(14.10 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Souběžně s pokračováním ekonomického růstu v prvním pololetí 2001 se poprvé od druhého čtvrtletí 1996 meziročně zvýšila i celková zaměstnanost v národním hospodářství. Pokračovala tak tendence ke snižování nerovnováhy na trhu práce, nicméně intenzita této zlepšující se tendence se snižovala.
Inflace měřená indexem spotřebitelských cen se letos vyvíjí poněkud netypicky. Nejprve v červnu a v červenci neočekávaně citelně zrychlila, avšak vývoj v září t. r. znamenal její prudký pokles a návrat na původní trajektorii. Inflaci za celý rok 2001 pak odhadujeme, že s vysokou pravděpodobností se udrží pod hranicí 5 %, a to možná i výrazně.
Vnější nerovnováha se mírně prohloubila. Podíl běžného účtu na hrubém domácím produktu se dostal těsně nad hranici 5 %. Pokračující příliv přímých zahraničních investic však více než pokryl tento deficit běžného účtu a kursové efekty pak směřují k mírnému posilování kursu koruny.
Pozitivní, podle mého názoru, charakteristikou současného ekonomického vývoje je pokračování značné investiční aktivity. Meziroční přírůstek hrubého domácího produktu ve stálých cenách za první pololetí letošního roku dosáhl 4 %. Hospodářský růst byl tažen především domácí poptávkou, příspěvek čistého exportu na růstu HDP dosahuje zatím záporných hodnot, a to již pět po sobě jdoucích čtvrtletí. Na jedné straně to bezesporu souvisí se zpomalením růstu v zemích hlavních obchodních partnerů, tedy v zemích Evropské unie, na druhé straně neméně tak s vyšším efektem nasávání dovozu v růstové fázi ekonomiky.
Na poptávkové straně se zvýšil kladný příspěvek výdajů na konečnou spotřebu domácností, příspěvek hrubé tvorby kapitálu vzroste zejména vlivem vyšších investic do fixního kapitálu.
Zvýšení strukturálního podílu průmyslu na straně tvorby souvisí zejména s jeho vyšší závislostí na exportu, než je tomu u služeb. Základní charakteristikou makroekonomického rámce na rok 2002 je poměrně dynamický ekonomický růst při stabilní nezaměstnanosti i zaměstnanosti při neakcelerujícím cenovém růstu, čili stabilitě cenového růstu, ale i při poměrně vysoké úrovni vnější nerovnováhy, především, jak už jsem řekl, vlivem dovozní náročnosti rozšiřování produkčního potenciálu ekonomiky. Tento vývoj by měl probíhat v prostředí odpovídajícím kombinaci monetární, fiskální a případně ostatních hospodářských politik tak, aby dlouhodobý cíl, tzn. růst a rozvoj ekonomiky včetně její konvergence k zemím Evropské unie, byl dosažen.
Růst průmyslové výroby byl velmi dynamický. V prvním pololetí dosáhl 8,6 % v meziročním srovnání, za leden až srpen je to necelých 8 %. Šlo zejména o vysoké tempo vývozu zboží a v prvním pololetí mírný růst zaměstnanosti v průmyslu. Při meziročním téměř rovnoměrném zvýšení produktivity práce a průměrné mzdy se jednotkové mzdové náklady zvýšily jen o 0,3 %.
Ještě dynamičtější vývoj v prvním pololetí zaznamenalo stavebnictví, kde index za leden - srpen představuje necelých 15 % a kde jsou i pozitivní trendy, pokud jde o produktivitu práce a vývoj jednotkových mzdových nákladů. Ty za první pololetí klesly o necelých 7 %.
Na druhé straně vyšší zapojení ve velkých stavbách, zejména na státních zakázkách a velkých investicích do průmyslu, znamenalo i růst podílu mezispotřeby a tím i mírné snížení podílu přidané hodnoty pocházející ze stavebnictví na tvorbě hrubého domácího produktu.
Jak jsem se již zmínil, vzhledem k cenovému vývoji v září předpokládáme, že letošní roční inflace bude nižší než 5 %, čili nižší než původně uvažovaných 5,1 %. Předpokládáme, že proti růstu cen bude působit zejména konkurenční prostředí na domácím trhu, v podstatě stagnující jednotkové mzdové náklady na národohospodářské úrovni a mírně posilující směrný kurs koruny.
Rovněž předpokládaná stabilizace cen minerálních paliv na světových trzích by měla tlumit růst cen této významné vstupní komodity. Pro rok 2002 odhadujeme míru inflace na 4,6 % při očekávaném příspěvku administrativních cenových opatření ve výši 1,6 % bodu.
***