(11.10 hodin)
(pokračuje Pilip)
Čili co jsme navrhovali? My jsme připouštěli, že vláda má v mnohém pravdu v tom, že jistá část deficitu je způsobena starými dluhy. Jsou to zejména ty, které se dnes projeví ve ztrátách konsolidační agentury. Proto jsme v našem usnesení řekli zhruba toto: použijte příjmy z privatizace, ale použijte je na ztrátu konsolidační agentury, protože tím byste dočasné příjmy z privatizace postavili proti dočasným výdajům, protože samozřejmě ztráty konsolidační agentury jsou také dočasné a budou během několika let dořešeny. Pak by to všechno mělo logiku.
Místo toho ovšem tady prošlo usnesení navržené poslanci Občanské demokratické strany, které navrhovalo, aby příjmy z privatizace byly použity na vyrovnávání státního dluhu, čili na tzv. dluhovou službu. Jenže dluhová služba je výdaj, který je standardní. Tak jako drtivá většina podniků pracuje s nějakým úvěrem, a má tedy každoročně nějaké náklady na splátky dluhu s tím, že ho obnovuje, revolvuje apod., tak stejně tak každý stát má určitou úroveň dluhu, a má tedy každoročně dluhovou službu. Jde tedy o naprosto běžný výdaj zrovna tak, jako by domácnost ve druhém roce dvacetileté hypotéky musela s tou hypotékou počítat, kam oko dohlédne, nešlo by o žádný dočasný výdaj, oproti kterému by bylo například na úrovni této domácnosti korektní stavět třeba prodej automobilu nebo chalupy a příjem z toho. Jde o výdaj, který je běžný, který trvá, a je zcela nesprávné a z dlouhodobého i střednědobého hlediska velmi riskantní pro další vlády vyrovnávat ho příjmem z tak jednorázové záležitosti, jako je privatizace.
Co bylo zajímavé na tomto návrhu ODS, to je jedna věc, že - věřím, že čirou náhodou - vláda navrhla příjmy z privatizace v částce, která se od částky dluhové služby liší o pouhou 1,5 mld. Kč. Pokud tedy ODS požádala vládu, aby použila příjmy z privatizace na splátku dluhové služby, tak jí de facto řekla, že je tam může nechat. To se také stalo. A samozřejmě, pokud ODS toto považuje za zásadní změnu rozpočtu, pak jí skutečně nemůže nic zabránit v tom, aby pro rozpočet hlasovala. Ale kdo chce seriózní změnu rozpočtu, pak toto za změnu považovat nemůže.
Další údajná velká změna spočívá ve snížení ztráty konsolidační agentury. Snížení ztráty konsolidační agentury je velmi jednoduchý účetní zápis, který tím, že se snížil o 6 mld. Kč, znamená jedinou věc: znamená totiž, že ta ztráta, která se nepromítla letos, se promítne v roce příštím nebo v roce přespříštím. Vláda zřejmě při této operaci spoléhá na to, že příští rozpočet již připravovat nebude - v tom s ní souhlasím, i my v to doufáme. Na co ovšem spoléhá ODS, která tyto ambice má, to - přiznám se - mi jasné není.
Poslední věcí, kterou bych chtěl komentovat, je, že vláda jako jednu z pozitivních věcí do změn - byť makroekonomicky málo významnou, ale věcně velmi důležitou - zahrnula zvýšení výdajů na vysoké školy o 2 mld. Kč. To samozřejmě vítáme. Je škoda, že po tolika diskusích a napětí ve vysokoškolském prostředí, přesto ale je to nepochybně pozitivní věc. Jenže vláda i tady využila příjmů, které jsou opět dočasné. Použila příjmů z jednorázově placené garance Československé obchodní banky, které zase příští rok jsou a přespříští rok nebudou. Jak budou řešeny problémy vysokých škol v roce 2003 a v letech následujících? My jsme navrhovali jiné řešení. Nechť například vláda zváží - a sama to uvádí ve svých výkazech -, že za jejího působení se počet státních úředníků zvýšil o více než tři tisícovky lidí. Pokud si spočítáte mzdové a související náklady na tento počet lidí, pak v případě, že by vláda dokázala tady uspořit, pak je to právě ta částka, která by byla žádoucí na posílení rozpočtu vysokých škol, a přitom by šlo o úsporu trvalou, a nikoli o příjem nějaký dočasný a neopakovatelný.
Toto jsou tedy všechno důvody, které nás vedou k zamítavému postoji k tomuto rozpočtu, o kterém tady hovořili již moji kolegové, a také k tomu, že odmítáme vysvětlení, že rozpočet byl zásadně přepracován.
Odmítáme také informace o tom, že jsme byli přizváni k projednávání tohoto rozpočtu. Za sebe mohu s plnou odpovědností říci, že jsem se jednou zúčastnil informativní schůzky s panem ministrem Rusnokem v prvním projednávání, a jednou informativní schůzky s týmž panem ministrem a dvěma členy vedení sociální demokracie před druhým čtením rozpočtu. Žádná věcná diskuse, která by mohla vést k hlubším změnám, tady neprobíhala. A my jsme právě na takové diskuse byli připraveni, na takovouto práci na skutečných změnách v rozpočtu. Práce nespočívá v tom, že přijdeme odmávat údajně pozměněnou verzi, která bude předložena napřed výboru, a potom sněmovně. Tato spolupráce, to, co by logicky každá vláda měla dělat, to tady navrženo nebylo. Nevím, jestli také pan ministr Rusnok podobně jako pan předseda Tlustý si přečetl něco nepěkného v novinách, a na základě toho přestal tyto diskuse vést.
Takže, vážené dámy a pánové, závěr je jediný. Skutečně zásadní rozdíl mezi minulou verzí a touto verzí rozpočtu je ten, že minulá verze měla zelenou barvu a tato verze je v deskách modrých. Kdybyste uvažovali o skutečné změně rozpočtu, byli jsme na to připraveni. Na to, abychom dělali kompars v předem dohodnuté hře, na to připraveni nejsme a v tom s námi nepočítejte. (Potlesk klubu poslanců US a KDU-ČSL.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? - S faktickou poznámkou pan poslanec Kocourek a po něm pan poslanec Doktor.
Poslanec Martin Kocourek: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych reagoval jako místopředseda rozpočtového výboru.
Pan kolega Kalousek řekl, že práce na rozpočtu musí trvat v horizontu let. Já s tím plně souhlasím. V rozpočtovém výboru po celý rok projednáváme nejrůznější věci, které se rozpočtu týkají, ať je to zpráva o měnovém vývoji, ať je to plnění státního rozpočtu, ať jsou to další rozpočtové věci, které s ním více či méně souvisejí.
Já ovšem teď nechápu připravenost kolegy Pilipa k diskutování těchto věcí, když má nejmenší účast na jednání rozpočtového výboru. Pak je opravdu těžké s ním něco projednávat. Navíc jsem nikdy nezaznamenal žádnou iniciativu ani ze strany ostatních členů čtyřkoalice, kdy by navrhovali nějaké zásadní reformy, které bychom měli projednávat. Z pohledu vyjednávání s kolegou Pilipem tedy považuji věc za velmi obtížnou, neboť na rozpočtový výbor nechodí, a o reformách KDU-ČSL si mohu myslet, že jsou nesmrtelné, protože kde nic není, ani smrt nebere. (Potlesk poslanců klubu ČSSD a ODS.)
Místopředseda PSP František Brožík: Pane předsedo (k poslanci Kasalovi), nemohl byste se přihlásit? Slovo vám udělím já. Vy jste se zvedl z lavice a mířil jste rovnou k řečnickému pultu. - Ale prosím.
Poslanec Jan Kasal: Budu velmi stručný. Dámy a pánové, největší reformou, kterou tato sněmovna mohla udělat, bylo to, že mohla vyslovit této vládě nedůvěru. My jsme vyložili archy, kde jste měli, dámy a pánové z ODS, příležitost se podepsat. Neučinili jste to. Ta odpovědnost tedy není na KDU-ČSL a není na Unii svobody. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Hovořit bude pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo.V rámci technické poznámky budu tak stručný, jak jen mohu být. Pan poslanec Pilip je přítomen a snad mi odpustí, že se na něj obracím přímo.
***