(10.20 hodin)
(pokračuje Rujbrová)
Je logické, že aparát okresních úřadů bude mít snahu se přelít jinam a židle si udržet, což umožní pravděpodobně skutečnost, že část kompetencí bude zřejmě na okresních úřadech, které se mohou stát i něčími detašovanými pracovišti, doznívat. Když následně zjistíme, že na to nemáme, budeme ve skutečnosti, jak už jsem říkala, výkon státní správy dotovat z prostředků určených na rozvoj obcí, z prostředků, s nimiž by jinak hospodařily samosprávy. To by se logicky projevilo i v měřítku krajském.
Varianta druhá - tu bych vám ráda v této chvíli dala ke zvážení - je výrazným způsobem omezit tzv. pověřené obce třetího stupně tím způsobem, že je určíme pouze do měst v sídlech stávajících okresních úřadů. Samo o sobě prodloužení účinnosti okresních úřadů jiným zákonem by podle mého přesvědčení v současné době nic zásadního neřešilo a pouze by prodloužilo jejich agonii. Také bychom byli nuceni přiznat, že jsme spoustu peněz utratili zbytečně, ale snad bychom eliminovali nebezpečí vzniku čtyřstupňového výkonu státní správy.
Znovu bych chtěla upozornit na to, že původním cílem reformy bylo zlevnit a zefektivnit výkon státní správy, přiblížit ji k občanovi, zejména pokud jde o rozhodování o tom, co se jich bezprostředně týká, soustředit činnosti, které jsou vykonávány až dosud početnými okresními referáty, do krajů tam, kde není úzký kontakt s občanem nutný, a především - a to v této části reformy postrádám - posílit pravomoci samospráv, obcí a krajů na úkor státní správy.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně. Doufám, že si zpravodajové zapsali vaše návrhy.
Nyní prosím, aby se slova ujal předseda výboru pan Miroslav Beneš, i když v přihlášce má napsáno, že chce diskutovat k bodu 86. To ale zřejmě jen přehodil 68.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, myslím, že ty číslovky nejsou až tak úplně spletené, když budeme sledovat, jak se měnilo pořadové číslo tohoto bodu programu. Nakonec zjistíme, že jsem se mýlil z hlediska času, nikoliv z hlediska bodu. Ale o tom si myslím, že dnešní dopolední jednání Poslanecké sněmovny není.
Dopolední jednání je v tuto chvíli o šesti zákonech, resp. o šesti, přičemž jeden je o 117 zákonech, kterým se říká reforma veřejné správy. Víte, že se velmi vyhýbám používání tohoto slova. Důvody k tomu některé mám, ale nejprve začnu konstruktivně. Nyní hovořím spíše jako předseda příslušného výboru než jako vystupující poslanec a upozorňuji, že abychom projednali oněch šest zákonů, přičemž jeden má dopad do 117 zákonů, tak je zapotřebí, aby všechny příslušné výbory Poslanecké sněmovny se zabývaly příslušnými novelami zákonů, které se týkají onoho kompetenčního zákona. Mám zde seznam. Obrátím se na předsedy jednotlivých výborů a poprosím je, aby přistoupili k projednávání. Nebude-li přijat můj návrh pozdější, tak aby přistoupili k projednávání tak, abychom se vypořádali ještě v tomto volebním období.
K tomu zdůraznění onoho ještě v tomto volebním období mi dovolte, abych upnul vaši pozornost ke slovům prvního zpravodaje pana Toma Zajíčka, který hovořil o schůzích Poslanecké sněmovny. Postupně na třinácté probíhalo první čtení, na devatenácté pak byly návrhy zákonů schváleny. A já jenom, jestli dovolíte: první čtení probíhalo 17. listopadu 1999, třetí čtení probíhalo v březnu roku 2000. Jistě si vzpomenete, že od té doby se vyměnil ministr, a já v rámci svého konstruktivního přístupu nyní přejdu ke gratulaci. Ke gratulaci, neboť musím panu ministrovi poblahopřát, kterak se mu podařilo první rok takřka se pseudoreformně - nyní už budu mluvit více za sebe než za předsedu výboru - jak se mu podařilo vlastně takřka rok nic neudělat, jak se mu podařilo - a použiji jeho slova - směrovat, aby loď mohla doplout, aby mohla doplout do přístavu, kterým jsou volby, a aby se možná teprve po volbách ukázalo, co vlastně přesně je na palubě.
A nyní tedy dovolte k oněm jednotlivým návrhům zákonů. Nejprve k zákonu o obcích. Zákon o obcích, který vlastně svůj základ má z roku 1990 a který v roce 1998, než tato sněmovna se rozhodla dělat zásadní změny, měl 73 paragrafů. Obce se 73 paragrafy vystačily deset let své existence bez toho, že by byly nějaké zásadní spory. My jsme se v roce 1999 rozhodli z oněch 73 paragrafů udělat 155 a já bych opět chtěl poděkovat panu ministrovi, neboť tento vládní návrh obsahuje už jenom paragrafů 145. Je to od 79 (? 73) sice trošku více vzdálené, ale přece jenom je to jakýsi krok směrem dolů. Jenom upozorňuji, že návrh zákona přesně tak, jak říkal pan zpravodaj, návrh zákona obsahuje tytéž rysy, které byly zásadně Poslaneckou sněmovnou odmítnuty. A já upozorňuji - a nyní dovolte, abych citoval ze slov pana ministra na setkání s přednosty okresních úřadů, kdy říkal, že vláda nechce opakovat problémy, kdy předkládá návrhy a sněmovna je pak mění, a že chce proces sledovat tak, že změny dílčí jsou možné, ale totální změny vláda nepřipustí. Platí-li tato věta, platí-li vůle Poslanecké sněmovny, která byla před dvěma lety, tak jsem přesvědčen, že pan ministr návrh zákona o obcích bude muset stáhnout, neboť aby prošel touto Poslaneckou sněmovnou, tak bude muset projít zásadní koncepční změnou. Abych řekl to srozumitelně a jednoduše, tato Poslanecká sněmovna zcela jednoznačně řekla, že prioritní je pro ni rozdělení kompetencí mezi radu a zastupitelstvo zákonem, nikoliv zmocnění jednotlivým zastupitelstvem pro radu. To je k návrhu zákona o obcích.
K zákonu o krajích - já se musím přiznat, že v podstatě souhlasím s panem zpravodajem Martínkem, který to zde popisoval. Pouze upozorňuji, že zkušenosti ze života krajů jsou pouze roční, a dělat tak velkou a tak rozsáhlou změnu si myslím, že je zbytečné.
Pan zpravodaj k zákonu o hlavním městě Praze uvedl, že se možná jedná o špatný vtip. Jenom bych chtěl připomenout, že všechny zákony, které se týkají hlavního města Prahy, tak vždycky jsou předmětem přeskupování koalic v Poslanecké sněmovně, přeskupování různých skupin a že je možná škoda, že hlavní město Praha se na tom procesu příliš nepodílelo, protože - a tady se vracím k panu poslanci Zajíčkovi a ke zpravodajovi - protože návrhy zákonů opět dělali zcela jednoznačně centralisticky samosprávy vnímající úředníci Ministerstva vnitra.
A nyní opět gratulace. A to je gratulace v souvislosti se zákonem o obcích třetího stupně. Panu ministrovi se naprosto skvěle podařilo odpoutat pozornost od obsahu toho korábu, ale pouze se podařilo soustředit pozornost na to, která že obec bude tou šťastnou, která že obec bude tou úspěšnou, která se stane onou obcí třetího stupně, a tedy tou vyvolenou, která při panem poslancem Martínkem prosazované změně u rozpočtového určení výnosu daní bude tou obcí, která díky tomu, že může vykonávat státní správu, bude mít méně finančních prostředků na samosprávu, neboť jistě všichni od svých kolegů a kolegyň starostů a starostek víte, že výkon státní správy na úrovni obcí není financován dotací, ale příspěvkem.
***