Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(17.20 hodin)

Senátor Milan Balabán: Dovolím si alespoň ve stručnosti popsat to, co jsme navrhli změnit, proč jsme to navrhli změnit, a poprosím vás o podporu tohoto názoru.

První věc se týká problematiky ručení za závazky. V návrhu, který jsme obdrželi, se říká, že obec v podstatě může ručit pouze za závazky fyzických nebo právnických osob, jichž je zřizovatelem. Zřizovatelská funkce ze zákona je pouze vůči příspěvkovým organizacím. Pohyboval jsem se dlouho v municipální sféře ve městě, které mělo asi 200 příspěvkových organizací, a neznám příklad, že by město potřebovalo ručit vůči své příspěvkovce. Daleko častější je případ, kdy toto ručení je nutné vůči organizaci založené podle obchodního zákoníku. Proto jsme vlastně navrhli rozšíření tohoto paragrafu, tohoto textu o to, aby obec mohla ručit za organizace, jejichž je zakladatelem, a pro ochranu majetku obce zakladatelem s majoritní účastí.

Další část, která byla problémová, byla otázka dluhové služby, kdy podle definice zákona se dluhová služba vztahuje k vlastnímu rozpočtu a počítá se 15 % z předchozího roku. Domnívám se a nikde jsem nenašel definici, co je to "vlastní rozpočet". Vím, rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový, schodkový, a nevím, v jaké hodnotě se bude počítat. Navíc by se podle původního znění počítal v hodnotě předcházejícího roku, a pokud si představím, že obec jednorázově uhradila - díky svým mimořádným příjmům - své rozsáhlejší závazky, pak i tento postup diskvalifikuje pro přijetí úvěru. Toto asi zákonodárce neměl na mysli, a domníváme se proto, že by se tato část měla možná v budoucnu do zákona vrátit, ale v poněkud jiné podobě, asi takové, jak dluhovou službu definují ratingové agentury.

Dovolili jsme si ještě jednu věc, která rozšiřuje část zákona, protože v tomto zákoně je i zákon č. 250 o rozpočtových pravidlech, a sice záležitost vypuštění § 27 odst. 6 tohoto zákona. Upozornil bych, že podle tohoto paragrafu jsou obce povinny zapisovat příspěvkové organizace, tzn. cíl zákonodárce byl, aby vznikl rejstřík příspěvkových organizací. Bohužel obchodní soudy zapisují pouze příspěvkové organizace, které vznikly po 1. 1. 2000, a dá se říci, že z tohoto důvodu úmysl zákonodárce vůbec nebyl naplněn. Já v tomto případě přednáším v podstatě stanovisko Svazu měst a obcí, protože obce, které náhodou ještě zřizují některou příspěvkovou organizaci, musí za tento úkon uhradit jistou částku, ale na druhé straně vzniká něco, co nebude nikdy kompletní. Proto se domnívám, že by se měl svým způsobem rejstřík vytvořit, ale na jiné bázi.

Poslední pozměňovací návrh je návrh na vypuštění části 5 a 6. Tato záležitost přímo souvisí s tím, co jsem říkal, že jsme bohužel neznali stanovisko předkladatele k těmto částem a vložení těchto částí do návrhu zákona bylo naprosto neorganické a nelogické.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu senátoru Balabánovi a ptám se, zdali se někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování podle paragrafu 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení.

Kolegové, vzhledem k tomu, že tento návrh usnesení je opravdu velmi dlouhý, prosím o klid, abych to dokázala přečíst.

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 904/5, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 904/6."

Zahajuji hlasování pořadové číslo 33 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 33 se z přítomných 189 pro vyslovilo 58 a 102 bylo proti. Konstatuji, že návrh nebyl přijat.

Nyní budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance.

Návrh usnesení zní zcela stejně, pouze dovětí "ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 904/5".

Zahajuji hlasování pořadové číslo 34 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 34 byl tento návrh přijat, když se pro něj z přítomných 189 vyslovilo 131 a 32 bylo proti. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali ve znění postoupeném Senátu.

Dalším bodem je

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 921/4. Vítám mezi námi senátora Josefa Jařaba.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr vnitra Stanislav Gross.

Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, páni poslanci, paní poslankyně, pane senátore, dámy a pánové, budu poměrně stručný ve svém vystoupení k tomuto zákonu. Úvodem musím říci, že je to snad poprvé, kdy musím konstatovat, že Senát Parlamentu České republiky, alespoň z hlediska působnosti zákonů, které jsem předkládal já do legislativního procesu, zapůsobil skutečně jako ústavní pojistka, protože si myslím, že v dobré víře jsme zde v Poslanecké sněmovně přijali některé pozměňovací návrhy, které nejsou zcela zatraceníhodné, nicméně je třeba vést k nim poněkud hlubší diskusi.

Abych ozřejmil, o co jde. Nemám ani nyní na mysli zákon o azylu, ale mám na mysli novelu zákona o Bezpečnostní informační službě a zákona o zpravodajských službách, kde bych vás upozornil na to, že jsme v rámci jednoho pozměňovacího návrhu poměrně bezprecedentně rozšířili oprávnění Bezpečnostní informační služby na vstup do evidencí a údajů orgánů veřejné správy, které jinak jsou do současné doby kryty tajemstvím ať služebním, nebo jakýmkoliv jiným. Ve své podstatě výsledný produkt je takový, že Bezpečnostní informační služba by byla v situaci, kdy celý okruh státních orgánů získává povinnost předat veškeré informace této zpravodajské službě, ať už jde o orgány správy daní, o Český statistický úřad - a tady připomínám, že to není tak dlouho, co jsme projednávali zákon o sčítání lidu, kdy jsme všichni garantovali obyvatelům tohoto státu, že v případě, že se zúčastní sčítání lidu, budou uvádět pravdivé údaje.

***