(11.10 hodin)
(pokračuje Buzková)
Dalším bodem je
100.
Návrh poslanců Miloslava Vlčka, Hany Orgoníkové, Bohuslava Sobotky
a Ladislava Korbela na vydání zákona o některých podmínkách
ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 1027/ - první čtení
(Předsedající se odmlčela.)
Kolegové, já se pouze snažím nenásilným způsobem zjednat klid ve sněmovně, ale vidím, že nenásilným způsobem to asi nepůjde, takže prosím o klid.
Návrh poslanců Miloslava Vlčka, Hany Orgoníkové, Bohuslava Sobotky a Ladislava Korbela na vydání zákona o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů, sněmovní tisk 1027, prvé čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1027/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Miloslav Vlček, kterému udílím slovo.
Poslanec Miloslav Vlček: Paní předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych jménem předkladatelů stručně odůvodnil a uvedl návrh zákona o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů. Hned na úvod je potřeba zdůraznit, že meritorním cílem a účelem předkládané novely je zpřesnit, stanovit a definovat jednotný způsob a formu dosud existujících záznamních povinností u všech daňových subjektů tak, jak je to dnes uvedeno v § 39 zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k tomu, že právě toto ustanovení je dle názoru předkladatelů příliš obecné a vágní, bylo nutné ve druhé části tohoto zákona přistoupit k jeho novelizaci. Dá se tedy říci, že zpřísněním a zpřesněním způsobu a formy evidence tak, jak je navrhováno tímto zákonem, dojde s pomocí moderních technologií systémů ke snížení a zefektivnění kontroly plnění daňových povinností jak ze strany správců daně, navíc bez podstatného zvýšení pracovníků státní správy, tak zejména samotných zákazníků.
Z výše uvedeného je tedy jasně zřejmé, že návrh tohoto zákona jednoznačně směřuje k omezení finanční trestné činnosti v této zemi. Tím mám na mysli zejména eliminaci často rozsáhlých daňových úniků a podvodů a ostatní hospodářskou trestnou činnost s tím spojenou, zejména v případech stánkového prodeje. Tomu by se mělo zabránit zejména vytvořením rovných podmínek pro podnikání, zvýšením ochrany spotřebitelů, omezením nelegálních dovozů zboží a zavedením jednoduchých a přehledných pravidel pro působení subjektů na vnitřním trhu s maximálním využitím současné techniky. A právě výše uvedená pravidla jsou podstatnou a nosnou částí předkládaného návrhu zákona.
Je všeobecně známo, že v oblasti hotovostních plateb je krácení příjmů vzhledem k rozsáhlému množství daňových subjektů, rozsahu celé řady obchodovatelných komodit a anonymitě převážné většiny zákazníků a odběratelů nejobvyklejší a nejrozsáhlejší metodou daňových úniků. Na druhé straně se však jedná o trestnou činnost, která je z pohledu legislativního nejméně prokazatelná a následně i postižitelná. A tento neutěšený stav se snaží změnit předkládaný návrh této právní normy. Konstrukce tohoto zákona vychází především z následujících premis: princip rovnosti a daňové spravedlnosti jednak mezi obchodníkem na straně jedné a také mezi občanem na straně druhé, princip spravedlivé měřitelnosti, princip nezávislosti dodržování těchto pravidel mezi všemi relevantními subjekty v režimu tohoto zákona a princip absolutní ochrany získaných dat pomocí elektronického a mechanického zajištění.
Co se týče věcného obsahu zákona, dámy a pánové, je nutné zdůraznit zejména následující. Po vymezení a definování pro existenci zákona nezbytných základních pojmů zákon obsahuje zejména povinnost dotčeného subjektu evidovat platby na pokladně, uvedené řádně do provozu a opatřené daňovým kódem pokladny. V této souvislosti je možné zmínit analogii z evidování automobilů pomocí a prostřednictvím státních poznávacích značek. Tím bude učiněn první a zásadní krok ke kompletní evidenci všech plateb uskutečněných podnikatelskými subjekty.
Z této evidenční povinnosti se dále navrhuje vyjmout ten okruh plateb či subjektů, u nichž se provádí zcela průkazná dostatečná evidence jiným vhodným způsobem. Dále se jedná o platby jednorázového charakteru či bagatelní povahy, hotovostní úhrady faktur a daňových dokladů z důvodů zamezení dvojího zdanění, vyplývajícího z příslušných mezinárodních smluv o ochraně investic, resp. zamezení dvojího zdanění, jímž je Česká republika vázána.
Zákon dále vymezuje okruh osob, které mohou podat návrh na udělení certifikace určitého typu pokladny. Bez certifikace nebude možné provádět hotovostní platby jakéhokoliv charakteru. Velmi důležitý je také institut autorizace, který bude podmínkou oprávněnosti výkonu servisu, údržby a oprav pokladen servisními středisky. Udělení autorizace bude podobně tak jako v případě certifikace v kompetenci Ministerstva financí. Důležitost autorizace spočívá zejména v zamezení reálné možnosti neoprávněného zásahu do technického zařízení pokladen.
Dle návrhu zákona bude povinný subjekt povinen podat příslušnému finančnímu úřadu po splnění všech výše uvedených podmínek návrh na zahájení provozu pokladny v prodejním místě s uvedením pokladního místa, kde bude umístěna. Na základě toho příslušný finanční úřad přidělí daňový kód pokladny, předá povinnému subjektu servisní knížku. Bude to základní úřední dokument o stavu a provozu pokladny podobně tak, jako je technický průkaz u automobilu. A servisní středisko uvede pokladnu do provozu. Podobně tomu bude i v případě ukončení provozu pokladny.
Konečně zákon obsahuje i příslušné sankce v případě porušení zákonem stanovených podmínek a povinností.
Závěrem bych rád poznamenal, dámy a pánové, že navrhovaná změna právní úpravy je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a neodporuje žádným mezinárodním smluvním závazkům České republiky vyplývajícím z ustanovení čl. 10 ústavy. Přijetí a následná praktická aplikace navrhovaného zákona zcela nepochybně postihne zejména značnou část tzv. stínové, tedy nezdaněné ekonomiky, jejíž rozsah se dle neoficiálních odhadů České národní banky pohybuje okolo 10 %. Dle mého soudu je naprosto nezpochybnitelné, že předpokládaná právní úprava chrání v konečném důsledku všechny poctivě podnikající osoby, obchodníky, výrobce i konečné spotřebitele a může být jedním z efektivních nástrojů budoucího snižování daňového zatížení v naší zemi. Proto vás v této chvíli jménem všech předkladatelů žádám o jeho propuštění do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a udílím slovo zpravodajovi pro první čtení panu poslanci Karlu Vymětalovi.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, v úvodu musím konstatovat, že předkladatelé zvolili nešťastný název zákona. Předložený návrh zákona je svým obsahem o boji s nezdaněnou šedou ekonomikou, je o ochraně spotřebitele, je o ochraně poctivých podnikatelů, je o korektním vztahu podnikatel - stát. Nejde tedy o ochranu vnitřního trhu a to i zřejmě zmýlilo organizační výbor, ale to už se někdy stává, že název neodpovídá obsahu.
***