(11.50 hodin)
(pokračuje Gross)
Protože sněmovnou prošel do druhého čtení nový správní řád, který velice výrazně bude měnit, pokud jej sněmovna schválí, a nabude účinnosti k 1. 1. 2003, a bez něj by to šlo opravdu velmi obtížně, tak bude na řadu současných námitek odpovídat, protože třeba otázka odvolacího řízení je upravována poněkud odlišně od současného stavu, i co se týče nutnosti jet s papírem na odvolací úřad, tak jak tady bylo argumentováno, že v odvolacích řízeních se vzdálí tato záležitost občanům. To prostě pravda není a je zapotřebí nezapomínat na to, že tady je také další norma, to znamená nový návrh zákona o správním řádu, který naštěstí již v prvním čtení prošel.
Teď bych se chtěl zastavit u jednoho tématu, které je tak trochu mýtem, a zaznělo to tady z několika vystoupení a to bylo asi nejlépe ilustrováno na vystoupení, když tady jeden z kolegů ODS hovořil o tom, že starosta si vzal tužku, spočetl si, že se mu to nevyplatí, a je proti tomu, aby na něj nějaké kompetence přecházely. Mně to je úplně jedno. Pokud se tento starosta s oporou zastupitelstva takto rozhodne, je to jeho svaté právo a rozhodně ho nutit nebudeme k tomu, aby se stal obecním úřadem nebo městským úřadem s rozšířenou působností.
Ale na jednu věc bychom neměli zapomínat. Když občas slýchávám argumenty o tom, že obce doplácejí na výkon státní správy, tak to prostě není pravda, protože to nelze posuzovat jenom z příspěvku, který skutečně nekryje všechny náklady. To je pravda, že příspěvek nekryje všechny náklady, ale stát a tato sněmovna, která rozhoduje o zákonech, přece pro obce nedělá jenom to, že se rozhoduje o tom, jak bude kryt výkon státní správy obcemi, ale tato sněmovna a vláda svými návrhy také rozhoduje o tom, jak se bude rozdělovat koláč výběru daní v České republice a toho, co jsou příjmy veřejných rozpočtů. Možná malinko zafušuji do řemesla panu ministrovi financí, ale je zapotřebí si uvědomit, že koláč, který se v České republice každoročně krájí mezi jednotlivé instituce, ať už vládní, nebo samosprávné, je prostě jeden, a jestli má řádově 800 miliard korun, možná že toto číslo není úplně přesné, tak záleží na rozhodnutí vlády, co navrhne, a posléze sněmovny jako konečné autority nebo i Senátu, jakým způsobem tento koláč rozdělí mezi státní instituce a samosprávu. A jestliže se vláda rozhodla postupně zvyšovat samostatné příjmy obcí, a to je prokazatelné, a jestliže sněmovna tento trend vlády potvrzuje a dělá to tím, že i od začátku tohoto roku začal platit nový zákon o rozpočtovém určení daní, který jenom v tomto roce oproti loňskému roku obcím dává na úkor státu navíc minimálně 6 miliard korun a odhady Ministerstva financí jdou ještě více, tak to jsou další prostředky, které se stát rozhodl dát ve prospěch obecní samosprávy na úkor svých centrálních institucí. A na to se nesmí zapomínat.
Nelze hovořit jenom o tom, že starosta si vezme tužku a na jednu stranu si dá jenom příspěvek na výkon státní správy a zapomene na ostatní, co se dělá jak zde ve sněmovně, tak co dělá i vláda.
A to se samozřejmě bude týkat i hrazení nákladů na druhou etapu reformy veřejné správy, až se přesunou některé finanční prostředky z okresních úřadů na obce. Tady bych se zastavil u toho, co po mně chtěl pan místopředseda sněmovna Langer, abych řekl přesné číslo úředníků, abych řekl, o kolik více nás to bude stát. Na začátek tohoto problému jedna obecná poznámka. Jestliže budu pasažér Českých drah - ministra dopravy tady nevidím - a rozhodnu se, že budu cestovat druhou třídou, tak za druhou třídu něco zaplatím a druhé třídě přísluší určitý standard. Jestliže se rozhodnu, že pojedu první třídou, standard se zvýší a musím si připlatit. A to je stejné jako s reformou veřejné správy. Jestli jsme se rozhodli, že chceme zkvalitnit výkon státní správy a veřejné správy, jestli jsme se rozhodli, že chceme, aby byla pohodlnější pro občana, tak je logické, že do toho musíme něco zainvestovat. A zainvestování je několikeré. Za prvé jednorázové, a tady odpovídám prvním konkrétním číslem na to, co se mě ptal pan místopředseda Langer: ano v příštím roce předpokládáme částku miliarda 200 milionů korun jako částku ze státního rozpočtu, která půjde jako jednorázová pomoc těmto obcím na přípravu na převzetí těchto agend, a rok 2003 vláda předpokládá další miliardu 400 milionů korunu, čili 2 miliardy 600 milionů korun jako jednorázová záležitost.
Co se týče provozních prostředků nebo lidí, začnu nejdříve u lidí. Ano, já jsem prohlásil a řekl jsem to již mnohokrát veřejně, že si nedělám iluze o tom, že počet úředníků v souvislosti s druhou etapou reformy veřejné správy klesne. Nedělám si iluze. A říkám, že máme propočty, které hovoří o tom, že to bude znamenat určitý nárůst úředníků, kteří vykonávají agendu podle jednotlivých zákonů, a že nárůst se odhaduje mezi 10 až 15 procenty. Takže toto lze předpokládat jako jasné číslo navýšení počtu lidí, kteří vykonávají agendu podle jednotlivých zákonů.
Ale k tomu je zapotřebí říci "B". Tím "B" je, že dnešní zaměstnanci okresních úřadů nejsou jenom úředníci, kteří vykonávají agendu podle jednotlivých zákonů, ale jsou to i lidé, kteří zajišťují chod úřadu. Počínaje topičem přes řidiče, mzdovou účetní, údržbáře atd., pokud si to někde nezajišťují dodavatelsky. O těchto lidech nemluvím. Své mzdové účetní, své řidiče, své informatiky mají i obecní úřady a tito lidé nejsou úředníci ve smyslu slova, že vykonávají agendu podle jednotlivých zákonů, a u těchto lidí se předpokládá redukce a pro tyto lidi byla ve státním rozpočtu na příští rok vyčleněna částka 220 milionů korun, která by měla zajistit vyplácení zákonných nároků na odchodné, když ze zákona bude ukončen jejich pracovněprávní vztah. Je to částka, která by měla pokrýt zákonné nároky na zhruba jednu třetinu dnešních zaměstnanců okresních úřadů. Počet úředníků, kteří vykonávají agendu na okresních úřadech podle jednotlivých zákonů, zhruba o 10 až 15 % naroste, počet obslužných zaměstnanců, kteří dnes pracují na okresních úřadech, tam očekáváme poměrně značný úbytek a jsou pro ně vyčleněny prostředky na příští rok, o kterých jsem hovořil.
Dovolte mi ještě jednu konkrétní poznámku resp. konkrétní číslo, abych dal sněmovně, když se bavíme o tom, že to tzv. bude dražší. Dnešní situace - a mě docela mrzí, že pan místopředseda Langer neposlouchá, když mně tady kladl konkrétní otázky a já se mu snažím konkrétně odpovědět, tak já počkám, já jsem slušně vychovaný. Děkuji.
Co se týče úspory finančních prostředků nebo zvýšení nákladů, jak jsem byl tázán, tak vám chci říci ještě jeden údaj. Dnes máme zaměstnance na obecních úřadech a okresních úřadech. Tito zaměstnanci z veřejných peněz stojí něco na mzdových nákladech a pak něco stojí na tzv. provozních nákladech. Dnes je situace taková, že na provozních nákladech roční náklad na jednoho zaměstnance na obecním úřadu, a to si každý můžete zkontrolovat, je něco mezi 40 a 45 tisíci korun bez mzdových. To jsou prostředky na to, aby měl stůl, světlo a to, co je rozpočtováno v každém obecním rozpočtu.
***