(17.10 hodin)
(pokračuje Petr)
Pak tam byly nejasnosti týkající se peněžních jednotek. Domnívám se, že jsme schopni tam dát pouze jednu jednotku, a to je euro a koruny, tedy dvě jednotky, a zvláštní práva čerpání můžeme pustit z tohoto zákona pryč.
Byla zásadní nespokojenost s tím, jak mají být projednávány veřejné zakázky u municipalit. Každá obec, byť by měla 300 lidí, by měla vytvořit zvláštní komisi odborníků, která by zpracovala zadání a také vyhodnocovala zakázky. Myslím, že toto bylo ze zákona odstraněno, a pokud se hovoří, tak je tam řečeno, že tam může jistá skupina laiků a jistá těch, kteří by danému problému měli rozumět. Já v této pasáži neshledávám nic, vůbec nic, co by mělo být proti zdravému rozumu.
Pokud se týká požadavku na vynětí z působnosti zákona přirozených monopolů, tak se domnívám, že Evropská unie právě stíhá tyto přirozené monopoly, ale byla zde dohoda, že z dikce přirozených monopolů budou vyjmuty těžební organizace a telekomunikace. Není mi zřejmé a jasné, proč toto uděláno nebylo. Lze to ale opět jednoduchým pozměňovacím návrhem odstranit.
V některých případech je třeba říci, že doslovný překlad směrnic Evropského společenství, a řekněme si, že je osm směrnic, které tuto oblast v podstatě dnes obhospodařují a kde došlo k některým dikcím, které jsou málo srozumitelné, ale nemyslím si, že by je nešlo odstranit.
Domnívám se, že zákon v oblastech, kdy hodnocení nabídek by mělo být podle ekonomické výhodnosti, jednoznačně stanovil kritéria, která musí být předem vyhlášena, takže není možné, aby něco bylo vyhlášeno a posuzovací komise tato kritéria změnila. V této oblasti vidím jeden z největších přínosů tohoto zákona.
Jak se zde zmínil kolega Svoboda, že Evropská společenství znají i tzv. rámcové dohody, tak statut rámcových dohod je zapracován do tohoto zákona. Domnívám se, že má být prováděna na období tří let, čili měla by tam být věta, která byla v původním zákoně, že tato rámcová dohoda nesmí narušit hospodářskou soutěž.
Soudím, že zákon i přes jisté dílčí nedostatky, které zazněly z úst předřečníků i které jsem uvedl já, je schopen, aby byl postoupen do druhého čtení a aby v rámci projednávání ve výborech, v oblastech, které zde byly zmíněny, byly podány příslušné pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Petrovi. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Plachý a připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nechtěl jsem zabíhat do jednotlivých detailů zákona, ale po vystoupení předřečníka mě nic jiného nezbývá, než abych vás nějakou dobu obtěžoval tím, že se budeme věnovat jednotlivým vadám, které v zákoně každý může objevit.
K § 2 odst. 2 d). Zde se zákon nevztahuje na podlimitní veřejné zakázky realizované v celém rozsahu zadavateli, kteří byli zřízeni nebo založeni na základě zákona, zadavateli uvedenými v § 8 odst. 1 písm. a) v bodech 1 a 3. Nerozumím postupu, kdy veřejná zakázka zadávaná zadavatelem je realizována zadavatelem, pokud zde ovšem správně nemá být uveden pojem "dodavatel".
Další problematické místo je § 8: Veřejným zadavatelem je právnická osoba, pokud byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu. Bohužel, toto ustanovení bude pro konkrétní zadavatele vyžadovat právní rozbor, zda se na ně vztahuje, protože zvláštní část podrobnosti k vymezení této právnické osoby neuvádí.
K § 27 odst. 2. Na veřejnou soutěž se nevztahují ustanovení zvláštních právních předpisů o obchodní veřejné soutěži - § 281 až 288 obchodního zákoníku. Přitom právě § 283 obchodního zákoníku dával zadavateli možnost měnit podmínky soutěže. Tato možnost v návrhu zákona ve znění tisku 1170 zcela chybí. Toto považuji za závažnou chybu vládního návrhu zákona. Změna podmínek soutěže je v praxi často nutná a v Obchodním věstníku jsou změny soutěží často zveřejňovány.
K § 37 odst. 2. Uchazeč nebo zájemce prokazuje splnění kvalifikačních kritérii podle odst. 1 písm e) potvrzením od příslušné správy sociálního zabezpečení, zde zdůrazňuji, od všech zdravotních pojišťoven, bez ohledu na to, zda je či není u nich pojištěn. Toto je naprosto zbytečné zatěžování uchazečů a zájemců, nemluvě o pojišťovnách. Dosud se to řešilo čestným prohlášením uchazečů o příslušnosti ke konkrétním pojišťovnám a potvrzením příslušných pojišťoven.
K § 53 odst. 1. V odst. 1 je uvedeno: "Zadávací dokumentace nesmí obsahovat požadavky na řešení předmětu veřejné zakázky." Tato věta by měla být nepochybně vypuštěna. Zadavatel přece nemůže být omezován ve specifikaci svých požadavků. Odpovídá tomu i znění odst. 4, kde je řečeno: "Pokud zadávací dokumentace obsahuje požadavky nebo odkazy na jednotlivé obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, zvláštní označení podnikatele, zvláštní označení výrobku, výkonů nebo obchodních materiálů, které platí pro určitého podnikatele nebo organizační složku za příznačné, patenty a užitné vzory, musí zadavatel umožnit použití i obdobných řešení."
K § 58. Tento paragraf vyvolává pochybnosti o celé úrovni vládního návrhu zákona ve znění tisku 1170. Podle § 12 je uchazečem dodavatel, který podal nabídku ve veřejné soutěži.
V § 58 zadavatel musí uchazečům podat vysvětlení dotazů k zadávací dokumentaci před uplynutím lhůty pro předložení nabídek a současně uchazečům umožnit prohlídku místa plnění. Když ustanovení rozeberu do důsledku, uchazeči tedy zadavatel umožní prohlídku místa plnění až po podání nabídky, což je u veřejné soutěže přinejmenším podivné.
K § 72 odst. 2. Zadavatel je povinen umožnit do tzv. "vzniku smlouvy" všem uchazečům, pokud nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni, na jejich žádost do zprávy nahlédnout. Termín "vznik smlouvy" není nikde definován, a neměl by tedy být zaváděn. Podle § 59 odst. 4 je uchazeč vázán nabídkou do uzavření smlouvy. Jednotná terminologie by měla být dodržena.
K § 89 odst. 1 a odst. 2. Odst. 1: Kterákoliv osoba, která prokáže, že má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky, nebo sdružení takových osob, a domnívá se, že úkonem zadavatele učiněným v průběhu zadávání veřejné zakázky byl porušen tento zákon - dále jen stěžovatel - může zadavateli podat písemné námitky.
***