(11.00 hodin)
(pokračuje Brožík)
Přistoupíme k bodu
89.
Návrh poslanců Viléma Holáně a Josefa Janečka na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1020/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1020/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Vilém Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně, jménem předkladatelů uvádím návrh zákona o správě daní a poplatků.
Oblast právní úpravy daňového řízení stojí před nutností komplexní novelizace ať z hlediska harmonizace s právem Evropských společenství, nebo z hlediska kompatibility s některými novými právními úpravami, jako je občanský a obchodní zákoník nebo zákon o konkursu a vyrovnání. Vláda si sice této nutnosti zřejmě je vědoma, alespoň soudě podle toho, že v minulém roce předložila komplexní novelu zákona o správě daní a poplatků, ale nevypořádala se s námitkami, které proti tomuto návrhu byly vznášeny, a tak byl v prvním čtení zamítnut.
Předložený návrh zákona si neklade za cíl být komplexním ve výše nastíněném smyslu, vypracování kvalitní komplexní úpravy je především úkolem vlády. Předložený návrh si klade za cíl řešit alespoň tu oblast současné úpravy, která je evidentně nevyhovující, a to jak z hlediska souladu s ostatními předpisy stejné právní síly, tak z hlediska ochrany práv některých subjektů právních vztahů.
Žádám vás, abyste svou pozornost věnovali zejména dvěma bodům úpravy, a sice institutu ručení a institutu zástavního práva.
Ručení v daňovém řízení je v současné době upraveno velmi spoře a nedostatečně. Zákon ručitele nijak nechrání a vydává jej napospas daňovému úřadu, který se na něm může hojit kdykoli, kdy se mu vymáhání zaplacení daňového nedoplatku zdá vhodnější na něm, nebo snazší než vymáhání na daňovém dlužníku. Primární odpovědnost za zaplacení daňového nedoplatku přitom leží na dlužníkovi. Odpovědnost ručitele je sekundární, měla by nastoupit až v okamžiku, kdy dlužník není schopen plnit. Podstata našeho návrhu spočívá ve zlepšení právního postavení ručitele. Povinnost ručitele plnit nastoupí až v okamžiku, kdy daňový úřad vyčerpal všechny právní úkony k vymožení pohledávky na dlužníku. Tuto skutečnost bude daňový úřad muset prokázat. S návrhy vlády na detailnější úpravu ručení, které jsou vyjádřeny ve vládním stanovisku k tomuto tisku, souhlasím a jsem pro jejich zapracování do návrhu zákona v průběhu druhého čtení.
Druhým ohniskem návrhu je institut zástavního práva. Zástavní právo není v daňovém řízení prakticky speciálně upraveno, zákon o správě daní a poplatků odkazuje na právní úpravu v občanském zákoníku. Daňové řízení je přitom ve vztahu k občanskoprávnímu řízení specifické, a proto by si i zástavní právo zasloužilo specifickou úpravu.
Pro účel naplnění smyslu daňového řízení je nezbytné, aby soudcovské zástavní právo bylo zřízeno okamžikem doručení vykonatelného rozhodnutí. Podle občanského soudního řádu se soudcovské zástavní právo zřizuje okamžikem doručení pravomocného rozhodnutí. Občanskoprávní úprava zástavního práva v daňovém řízení znamená významné oddálení zřízení zástavního práva a dlužník tak má dost času na to, aby svůj majetek převedl na jinou osobu a zřízení zástavního práva ke svému majetku se tak fakticky vyhnul. Speciální právní úprava zástavního práva v daňovém řízení tato specifika reflektuje a učiní z institutu zástavního práva efektivní instrument daňové exekuce.
Jsem přesvědčen, že předložené změny by znamenaly zvýšení kvality právní úpravy daňového řízení, a žádám vás, abyste je propustili do dalšího projednávání. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Holáňovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Libor Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, návrh zákona řeší zcela samostatně velmi malou část zákona o správě daní a poplatků. Domnívám se, že tuto problematiku není možno řešit takto samostatně, bez kontextu na celou správu daní a poplatků a na ostatní právní předpisy, a vzhledem k ostatním předloženým návrhům novel zákona o správě daní a poplatků, které bude Poslanecká sněmovna projednávat, doporučuji tento sněmovní tisk zamítnout.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Současně prosím o klid ve sněmovně. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Libor Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dávám návrh na zamítnutí tohoto sněmovního tisku.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci. Pan předkladatel Holáň si bere závěrečné slovo. Hovoří pan poslanec Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny věcné důvody k návrhu na zamítnutí, považuji za svou povinnost říci několik poznámek.
Máme tu zajisté dvě novely na programu. Jedna je moje, druhá je kolegyně Dundáčkové. To, že jsou novely dvě, se vlastně stalo tím, že byly podány o prázdninách a nebyly koordinovány. Nicméně mi běží o prosazení věcného obsahu novely, a z toho důvodu si myslím -
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Prosím o klid.
Poslanec Vilém Holáň: Z toho důvodu mám za to, že přiměřenější je jít jinou cestou. Vzhledem k tomu, že vláda s tímto návrhem souhlasila, a co se týče návrhu paní kolegyně Dundáčkové, souhlasila pouze s částí, není jisto, zda v prvním čtení projde i druhý návrh. Mám tedy za to, že je lépe, aby tento návrh prošel do druhého čtení, aby prošel i druhý návrh do druhého čtení, a v případě, že budou v průběhu projednávání ve výboru přijaty pozměňovací návrhy buď k jedné z předloh, nebo k druhé z předloh tak, aby obsahovaly všechny náležitosti, pak lze klidně jeden či druhý návrh stáhnout. Jsem k tomu připraven. Nicméně opakuji, že považuji v tomto okamžiku za korektní postup, aby obě tyto novely prošly do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji.
V hlasování pořadové číslo 468 rozhodneme o návrhu na zamítnutí.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 468 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 468 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 171 vyslovilo 61 a 107 bylo proti.
Žádný další návrh nepadl. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 469 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 469 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 173 vyslovilo 151 a nikdo nebyl proti.
***