(14.30 hodin)
(pokračuje Rusnok)
S vysokou dynamikou se v letošním roce vyvíjejí i příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, jejichž očekávaný celoroční výnos by měl zhruba o necelých 8 mld. převýšit částku zapracovanou do schváleného rozpočtu.
Ve skupině ostatních příjmů, které obvykle představují reziduální část příjmové stránky rozpočtu, byla pro rok 2001 zahrnuta částka 20 mld. Kč. Tuto významnou částku měl stát získat za prodej licencí třetí generace mobilních telefonů, tzv. UMTS. Dosavadní průběh výběrového řízení však nezaručuje, že se podaří státnímu rozpočtu tento příjem skutečně získat v plném rozsahu této částky ještě v letošním roce. Proto Ministerstvo financí zatím konzervativně ve svých odhadech předpokládá, že získáme z této záležitosti částku alespoň 10 mld. Kč pro letošní rok.
Očekávané příjmy státního rozpočtu by tak měly dosáhnout úrovně cca 635 mld. Kč a měly by být nižší proti schválenému rozpočtu o necelé 2 mld., na úrovni jedné až dvou miliard.
Rovněž odhady konečných výdajů státního rozpočtu v letošním roce byly upřesněny na základě pokladního plnění za tři čtvrtletí, tzn. ke konci září. Očekávané výdaje se proti schválenému rozpočtu budou lišit u položky sociální dávky a výdaje na politiku zaměstnanosti, ta bude vyšší o 2,4 mld. Vyšší než původně rozpočtovaná bude i platba, kterou stát odvádí do veřejného zdravotního pojištění za své pojištěnce, a to cca o 1,1 mld. Jde o následek změny, kterou v příslušném zákoně přijala nedávno Poslanecká sněmovna.
Nižší než původně rozpočtované výdaje budou u položky úhrada ztráty Konsolidační banky za rok 2000, a to přibližně o 15 mld Kč, a určitá úspora zřejmě bude dosažena i u dluhové služby v řádu dvou miliard Kč. Proti schváleným výdajům 685,2 mld. tak skutečné rozpočtové výdaje by mohly být nižší o 13 až 14 mld. Z toho by vyplývalo, že rozpočtový deficit dosažený v letošním roce by mohl být zhruba o 10 mld. Kč nižší, než stanovil schválený rozpočet, ve výši 49 mld. Kč.
Skutečnost však bude poněkud jiná. Bude jiná, a to proto, že státní rozpočet nikoli špatně hospodařil, ale jsou zde dodatečné mimořádné výdaje, které byly schváleny nad rámec státního rozpočtu a které nesouvisí s běžným hospodařením v roce 2001. Jedná se zejména o tři položky. O úhradu výdajů určených na úhradu škod způsobených suchem zemědělským subjektům v roce 2000, to je částka dluhopisového programu ve výši 4,15 mld Kč. Dále o částku 6 mld. Kč na výdaje na krytí náhrad vyplacených ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen a o částku 36,1 mld. Kč výdajů na úhradu ztráty Konsolidační banky, kterou vykázala v roce 1999 a která doposud nebyla v předcházejících rozpočtech uhrazena.
V konečném důsledku náš celkový aktuální odhad se pohybuje na hranici 89 mld. Kč. Všechny tyto dodatečné výdaje státního rozpočtu v celkové výši 46,2 mld. jsou a budou hrazeny z výnosu emisí státních dluhopisů. Podle platných rozpočtových pravidel tyto emise schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu a ta rovněž zákonem stanovila, že výnosy z prodeje dluhopisů mohou být v roce 2001 použity jako dodatečné výdaje státního rozpočtu schváleného pro rok 2001.
Bez výše uvedených mimořádných výdajů, se kterými rozpočet původně neuvažoval, by schodek nepřesáhl výši 39 mld. Kč.
Druhým principem, kterým se vláda řídila při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2002, byly rozpočtové priority, které má vláda stanoveny ve svém programu a které odpovídají aktuálním potřebám českého hospodářství a společnosti. Toky finančních prostředků do vybraných prioritních oblastí budou intenzivnější než v letošním roce.
Jednou z nejdůležitějších priorit je oblast vzdělávání, které není financováno pouze z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale i z dalších kapitol, ať již přímo, nebo formou dotací uvolňovaných ze státního rozpočtu pro rozpočty územních samospráv. Takto komplexně pojaté výdaje na vzdělání dosáhnou v příštím roce podle návrhu 87 mld. Kč a zvýší se proti letošnímu roku o více než 3 %. Celkově budou představovat cca 12 % celkových výdajů státního rozpočtu.
Významně se navrhuje posílit výdaje na právní ochranu, zejména výdaje na soudnictví, státní zastupitelství a vězeňství. Státní rozpočet by měl vynaložit v příštím roce na tyto účely 15 mld. Kč, tedy o 14 % více než v letošním roce.
Téměř 30 mld. je v návrhu rozpočtu vyčleněno na bezpečnost a veřejný pořádek, což představuje meziroční přírůstek výdajů 3,9 %. Na ochranu životního prostředí a vodní hospodářství je určeno 6,8 mld. Kč, což představuje nárůst 32 %.
Příklady rozpočtových priorit, které jsem teď uvedl, nejsou samozřejmě vyčerpávající. V předloženém návrhu vláda sledovala i další důležité rozpočtové cíle. Pro úplnost uvedu některé z nich - podporu výzkumu a vývoje, realizaci programů souvisejících s přípravou České republiky na členství v Evropské unii, podporu podnikání, zejména přímých domácích a zahraničních investic, proexportní politiku, další etapu reformy veřejné správy a některé související oblasti.
Třetím významným principem při sestavování rozpočtu byl princip zachování reálné mzdové úrovně ve veřejném sektoru a jejího vztahu k celkové mzdové úrovni. Suma výdajů na mzdy a ostatní platby ve státních institucích dosáhne v příštím roce 103,1 mld. Kč. Nominálně by se platy měly zvýšit o 8 % proti schválenému rozpočtu na rok 2001 a při očekávané inflaci 4,6 % by to mělo zajistit růst reálných platů na úrovni 3,4 %.
Zajištění přiměřených rozpočtových prostředků na financování aktivit územních samosprávných celků, především krajů, byl čtvrtý významný princip sestavování rozpočtu. Návrh rozpočtu je sice zakotven v platné právní základně, takže zatím nereflektuje případné legislativní změny, které jsme např. dnes před obědem zde probírali, ale je připraven reagovat na novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která by měla stanovit nová pravidla pro alokaci daňových výnosů mezi státním rozpočtem a rozpočty územních samospráv. Pokud tato novela bude schválena, sníží se sice daňové příjmy centrálního rozpočtu, zároveň se však ve stejném objemu sníží jeho výdaje, a to v položce dotace krajům v kapitole Všeobecná pokladní správa. Tato dotace, která činí necelých 10 mld., je určena na běžné výdaje krajských zastupitelstev, na provoz krajských úřadů, na běžné výdaje organizací zřizovaných kraji a na běžné rozvojové činnosti; zahrnuje rovněž příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti.
Posledním v pořadí, nikoli však svým významem, byl princip, že deficit rozpočtu posuzovaný podle "staré" metodiky, tj. státní rozpočet v užším pojetí, bez kapitoly Operace státních finančních aktiv, se udrží na hladině 10 mld. Kč. Tento deficit se týká pouze běžného hospodaření státu v roce 2002 a je potvrzením, že vláda je odhodlána dodržet jeden ze svých klíčových závazků v programovém prohlášení i v ostatních politických dohodách.
***