(17.20 hodin)
(pokračuje Plachý)
Podání námitek je podmínkou pro případné podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. To neplatí pro podání návrhu podle § 101.
Odst. 2. Námitky musí být zadavateli doručeny v průběhu zadávacího řízení nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy stěžovatel obdržel od zadavatele písemné oznámení o zadání veřejné zakázky podle § 73.
Zde je opět nezbytný rozbor souvislostí, protože ustanovení odst. 1 je zmatečné. Pokud bude umožněno podání námitek kterékoliv osobě, která prokáže, že má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky, podají námitky zcela určitě všechny osoby, které jako zájemci byly vybrány pro účast v užší soutěži podle § 48. Námitky by měli podávat pouze uchazeči, kteří nebyli ze soutěže vyloučeni. Tomu odpovídá i znění odst. 2, podle něhož stěžovatel je uchazečem, neboť podle § 73 rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky uchazeči vybranému podle odst. 1 zašle zadavatel neprodleně ostatním uchazečům, pokud nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni.
K § 92 odst. 1. Písemnosti se doručují zpravidla prostřednictvím pošty. Písemnosti se doručují na adresu uchazeče do vlastních rukou. - Zcela bezdůvodně je zaváděna odlišná definice od osvědčeného postupu podle § 68 zákona č. 199/1994 Sb., v platném znění, tj. písemnosti musí být odeslány doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeny uchazeči. Při doručení do vlastních rukou nemá zadavatel doklad o doručení a mimochodem prakticky nevím, jak doručit písemnost do vlastních rukou právnické osoby.
K § 101. Po uzavření smlouvy orgán dohledu rozhodne o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem, a na základě návrhu rozhodne též o tom, zda navrhovatel měl reálnou možnost získat veřejnou zakázku, pokud by ke zjištěnému porušení tohoto zákona nedošlo. Současně orgán dohledu může zadavateli uložit podle § 102 pokutu a uložit zákaz plnění uzavřené smlouvy. To nevylučuje odpovědnost zadavatele podle zvláštního právního předpisu - trestní zákon. Návrh podle odst. 1 musí být doručen orgánu dohledu nejpozději do jednoho roku od uzavření smlouvy a musí přiměřeně obsahovat náležitosti a součást návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele - § 97.
Uvědomuje si vůbec navrhovatel zákona dosah těchto ustanovení? Zadavatel uzavře smlouvu se závazky pro obě smluvní strany, a náhle dostane zákaz smlouvu plnit. A to třeba po roce od zahájení plnění. Dodavatel okamžitě uplatní pokuty a penále, náhradu škod atd.
Text ve zvláštní části právě k tomuto § 101 je zmatečný, tj. odvolávky na § 117 a 118 - přechodná a zrušovací ustanovení - místo odvolávek na § 100 a 101. Navíc končí v půli věty: zákonnost rozhodnutí lze… a tato věta dál už nepokračuje.
Zvláštní část jednoduše nebyla přepracována. Důkazem je nejen uvedený zmatek, ale i odvolávky k dalším paragrafům, které nekorespondují s číslováním v zákoně, například výklad k paragrafům 41 až 46.
Dámy a pánové, omlouvám se za tento dlouhý výstup, ale myslím si, že byl důležitý k dokreslení kvalit předloženého vládního návrhu zákona.
Abych dostál proceduře zadost, podávám návrh na vrácení zákona k dopracování. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Pan poslanec Karel Vymětal. Má slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pan premiér za mými zády mi připomíná dinosaura, doufám, že nikoliv z páchnoucích bažin.
Kolega Petr to řekl myslím si docela přesně, co Ministerstvo pro místní rozvoj udělalo tehdy i teď v tomto návrhu, a sice, že uvedlo přesné překlady směrnic Evropské unie, a o tom jsme mluvili minule, a já to tedy budu opakovat znovu: směrnice Evropské unie, když je dáváme do našeho zákona, jsou přece od toho, abychom je přepsali do češtiny, nejenom otrocky přeložili.
S těmi překlady to samozřejmě je velice komplikované. Připomněl bych tady to, co mi říkávala kdysi moje babička. Když jsem jí říkal něco, že musím, tak mi říkala: Pamatuj si, chlapče, že musy jsou dva - muss und muss nicht. Když bychom tak překládali, tak potom samozřejmě překlad je naprosto nesrozumitelný.
A když budeme přesně překládat směrnice a dávat je do našich zákonů, tak je otázka, jestli bychom neměli zákon potom ve znění jednovětém, který by zněl, že zadávání veřejných zakázek se řídí směrnicemi EU číslo to, to, to a to, a tečka. No, a je to celý zákon a nemusíme ho ani překládat. Ale když ho tedy překládáme, tak ho laskavě překládejme do češtiny, aby tomu český člověk rozuměl.
A pokud jde o limity a že leccos lze spravit pozměňovacími návrhy, já s tím souhlasím. Ale protože o tom bylo řečeno mnohé při posledním projednávání návrhu, a vláda není ochotna slyšet sněmovnu a neudělala to, tak nezlobte se na mě, přeci sněmovna tu není od toho, aby opravovala a měnila to, co vládě říká, aby zpracovala. Od toho přeci tady sněmovna není. A když vláda nechce, ministerstvo to nechce zpracovat podle přání a představy sněmovny, no tak se nedá nic dělat. Tak jí to budeme vracet tak dlouho, až to tak zpracuje.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se někdo dále do rozpravy k tomuto bodu? (Nikdo.) Není tomu tak, končím rozpravu.
Ptám se pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Je tomu tak, hovoří ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit.
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: Dámy a pánové, dovolte mi, abych k tomu, co jsme tady slyšeli, řekl pár slov.
Právní úprava, která doposud platí, je samozřejmě právní úprava, která vychází nikoliv z principů evropských směrnic, ale z tzv. modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb přijatého komisí Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo.
Z perspektivy přidruženého člena, který usiluje o plné členství v EU, takto zvolená koncepce nebyla nejšťastnějším řešením, neboť činí téměř nemožnou snahu České republiky o efektivní harmonizaci svého práva v dané oblasti s právem Evropských společenství. Pokud zákon a evropské zadávací směrnice představují odlišné systémy, nelze dost dobře harmonizaci s právem Evropských společenství provést tak, že prvky jednoho systému, to je evropského, se vloží do systému jiného, českého, a navíc s představou, že takto pozměněný systém bude správně fungovat. (Velký hluk v jednací síni.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid!
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: Je též nepopíratelnou skutečností, že evropské zadávací směrnice jsou ve srovnání se zákonem daleko systematičtější, přehlednější, jednodušší a i méně formální. Proto již z výše uvedených systémových důvodů transformovat evropské zadávací směrnice do českého právního řádu není možné novelizací stávající právní úpravy, ale pouze její rekodifikací založenou na evropských zadávacích směrnicích.
Nosil bych samozřejmě asi dříví do lesa, kdybych upozorňoval na to, že od ledna 1995, kdy byl přijat zákon č. 199, byl už novelizován šestkrát, a to zákonem č. 148/1996, č. 93/1998, č. 28/2000, č. 256/2000, č. 39/2001 a poslední novelou č. 142/2001 Sb.
Je třeba tedy skutečně konstatovat, že novou právní úpravu potřebujeme. Otázka druhá je ta, která tady byla zmíněna také, že Evropská unie pracuje na změně zase svých směrnic, které my tady implementujeme a vnášíme do českého práva.
***