(11.20 hodin)
(pokračuje Exner)
Ztrácí také významnou část kontrolní pravomoci nad státní správou a velmi často buď velmi omezeně, nebo vůbec nemůže ovlivnit základní personální otázky té části státní správy na území, které spravuje, ačkoliv jak kontrola, tak personální otázky, tak koncepce jsou věci, které se občanů naprosto bezprostředně týkají, mají na ně dopad a určitě v souladu s moderními přístupy do nich občané mají mít právo také hovořit.
A to už se nezmiňuji o nákladech. Kdybychom v roce 1990 nerušili kraje, tak jsme nesporně ušetřili mnoho miliard korun, které nové zřizování krajů stálo a ještě stát bude, a podobně je tomu i s problematikou okresů nebo nově pověřených obcí. Myslím, že slibované efektivnosti reformy veřejné správy, ať už v části samosprávy, nebo v části státní správy, se prostě nedosahuje, ale takový stav už je a zřejmě do této oblasti - bohužel - budeme muset dále investovat. Já samozřejmě patřím k těm, kteří si myslí, že byrokratizace, kterou zavádíme, je nadbytečná, ale ať už je to tak nebo tak, tak na to, abychom celou otázku veřejné správy dali do pořádku, budou určité investice potřebné.
Kdybychom byli bývali postupovali tím způsobem, že bychom zavedli do systému do roku 1990 potřebnou politickou pluralitu, odstranili některé administrativní formy rozhodování a naopak spíše posílili roli občanů a samospráv v tehdejších orgánech, byli bychom zřejmě dnes podstatně dále, než v současné době jsme, a vyhnuli bychom se mnoha obtížím. Byl bych rád, kdyby pan poslanec Radko Martínek vzal také tyto názory - ale hlavně skutečnosti - v úvahu a kdyby zvážil, zda se napříště nevyvaruje zbytečného hanobení těch věcí, u kterých je možné zcela jednoznačně prokázat, že nejméně z hlediska efektivnosti byly lepší než stav, který máme v současné době, a velmi pravděpodobně dokonce lepší než stav, ke kterému směřujeme.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Hrnčíř, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych jen zareagovat na některé připomínky, které zazněly v rozpravě, a samozřejmě odpovědět panu ministru Dostálovi.
Především jsem docela rád, že zde objektivně zaznělo to, že statistika, kterou jsem já ve své zpravodajské zprávě uvedl, byla potvrzena, i když s jakousi dílčí výhradou, panem poslancem Martínkem. Potvrzení této statistiky pak dokládá to, co řekl pan poslanec Beneš, že tato reforma je v podstatě spíše centralizací než decentralizací.
K přesunu kompetencí, které zde byly citovány, že více dochází k přesunu kompetencí na nižší úřady - a pan poslanec Martínek argumentoval některými kompetencemi, které spíše "vyzobával" - jde o kompetence, které okresní úřad dělá jako prvoinstanční orgán. Většinu kompetencí totiž okresní úřady již dávno přesunuly na pověřené obecní úřady, na ty menší, na řadu pověřených obecních úřadů, právě proto, že jejich četnost byla velká a okresní úřad mohl být odvolacím orgánem. To jsou ty kompetence, které občané využívají nejčastěji, a tyto kompetence se tedy přesouvají zpět na vyšší orgán, na obecní úřad s rozšířenou působností nebo dokonce na kraj, a to jak ve sféře živnostenské, sociální, tak stavební, včetně dopravního zákona, kde řadu drobných staveb typu vodovodní přípojka, studna na zahradě apod. povolovaly pověřené obecní úřady a ne okresní úřady.
K pověřeným obecním úřadům s rozšířenou působností - já nevím, jestli na severní Moravě máme takovou raritu nebo výjimku, nebo to je rarita celostátní. Navštívil mě jeden starosta města, které - světe div se - nechce být obcí s rozšířenou působností. Ptal jsem se ho: Pane starosto, co vás k tomu vede? On mi odpověděl: Pane poslanče, vzal jsem si tužku a papír, spočítal jsem si to, a já na této reformě jenom prodělám. Já sice dostanu jakýsi statut vyššího města, jakousi prestiž, ale v podstatě mi stát uhradí pouze část nákladů a část nákladů ponese tato obec. Tato obec na tom bude ztrátová. Vám se tyto náklady v reformě ve státním rozpočtu vůbec neobjeví, ale náklady pověřených obcí budou dalšími náklady reformy veřejné správy, které nebudou součástí položky státního rozpočtu.
S tímto faktem je třeba počítat a brát ho jako další zvýšení finančních nároků na reformu veřejné správy.
Pan ministr Dostál se ohradil vůči mému tvrzení ve zpravodajské zprávě, že přesun kompetencí na kraje je v leckterých případech formální a že zůstávají státní instituce, které dokonce mohou zřizovat svá detašovaná pracoviště. Já jsem si na pomoc vzal sněmovní tisk a důvodovou zprávu, kde skutečně v návrhu zákona v § 32 se stávající ústřední orgán státní památkové péče přejmenovává na odborný orgán státní památkové péče. Z důvodové zprávy budu pro jistotu citovat ze strany 168: "Jako právní kategorie ze zákona se proto navrhuje ponechat jednu odbornou organizaci státní památkové péče, zřizovanou jako státní příspěvková organizace s celostátní působností Ministerstva kultury. Ta si však bude se souhlasem zřizovatele a zejména po projednání s krajským úřadem vytvářet krajská, popřípadě i další územní pracoviště (střediska), aby byl postupně zajištěn úplný soulad s institucionálními změnami." To jen na doložení mého stanoviska uvedeného ve zpravodajské zprávě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan kolega Mlynář. Prosím.
Poslanec Vladimír Mlynář: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře Grossi, já jsem patřil a patřím stále k těm, kteří podporovali decentralizaci, patřil jsem k těm, kteří podporovali vznik krajů, podporuji stále myšlenku decentralizace, nicméně se musím přiznat, že přidám ještě jeden kritický bod k mým předřečníkům, kteří zde mluvili, a to z oblasti, o které dosud nebyla řeč, a to je návaznost reformy a budování informačních systémů veřejné správy. Musím říci, že pod heslem "přenesení veřejné správy blíže k občanům" lze schovat skutečně všechno. Zdá se mi, že vládní návrh je - když to řeknu diplomaticky - příliš administrativní, to znamená, že se jednotlivé agendy přenášejí sice blíže k občanům, ale málo si předkladatelé položili otázku, za jakou cenu.
Musím souhlasit s tím, co zde řekl pan poslanec Zajíček například o počtu úředníků. To, co já postrádám v návrhu, je něco, čemu se v informatice říká "procesní analýza", tedy procesní analýza stavu státní správy, identifikace procesů, které se dublují, které jsou zbytečné, a jejich odstranění.
***