(11.40 hodin)
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, nejdřív jsem se snažil dělat si poznámky ke všem vystoupením, ale pak jsem zjistil, že to nemá smysl, protože u některých vystoupení se během rozpravy ukázalo, že byla dosti účelová anebo znamenala neznalost situace. V průběhu rozpravy byly vyvráceny a řada argumentů tady zazněla od pana poslance Martínka. Ve svém závěrečném slovu se omezím spíše na věci, které myslím, že jsou systémového charakteru a jsou asi těmi zásadními otázkami, které v rozpravě padly. Pokusím se neopakovat včerejšek, kdy jsem absolvoval své asi nejdelší vystoupení ve sněmovně, protože jsem mluvil o principech reformy skoro hodinu. Myslím, že to bylo dobře, že to v úvodu zaznělo.
Začnu od konce, od drobné poznámky, která se vztahuje k Ostravě a k tomu, že Ostraváci spíše chtějí dálnici D47, takže to bude jediná drobná věc, na kterou budu reagovat, protože to zaznělo na poslední chvíli. Co se týče toho, co potřebuje Ostrava, tak dálnice D47 mohla do Ostravy být mnohem dále, než je v současné době, kdyby tehdejší ministr dopravy pan Říman se nechoval tak, jak se choval, a dálnice D47 se začala stavět, jestli jste to zaznamenali, intenzivněji až poslední tři roky.
Co se týče správy jako takové, pro obyvatele Ostravy se nic nemění, pouze Ostrava jako spádové centrum by měla vykonávat určitý servis pro okolí, ale ne z pozice města jako takového, ale z pozice úřadů pro občany těch okolních obcí. Rozhodně to neznamená, že stát tam bude kupovat budovu a rekonstruovat ji. Bude to stejný příspěvek na neinvestiční dotace, tak jak byl udělán v předchozích případech u všech tzv. malých okresů, které budou.
Teď k některým systémovým věcem, které zde zazněly. Co se týče připomínky na téma, kolik jednotlivých správních rozhodování bude přesouváno na kraje a kolik jednotlivých správních rozhodování se přesouvá na obce, tak skutečně ta čárkovací metoda je velmi nejen nepřesná, ale je prostě nepoužitelná. Jsou správní rozhodnutí, která dělají na okresních úřadech a kterých se dělají stovky a tisíce za rok, a jsou správní rozhodnutí, která dnes na okresních úřadech mají četnost jednoho až dvou správních rozhodnutí za rok. Samozřejmě přesuneme-li na obec třetího stupně pravomoci, kde četnost těchto správních rozhodování je ve stovkách, a na kraje ty, které jsou opravdu ojedinělé, tak srovnávat to a stavět je na stejnou úroveň z hlediska potřebnosti pro občany je opravdu minimálně nefér.
Z toho logicky vyplývá, že pan kolega Martínek tady nemohl říci, jak to přesně na čísla je, jak to po něm bylo vyžadováno, protože prostě jeden rok se staví více a je zapotřebí více správních rozhodnutí v oblasti stavebního řízení, jiný rok se staví méně, jeden rok se vozí více nebezpečného odpadu, druhý rok se vozí méně nebezpečného odpadu a rozdíly v četnosti správních úkonů jsou poměrně velké. Samozřejmě jsou stabilní v těch oblastech, které vyplývají z nějakých jiných záležitostí, jako např. vyplácení sociálních dávek. Tam se to spočítat dá jednoduše, u některých jiných ne. Takže chce-li někdo přesná čísla, jak to bude, po mně nebo po kolegovi Martínkovi, tak buď používá argument, o kterém ví, že je nefér, anebo používá argument, o jehož podstatě toho mnoho neví. Jelikož zde jsou všichni poslanci, kteří nepochybně rozumějí tomuto tématu, tak spíš myslím, že je to jen argumentace vytvořená k tomu, aby se zpochybňovaly principy reformy.
Co se týče návrhu, který zde zazněl jako avízo toho, kam budou některé pozměňovací návrhy směřovat v rámci druhého čtení, pokud tento návrh zákona postoupí dále, to znamená, že by se měl výrazně snížit počet těch měst, která budou vykonávat agendu po okresních úřadech, a v jednom vystoupení tady bylo avizováno, že bude doporučováno, aby se to vztahovalo pouze na současná okresní města, tak tento návrh má dvě polohy. Ano, výkon státní správy nezkolabuje. Bude možno takto fungovat, ale za druhé si musíme uvědomit, že bychom v tu chvíli se vzdali jednoho z těch cílů, který je nepochybně předloženými návrhy naplněn, to znamená přiblížit výkon veřejné správy blíže lidem. Samozřejmě pro obyvatele v okresním městě, pro obyvatele, kteří spadají do správního obvodu, který je navrhován těmi zákony, obyvatele dnešního okresního města, se tím nic nemění, ale ta města, kterým byl třeba reformou v roce 1960 odejmut status tzv. malého okresu, se to dotkne podstatně a podstatně se to dotkne občanů v menších městech a občanů v těch vzdálenějších mikroregionech. Avizuji svůj výrazný nesouhlas s tímto návrhem, ale je to skutečně věc, o které se povede asi meritorní debata v rámci druhého čtení a v rámci jednání ve výborech. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane ministře. Přeruším vás, neboť chci požádat všechny kolegy, které přivolal můj gong do sálu, zda by mohli zaujmout svá místa, zda by mohli zklidnit své slovní projevy a umožnili vám tak vystoupit v klidu.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Děkuji vám, pane místopředsedo, ale ubezpečuji vás, že se umlčet nedám ani hlučící Poslaneckou sněmovnou.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Myslím, že je škoda, že některé argumenty, které říkáte, nejsou dostatečně slyšet, aby si na ně každý udělal svůj názor.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Ano, někdo se možná, pane místopředsedo, bojí toho poznání, tak proto raději hlučí. Budu pokračovat, jestli mohu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Mám jiné vysvětlení, ale prosím.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Co se týče dalšího tématu, o kterém zde byla řeč, to znamená tématu, jak se nám podařilo či nepodařilo naplnit zadání, které sněmovna učinila v roce 1999, když rozhodovala o koncepci, to znamená spojeného modelu, musím otevřeně přiznat, že bylo snahou řady resortů dosáhnout toho, aby vznikla jejich pracoviště, která budou "liniově" řízena z ministerstva pro různé oblasti, a aby takto řízená pracoviště pro výkon agendy v území byla zřízena po ukončení činnosti okresních úřadů. Nicméně vláda se držela toho základního zadání a předložený návrh nepočítá s tím, že by měly vznikat takovéto úřady, vyjma té národní hygienické stanice a vyjma finanční prokuratury. Diskuse o tom, jestli to zadání vláda dodržela, nebo nedodržela, je irelevantní, protože z toho návrhu zcela jednoznačně vyplývá, že toto zadání splněno bylo.
S tím souvisí ještě jedna věc, která tady také v rozpravě se párkrát objevila. To je to, aby lidé nemuseli jezdit do různých míst za různými razítky a různými potvrzením. V cílech, tak jak je to deklarováno i v rámci předkládaných materiálů, je jasně řečeno, že obce, tak jak je pracovně nazýváme stupněm III, by měly mít všechny úřady, které potřebují občané k nejčetnějším úkonům, kvůli kterým chodí na státní úřad, bez ohledu na to, zda bude vykonáván v přenesené působnosti samosprávou, anebo zda zůstane v přímém řízení některého z ministerstev. Jak finanční úřady, tak stavební úřady, tak živnostenské úřady, tak referáty sociálních věcí budou ve trojkách tak, aby lidé na tyto úřady nemuseli jezdit do různých měst. Doufám, že argumentace, že tomu tak nebude nebo že to tak nechceme, opět nevychází z materiálů, které byly předkládány, protože toto je základní úmysl.
Když tady diskutujeme o tom - a hovořil o tom i kolega Mlynář - že se má udělat jakási procesní analýza, tak musím odkázat ještě na jednu normu, kterou bychom správně měli projednávat jako součást balíků zákonů o reformě veřejné správy.
***