrh na zamítnutí. Po poradě s panem poslancem Svobodou jsme se přiklonili k tomu, protože tu dochází k jakémusi střetu v proceduře, že bychom souhlasili s tím, že by nejdříve bylo hlasováno o vrácení k dopracování, a pokud nebude přijato, hlasovali bychom o návrhu na zamítnutí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano. Upozorňuji na to, že pakliže nejsou návrhy podány jako návrhy alternativní, vždy se hlasuje nejprve o vrácení k dopracování, a teprve poté o zamítnutí.
Budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Já vás na žádost z pléna všechny odhlašuji, prosím o novou registraci.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 290, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 290 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 167 vyslovilo 105 a 61 bylo proti. Konstatuji, že návrh byl vrácen navrhovateli k dopracování.
Dalším bodem je
84.
Návrh poslanců Václava Krásy, Marka Bendy, Josefa Janečka a dalších
na vydání zákona o Institutu pro dokumentaci totality a o změně některých dalších zákonů
/sněmovní tisk 1118/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1118 a stanovisko k němu jako tisk 1118/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl poslanec Václav Krása. Současně prosím o klid. Prosím navrhovatele Krásu, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Krása: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, dovolte, abych vás jménem navrhovatelů zákona seznámil s návrhem zákona o Institutu pro dokumentaci totality, který máte uvedený v tisku 1118.
Předkládaný návrh zákona reaguje na řadu afér, které byly způsobeny neprůhledným přístupem k materiálům bývalé Státní bezpečnosti a k materiálům dalších komunistických bezpečnostních služeb. Je zřejmé, že model, kdy tyto materiály jsou ve správě několika ministerstev, není vhodný. Předkladatelé proto navrhují systémové a zásadní řešení této problematiky právě tím, že celou dokumentaci bude spravovat nezávislá instituce s kontrolním vztahem k Poslanecké sněmovně.
Obdobný model je v řadě bývalých komunistických zemí. Tady mám například na mysli Polsko, Rumunsko nebo i Německo a podobné státy. Samozřejmě, že posláním institutu není pouze shromáždit a třídit dokumentaci. Poslání institutu je podrobně popsáno v § 2 navrhovaného zákona. Jedná se především o tyto činnosti: správa a zpracování archivních fondů, operativních a vyšetřovacích svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, zpřístupnění a zveřejnění zachované nebo rekonstruované dokumentace, úplné a nestranné hodnocení období totality, systematické shromažďování a zpracování veškeré dokumentace vztahující se k činnosti represivních orgánů. Samozřejmě, že institut bude především informovat veřejnost o výsledcích své práce, bude vydávat publikace, pořádat výstavy, semináře, konference a další.
Předkládaný návrh zákona na zřízení institutu úzce navazuje na senátní návrh novely zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. Institut by měl realizovat a naplnit cíle zákona o zpřístupnění svazků. Předkládaný návrh zákona o institutu neupravuje problematiku zpřístupnění svazků. Opakuji ještě jednou - institut má vykonávat to, co stanoví zákon o zpřístupnění svazků. Proto také by bylo správné, aby novela zákona o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti a zákon o institutu byly ve druhém čtení projednávány společně, a proto chci v rozpravě požádat sněmovnu o zkrácení lhůty k projednání předkládaného zákona tak, aby oba tisky se ve druhém čtení potkaly.
Dámy a pánové, nyní několik slov ke stanovisku vlády. Vláda zůstala ve svém stanovisku konzistentní, protože zcela programově odmítá všechny návrhy zákonů, které chtějí zmapovat naši komunistickou minulost, takže nesouhlasné stanovisko není žádným překvapením.
Vláda vytýká zákonu, že zákon je v rozporu s tzv. lustračními zákony, protože výsledek lustrace lze sdělit pouze osobě, které se tato skutečnost týká. Zákon o institutu vůbec nemění způsob lustrací. Paragraf 5 naopak umožňuje spolupráci institutu s Ministerstvem vnitra při šetření v evidencích a vlastní lustrační osvědčení bude i nadále vydávat Ministerstvo vnitra.
Vláda dále vytýká návrhu zákona, že je v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů a tato skutečnost že je v rozporu se snahou České republiky o přistoupení k Evropské unii. Ano, vláda má pravdu, protože návrh zákona jasně říká, že ustanovení zákona o ochraně osobních údajů se na zákon o institutu nevztahují. Předkladatelé návrhu zákona jsou přesvědčeni, že nelze striktně uplatnit zákony demokratické společnosti na dobu totality. Zákon o ochraně osobních údajů byl schválen proto, aby v demokratickém systému zabránil zneužití osobních údajů. Určitě nebyl přijat proto, aby retrospektivně chránil lumpy komunistické totality. Země Evropské unie nemají zkušenosti s dobou totality a nedovedu si představit, že kvůli zákonu o institutu bychom nemohli vstoupit do Evropské unie. Pro úplnost uvádím, že Parlamentní institut ve svém stanovisku tyto výhrady vlády nesdílí.
Vláda se domnívá, že opuštění individuálního přístupu k informacím ze svazkové evidence je porušováním Listiny základních práv a svobod. Věcně se vláda mýlí, protože ostatní osoby, které nejsou uváděny ve svazcích či ostatní dokumentaci, dostanou informace s odstraněnými údaji v souladu s navrhovanou novelou zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti.
***