(11.10 hodin)
(pokračuje Zajíček)
Kolega Martínek se vracel k tomuto změnovému zákonu a trochu polemizoval s kolegou Hrnčířem o tom, které kompetence..., zda jich bylo 55 dolů a 75 nahoru; říkal, že na tom matematickém výčtu nezáleží. Já s ním souhlasím. Věta, která by se dala vtesat do kamene - pan kolega Hrnčíř mi potvrdí, že ono to z tohoto zákona nelze vždycky přesně určit, z čehož jsem nabyl dojmu, že je zde předložen ke schválení Poslanecké sněmovně zákon, a to zákon, z kterého nelze přesně určit, které kompetence kam půjdou. Já si myslím, že je to vada každého zákona, tedy i tohoto. Jestli v této chvíli lidé, kteří se velmi podrobně zabývali přípravou reformy, a to pan kolega Martínek bezpochyby je, jestli on není schopen z takového zákona přesně určit, kam ta kompetence půjde, zda směrem vzhůru, nebo směrem dolů, tak nevím, jestli ti, kteří budou používat tento zákon, na tom budou o něco lépe. Jsem přesvědčen že ne. A takový zákon brány Poslanecké sněmovny - podle mého skromného soudu - opustit nesmí.
Vrátím se ještě k jedné maličkosti. Všichni jsme jistě mluvili se starosty, kteří mají ambici stát se trojkou, nebo mají nějakou potíž s určením správního obvodu, do kterého mají patřit. Musím v zájmu korektnosti říci, že na Ministerstvu vnitra poté, co se tam vyměnili lidé na různých postech, především náměstek pro reformu, se změnil neuvěřitelným způsobem přístup k obcím a komunikace s nimi - v kladném slova smyslu. O to víc mě mrzí, že v poslední fázi, v posledních chvilkách reformy došlo k několika naprosto dramatickým změnám, které nebyly konzultovány s nikým. Naopak obce, ať už ten problém měly v kterékoli rovině, byly po celou dobu procesu ujišťovány, že to bude nějak. A pak bez dalšího přišel dopis, který jim oznámil, že je to zcela jinak.
Nikdo asi nepochopil, co se stalo, proč se nestal trojkou Nepomuk, protože nikdo z Kasejovic se nedostane nikam jinam než do Nepomuka. To jsou místní příhody, které zde vyprávět nebudu. Chtěl jsem jen poznamenat, jestli zastupitelstvo v Protivíně opakovaně - a myslím že třikrát - přijalo usnesení, ve kterém potvrzuje neustále, že chce a bude patřit do správního obvodu města Písek, proč se stalo najednou dopisem, bez jakékoli konzultace, bez varování, výstřelem zezadu, že patří k Vodňanům. Budou na tom velice dobře. Budou-li potřebovat přistoupit poníženě k úřadu, pak pojedou do Vodňan ke stavebnímu řízení. Pokud ovšem budou potřebovat výpis z katastru nemovitostí, tak odjedou bezpochyby do Písku. Jestliže budou potřebovat něco na finančním úřadě, pak také. Myslím si, že na konci těchto několikerých přejezdů se obrátí zpátky ke svému původnímu městu Písek, protože tam je pořád ještě okresní nemocnice, která má i psychiatrické oddělení. (Smích v sále.)
Poslední, k čemu bych se chtěl vrátit, je věta, kterou zde přednesl pan kolega Martínek. O tom, že nelze jednoznačně určit kompetence, jsem zde už mluvil. Ale pan kolega Martínek říkal, že reforma je připravena tak, že to občan vůbec nepozná. Jsou zde dva důvody, které mohou vésti k takovému hodnocení. Občan nepozná pochopitelně nic v případě, že se nic nestane. Zatím kromě krajských voleb se opravdu téměř nic nestalo. To bych nebral jako jednoznačný úspěch, že zatím občan nic nepoznal. Je zde samozřejmě i ta varianta, že občan reformu nepozná, a to proto, že je tak mistrovsky připravena, že chodí pořád na stejná místa a odtud mu vypadávají schválené žádosti, které tam do toho systému, do toho kavkovského zámku, vkládá. Myslím, že ta druhá varianta nás zatím nečeká.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Exner, připraví se pan poslanec Hrnčíř.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, je nepochybné, že máme malér a něco s tím rozlitým mlékem budeme muset udělat.
Bylo rozhodnuto, i když právě naši poslanci pro to nehlasovali, že okresy velice brzy skončí, ale nové funkce, nové rozdělení funkcí není zajištěno.
Vystupuji proto, že se mi zdá, že je třeba reagovat na některé nesmysly, které v této souvislosti řekl, bohužel, pan kolega Radko Martínek. Dokonce i s odvoláním na teorii veřejné a územní správy. Mluvil o tom, co všechno způsobila reforma v roce 1960. Je ovšem třeba říci, že tato reforma byla jen určitým logickým pokračováním reformy, která začala na konci druhé světové války, kdy se v naší zemi rozhodlo, že další koncept územního zákonodárství bude založen na konceptu veřejné správy. Ukázalo se, že dosavadní územní členění už nevyhovuje novým podmínkám. Ukázalo se, že dosavadní členění je příliš malé, že dopravní spojení a některé nové funkce vyžadují větší celky, a to tehdejší kraje a nové okresy splňovaly.
Myslím, že s odstupem více než deseti let můžeme konstatovat, že změna, která se provedla v roce 1990, byla změnou nešťastnou. Bez krajů jsme dlouho nevydrželi a vracíme se k nim. Bohužel ty, které jsme nově založili, jsou méně vyhovující z hlediska velikosti a některých dalších funkcí než kraje, které v roce 1990 byly zrušeny.
Pamatuji-li se dobře, tak v prvním pololetí 1999 byla sněmovna požádána vládou, aby se vyjádřila k dalšímu rozdělení státní správy a samosprávy, pokud jde o územní uspořádání. Pamatuji se, že také na výzvu tehdejšího ministra vnitra Grulicha jsme o této věci hlasovali tak, jak už zde dnes bylo připomenuto, že sněmovna dává přednost konceptu veřejné správy, který by propojoval samosprávu a státní správu. Také tato věc byla v tom systému do roku 1990 naprosto jednoznačně obsažena.
Bohužel koncept, který je přijat a který dále rozpracováváme, směřuje právě naopak. Ačkoli evropské směřování - jako příklad uvedu Francii - je právě opačné a jde opět cestou veřejné správy.
Současné oddělení samosprávy od státní správy má bohužel negativní důsledky v tom, že samospráva ztrácí značnou část vlivu na koncepční otázky území, kterého se týká a které spravuje.
***