(9.50 hodin)
(pokračuje Drda)
S ohledem na zachování působnosti všech orgánů včetně kontrol dle zákonů, které se provozu zoologických zahrad dotýkají a nadále dotýkat budou i při schválení návrhu tohoto zákona, a to je zákon 166/1999 Sb., tedy veterinární zákon, 246/1992 Sb., zákon na ochranu zvířat proti týrání, 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin, a dalších norem, to považuji za zbytečné a málo zodpovědné. To nemluvím o zbytečných nákladech a o oslovitelnosti takto postaveného orgánu. To nemluvím o zbytečném obtěžování managementu zoologických zahrad, ale především chovaných zvířat málo kompetentními kontrolami, které nemají nejen žádnou zkušenost s chovem exotických a zvláště ohrožených druhů, ale už vůbec žádnou odpovědnost za ztráty způsobené jak kontrolou vlastní, tak nekompetentními či podjatými rozhodnutími.
Současných patnáct zoologických zahrad bezesporu všem požadavkům směrnice EU vyhovuje již nyní. Plní beze zbytku, a to ve vlastním zájmu, všechny podmínky článku 3 směrnice a s ohledem na dobře fungující vazby domácí a mezinárodní dohled ho budou i nadále plnit, a to bez tohoto speciálního zákona. Ostatní vzniklé zvěřince a zookoutky buď ke škodě nám všem zaniknou, a tady chci upozornit na to, že mladá generace mnohdy nezná ani domácí zvířata, místně příslušnou zvěř, nebo si najdou polohu mimo tento zákon, který je vztažen jen a pouze k zoologickým zahradám, a to zvlášť když návrh změny živnostenského zákona z živnosti vyřazuje jen provozování zoologických zahrad na základě povolení vydaného Ministerstvem životního prostředí.
Dle mého názoru praktickým dopadem tohoto zákona bude zřízení nových úřednických míst, zatížení zoologických zahrad zbytečnou administrativou, obtěžováním dalšími orgány a správními poplatky za žádosti o povolení, a to periodicky s lhůtou dvou resp. čtyř let.
Tento zákon já považuji za hrubé zasahování do práv zřizovatele, nehledě na to, že napříště nemusí být zřizovatelem ani těch patnáct stávajících zoologických zahrad výhradně veřejnoprávní korporace. I tak například požadavky na rozkrytí financování, a to za tři roky zpětně při žádosti o povolení nebo jeho prodloužení, považuji za rozporné s obchodním zákonem a s dobrými mravy vůbec. Hospodaření je duševním majetkem a je věcí mezi provozovatelem a zřizovatelem, jakým podílem je kryt rozpočet zařízení z vlastní činnosti, tedy ze vstupného, sponzoringu, obchodem s chovným materiálem a s jinou hospodářskou činností, a jakým z dotací. Rozhodovat o činnostech a hlavních cílech je věcí toho, kdo platí. Proto i případné nenárokové dotace dle tohoto zákona na podporu Evropou požadovaných činností, tj. vzdělávání vědeckých a záchovných programů apod., neopravňuje Ministerstvo životního prostředí tyto věci žádat v plném rozsahu. Ministerstvo může chtít maximálně znát jen náklad zákonem vyžádaných činností a skutečné využití poskytnutých prostředků. Nehledě na rozpor, který je mezi § 14, který připouští dotaci i na rekonstrukci objektu zoologických zahrad a jejich bezpečnostních systémů, a navrženým prováděcím předpisem, tedy vládním nařízením, který výslovně uvádí, že na tyto věci právě dotaci poskytovat nelze. Přitom jde o nejdražší položky k naplnění podmínek záchovných programů, jak je vyžadují standardy např. vytvořené Evropskou unií zoologických zahrad. Bez jejich naplnění nelze chov uskutečnit, natož chovný materiál dovézt.
Takových zásadních nedostatků je v návrhu více. Do povolovacího řízení licence jsou nad rámec požadavků směrnice vtaženy i další zákony, které jsou předmětem v posuzování územního, popř. stavebního řízení. Nikde naopak není řešen požadavek na odbornost personálu, především na nositele licence, který může být jedinou zárukou toho, že provoz zůstane na vysoké úrovni i v období po udělení licence. Nikde po vyjmutí z živnostenského zákona nejsou ošetřeny další činnosti, které je nutno zabezpečit z hlediska návštěvníků, jejich bezpečnosti a hygieny.
Provoz zoologické zahrady je komplexem činností a její uzavření, popř. uzavření části je vysoce citlivou záležitostí, a to nejen ekonomicky. Při vysoké soběstačnosti může vést uzavření, byť i části, ke zhroucení financování, které zřizovatel nemusí moci, popř. být ochoten řešit, a § 10 v tomto kontextu nezabezpečuje naplnění článku 6 směrnice a úkol příslušného orgánu plně uvaluje na provozovatele. Přitom jde mnohdy o kolekce nedozírné ceny, jejichž hodnota se špatně stanovuje. Jde o živý organismus a velmi dynamický organismus. Zvířata se rodí, hynou, směňují se, prodávají a přitom je různá i jejich hodnota chovná, směnná, pořizovací, a to i u stejného druhu. Velmi záleží i na tom, zde jde o jedince, popř. chovný pár či skupinu. Záleží na kvalitě genetického materiálu. Za velmi nedostatečné řešení z tohoto hlediska považuji odebírání a předávání odebraných jedinců či chovů, popř. řešení bankrotu zařízení a z příčin odebrání licence uzavření části či celku nebo rozpočtové nedostatečnosti. V tomto kontextu považuji za nehorázné požadavky Ministerstva životního prostředí, stanovené v návrhu zákona, udat hodnotu majetku v žádosti o povolení, popř. pod vysokou sankcí vymáhat výroční zprávy pro svoji potřebu.
Těchto námitek by bylo víc. Přestože chápu, že někteří zástupci provozovatelů zákon o zoologických zahradách chtějí, protože očekávají omezení konkurence a zamezení vzniku dalších zařízení, posílení rozpočtu dotací z Ministerstva životního prostředí a další zvýhodnění plynoucí z očekávaného zvýšení prestiže, podávám návrh na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení, popř. vrácení k dopracování. Věřím, že tento návrh najde pochopení i u zoologických zahrad a Ústřední komise pro ochranu zvířat, neboť návrh zákona nenaplňuje jejich očekávání, nezlepšuje podmínky chovu zvířat a provozu zařízení a dostatečným způsobem nerespektuje práva zřizovatelů. Že tomu tak je, je patrné z toho, že mně byl předložen i návrh zákona, který společně vypracovali a který, budeme-li trvat na tom, že k naplnění směrnice je nutný speciální zákon - já se potom táži, proč také nemáme zákon o botanických zahradách, a podle mého názoru jenom proto, že rostlinky nám tolik nekřičí - tak se může stát zákon, který zpracovaly zoologické zahrady, dobrým základem pro zpracování příštího poslaneckého návrhu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Musím vás bohužel upozornit, že vaše návrhy zazněly ve zpravodajské zprávě a musí zaznít ještě jednou v obecné rozpravě, kterou tímto otevírám, a táži se, kdo se do ní hlásí.
Pan poslanec Jiří Drda.
Poslanec Jiří Drda: Protože obecná rozprava tady pořádně nezačala, nerozproudila se, tak já dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení, případně vrácení předkladateli k přepracování.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Já jsem si poznačil vaše návrhy ve vašem vystoupení, proto jsem nucen vás požádat, aby zazněly v obecné rozpravě. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Dávám slovo ještě ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi a poté budeme hlasovat o návrzích, které přednesl pan zpravodaj v obecné rozpravě.
Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, na jednu stranu mě udivuje, že v obecné rozpravě de facto vystoupil pouze zpravodaj zákona, že tento zákon, ke kterému jsem slyšel mnoho kladných stanovisek, nakonec získává v obecné rozpravě pouze buď návrh na zamítnutí, nebo vrácení k přepracování. Na druhou stranu z vystoupení pana zpravodaje pro mne vyplývá pouze jeden závěr, totiž že je ve skutečnosti cílem, aby celá tato oblast nebyla upravena příslušným právním předpisem, který do sebe integruje celou řadu různých činností, povolovacích, kontrolních, které již vykonává veterinární správa, vykonává Česká inspekce životního prostředí.
***