(16.50 hodin)
(pokračuje Kapoun)

§ 19 zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Dále zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona, a pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto zákona ve výboru. Ověřovatel výboru - ověřil Martin Starec, v. r.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní předávám slovo zpravodaji výboru pro evropskou integraci panu poslanci Josefu Krejčímu.

 

Poslanec Josef Krejčí: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, výbor pro evropskou integraci projednal uvedený vládní návrh na své 47. schůzi konané dne 13. 9. 2001. K tisku 970 jsme obdrželi příslušné usnesení výboru pro evropskou integraci. Je v něm uvedeno doporučení Poslanecké sněmovně tisk 970 schválit.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Martin Starec.

 

Poslanec Martin Starec: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, i v této části bych citoval z výpisu usnesení třetího sjezdu OSŽ, jak jsem se o něm zmínil už v předchozím bodu u tisku 880. Stejný postup bych navrhoval i pro zpravodaje a pro předkladatele tisku 970, to je ten, který máme nyní na stole.

Třetí sjezd OSŽ ve svém bodě VII. trvá "na návrhu vládního zákona o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě a na pozměňovacích návrzích, které se týkají zaměstnanců Český drah a zaměstnanců řídících letového provozu". Tento návrh je krátký, takže jak zpravodaj, tak zástupce vlády si jej vytáhnou ze stenoprotokolu. Je to spíše pro práci zpravodaje a navrhovatele.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.

Zahajuji rozpravu podrobnou, do které se jako první přihlásil pan poslanec Miroslav Kapoun. Připraví se paní poslankyně Alena Páralová.

 

Poslanec Miroslav Kapoun: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych předeslat, že pozměňovací návrhy, které předčítám, byly předloženy hospodářskému výboru od zaměstnaneckých svazů, a to v době, kdy se vlastně zákon v hospodářském výboru již projednával. Proto bylo přislíbeno, že tyto návrhy budou načteny zpravodajem hospodářského výboru ve druhém čtení a poté při projednávání odhlasovány buď ve třetím čtení, nebo ne. Čili načítám to bez stanovení toho, aby bylo nějaké doporučení.

Parlament ČR se usnesl v tomto zákoně v § 2 písm. b) na konci textu doplnit: Stanovení délky pracovní doby se u řidičů, pomocníků řidiče a průvodčího pravidelné hromadné dopravy osob posuzuje jako u zaměstnanců pracujících v nepřetržitém provozu. Je to zdůvodněno tím, že obdobně tyto zaměstnance posuzovaly i předchozí předpisy a výnosy Ministerstva vnitra České republiky ze dne 24. 11. 1975, čj. SD331908/75 o určování pracovní doby jízdních pracovníků silniční a městské dopravy v § 10 odstavec 2, který byl zrušen.

V § 2 písmeno e) se slova "drážní dopravy" zrušují. Zdůvodnění: Zákon by měl umožnit využití pojmu "režijní jízdy" i v ostatních oborech dopravy, kde také režijní jízdy existují.

V § 3 odstavec 1 na konci text doplnit větu: Za dobu řízení se považuje doba vlastního řízení včetně přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Jedná se o doplnění podle § 3 odstavec 1 vyhlášky 213/1991 Sb., která bude zrušena. Obdobně lze odůvodnit při srovnávání s článkem 7 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě a nařízení Rady 3820/85 o harmonizaci určitých sociálně právních předpisů v silniční dopravě.

V § 3 odstavec 6 se ve druhé větě slova "pokud o to řidič požádá" zrušují.

V § 3 se doplňuje nový odstavec 8, který zní:

(8) Pro účely určování pracovní doby se rozumí

a) čekání v nákladní dopravě ve dnech, na které byla stanovena pracovní doba, avšak bez viny zaměstnance nedošlo k výkonu práce, započítává se jedna pětina týdenní pracovní doby,

b) čekání v pravidelné hromadné dopravě osob vzniklé z rozpisu směn na konečných stanicích mimo obec, bydliště a pracoviště zaměstnance, kdy na něm nelze spravedlivě požadovat, aby se vrátil domů, započítává se jedna pětina týdenní pracovní doby,

c) čekání v hromadné dopravě osob, nečiní-li pracovní doba řidiče včetně započtené doby čekání na pracovní cestě v kalendářním dnu stanovenou pracovní dobu, započítává se mu počet hodin stanovených na tento den, nejvýše však jednu pětinu pracovní doby; trvá-li čekání na pracovní cestě v mezilehlých dnech celý kalendářní den, započítá se do pracovní doby počet hodin stanovený na tento den, nejvýše však jedna pětina týdenní pracovní doby,

d) čekání v nepravidelné hromadné dopravě osob (zájezdy), do pracovní doby se započítává 50 % doby čekání,

e) při jízdě ve dvou a více řidičích doba, po kterou řidič neřídí vozidlo, do pracovní doby se započítává 50 % této doby,

f) čekání mezi spoji v pravidelné hromadné dopravě osob je pracovní pohotovost.

Zdůvodnění: Zákon neřeší specifickou problematiku čekání a pohotovosti v silniční dopravě, která dosud byla řešena předpisem Výnos Ministerstva vnitra ČR ze dne 24. 11. 1975, čj. SD/331908?75, o určování pracovní doby jízdních pracovníků silniční a městské dopravy v § 5. Doplnění se navrhuje ve shodě Svazu zaměstnavatelů a Odborového svazu v dopravě.

V § 4 na konci druhé věty se doplní slova "zařazenými do doby řízení". Zdůvodnění: Jedná se o sladění vyplývající z ustanovení článku 7 Evropské dohody o práci osádek vozidel mezinárodní silniční dopravy AETR a nařízení Rady 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

Dále se § 4 doplní o nový text: Během bezpečnostní přestávky nesmí člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu vykonávat jinou činnost. Doba bezpečnostní přestávky je výkonem práce a započítává se do pracovní doby. Bezpečnostní přestávka se poskytuje přednostně před přestávkou na jídlo a oddech. Čerpáním bezpečnostní přestávky je naplněna povinnost poskytnutí přestávky na jídlo a oddech. Zase je zde zdůvodnění: Jedná se o sladění vyplývající z ustanovení článku 7 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě AETR a nařízení Rady 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě. Dále s ustanovením § 134 e) zákoníku práce a návrhem Ministerstva práce a sociálních věcí.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP