(14.20 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Pokud jde o trh práce, ve zbývající části tohoto roku a v roce 2002 očekáváme, že bude pokračovat tendence ke stabilizaci hlavních indikátorů, ale jsme si vědomi toho, že půjde o působení mnoha protichůdných aspektů. V obou letech předpokládáme velmi mírný pokles rozsahu potenciální pracovní síly. Zatím nevíme jistě, jak ovlivní novela zákona o důchodovém pojištění, která zpřísňuje podmínky pro odchod do předčasného důchodu, chování těchto věkových kategorií. Očekáváme však podle prvních signálů, které máme, že dojde postupně k posílení tendence k odkládání odchodů do starobních důchodů.
V průmyslu a stavebnictví očekáváme pokračování tendence k růstu produkce spíše růstem produktivity práce, čili při stagnaci, případně mírném poklesu zaměstnanosti.
Ve struktuře nezaměstnanosti roste podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Je to velký sociální i společenský problém. Ukazuje se, že působení ekonomického růstu a přímých zahraničních investic nenabízí širokou nabídku zaměstnání méně kvalifikované pracovní síle, méně flexibilní pracovní síle. Ta obtížně nachází uplatnění na trhu práce a výrazně tak převažuje v kategorii dlouhodobě nezaměstnaných. Myslím, že tento problém si i nadále vyžaduje naši bedlivou pozornost, a vláda si je toho plně vědoma.
Od konce roku 1999 dochází k růstu podílu deficitu běžného účtu. Tento růst není dramatický, nicméně tato tendence existuje. Na začátku zde byl jistý výraznější skok, kde příčinou bylo zvýšení cen dovážených surovin - hovořím o přelomu roku 1999/2000. Od roku 2000 pak přistupuje další faktor a to je zvyšující se deficit obchodní bilance. Zejména jde o dovoz strojů a zařízení pro investiční účely a s tím spojený následně i dovoz pro mezispotřebu. Naopak růst dovozu pro finální spotřebu je zatím výrazně pomalejší.
Pokud jde o export, převažují zde pozitivní tendence. Zejména mám na mysli dynamický vývoj exportu do států s vyspělou tržní ekonomikou a stejně tak, možná ještě významnější, je změna struktury exportu ve směru výrobků s vyšším stupněm zpracování, zvláště v kategorii výrobků s vysokou technickou úrovní.
Dovolím si tedy současný vývoj považovat za relativně příznivý. Budoucí vývoj obchodní bilance by však mohl být významně ovlivněn riziky, která dnes vidíme. Největším rizikem je samozřejmě ekonomické ochlazení v zemích EU, zejména v Německu jako u našeho největšího obchodního partnera. Navíc dnes ještě těžko můžeme vyhodnotit s přiměřenou dávkou serióznosti možné potenciální důsledky probíhajícího válečného konfliktu ve střední Asii pro český zahraniční obchod.
Dalším rizikem je meziroční zhodnocení nominálního směnného kursu vůči euru, zejména v souvislosti s masivním přílivem zahraničních investic. Rovněž případné zrychlení dynamiky dovozu pro spotřebu při narůstajících, případně vysokých poptávkových impulsech by mohlo dále prohloubit problémy obchodní bilance.
Po zvážení těchto rizik odhadujeme, že deficit obchodní bilance v roce 2002 bude zhruba na úrovni roku 2001, tj. okolo 150 mld. Kč. S tím, že podíl skupiny minerálních paliv na tomto schodku je cca 80 mld. korun.
Zhoršení salda obchodní bilance bude provázeno mírně se zvyšujícím přebytkem bilance služeb, i když i zde máme jisté otazníky, pokud jde o doposud se příznivě vyvíjející bilanci v oblasti mezinárodní turistiky. Ta dnes samozřejmě je pod určitým ohrožením.
Na druhou stranu se na bilanci výnosů a převodů bezesporu pozitivně projeví platby odškodného obětem nuceného nasazení, a proto pro rok 2002 odhadujeme deficit běžného účtu ve výši 5,3 % HDP, což je zhruba stabilizace na letošní úrovni. Tento schodek bude pokryt přebytkem finančního účtu založeným zejména na přílivu přímých zahraničních investic.
Pokud jde o odhad růstu implicitního deflátoru HDP, ten odhadujeme pro rok 2002 na úrovni 3,7 %. Pokud jde o směnné relace, tzn. poměr cen dovozu a vývozu, odhadujeme jejich stabilní úroveň ve srovnání s letošním rokem. Ta se však v letošním roce zlepšuje proti roku 2000.
Tento scénář ekonomického růstu v sobě, jak už jsem řekl, má jistá rizika. K nim patří zejména ceny na světových trzích, případné důsledky na vnější nerovnováhu, případně zrychlení inflace. Na druhé straně je řada faktorů, které spíše hovoří, že tato rizika budou minimální.
Všechny relevantní informace o očekávaném vývoji české ekonomiky v letošním roce, ale i v roce příštím a odhady makroekonomických ukazatelů jsou uvedeny v rozpočtové dokumentaci části B.
Predikce Ministerstva financí byla zpracována v koordinaci s renomovanými institucemi, které se na trhu v ČR pohybují. Výsledky jsou v konfrontaci s reálným vývojem průběžně upřesňovány a já se ještě o některých z nich zmíním. Domnívám se, že kvalita a validita těchto odhadů je velmi solidní.
Navržený rozpočtový rámec a především pak souhrnné rozpočtové veličiny příjmů a výdajů se opírají nejen o odhady již zmíněných makroekonomických indikátorů, ale rovněž o odhadované výsledky plnění státního rozpočtu v letošním roce. Oba tyto faktory, tj. očekávaný vývoj české ekonomiky a výsledky letošního rozpočtového hospodaření významně ovlivňují zaměření předkládané rozpočtové strategie vlády pro příští fiskální rok. V tomto kontextu pokládám za potřebné vás informovat o základních tendencích a pravděpodobných výsledcích rozpočtového hospodaření v roce 2001.
V době, kdy byl návrh rozpočtu, který máte před sebou, sestavován, mělo Ministerstvo financí k dispozici ještě značně neúplné informace využitelné pro odhad konečných výsledků hospodaření státu v letošním roce. V průběhu plnění rozpočtu v prvním pololetí se totiž zdálo, že by mohlo letos dojít k výpadku daňových příjmů s negativním dopadem na výsledné saldo státního rozpočtu. V současné době již máme k dispozici zcela aktuální údaje o pokladním plnění rozpočtu v prvním až třetím čtvrtletí 2001. Ty ukazují, že naše pololetní odhady byly značně pesimistické, zejména pokud jde o odhad daňového inkasa. Pro vaši informaci - pokladní plnění rozpočtu k dnešnímu dni představuje schodek ve výši 20 mld. korun, což je na úrovni minulých měsíců a je to nižší, než bylo v pololetí tohoto roku.
Pokud jde o příjmy z daní a poplatků, ty dosáhly ke konci záři t. r. 263 mld. 100 mil. Kč, a to představuje 73,2 % celoročního rozpočtu. Lze tedy reálně očekávat, že do konce roku bude naplněn celý rozpočtovaný objem daňových příjmů, byť v poněkud jiné struktuře, než byl původní předpoklad.
Nepříznivý vývoj nepřímých daní, zejména u DPH, bude více než kompenzován velmi příznivý vývojem inkasa daně z příjmů právnických osob, které ke konci září již přesáhlo celoroční rozpočtovaný objem o 3 %. To znamená, jsme dnes na úrovni 103 % rozpočtovaného příjmu. Dnes už více, ale ke konci září 103 %. Očekávaný výpadek nepřímých daní bude dále kompenzován i lepším inkasem daně z příjmů ze závislé činnosti.
***