(17.50 hodin)
(pokračuje Kučera st.)
Musím také připomenout, že zpráva se zabývá i zdánlivě drobnějšími kauzami, jako např. na str. 42 a 44 jihlavskou TV Stela majitele pana Jiřího Svobody či udělováním, resp. neudělováním dalších licencí panu Martinu Kindernayovi (?) z televize Galaxie, resp. TV 3.
Dále jen stručně. Tato zpráva se zabývá problematikou regionů vůbec. Najdete v ní informace o problémech reklamy, mnoho dalších technických příloh atd. atd. Musím ale připomenout jednu věc, která vyplynula zvláště z jednání na zasedání stálé komise pro sdělovací prostředky tohoto roku v Lipnici nad Sázavou, kdy jsme narazili na zásadní problém, a tím je vztah Rady pro rozhlasové a televizní vysílání s Českým telekomunikačním úřadem a jeho předsedou Ing. Stádníkem. Pravda je, že nově přijatý telekomunikační zákon jako kdyby přilil oleje do ohně ve vztahu mezi těmito dvěma institucemi. ČTÚ dokonce protestoval proti části zprávy, rada se také omluvila, což jste obdrželi v písemných materiálech, v každém případě to obdrželi členové stálé komise. Usnesením naší komise musela rada internetovou zprávu poopravit, což se stalo, vedle toho rada také zaslala údaje o konkrétních případech, kdy se domnívá, že ČTÚ nepostupuje správně a dává radě ke své kritice důvod.
Zkrátka podle našeho mínění by měly podobné spory přestat, zvláště v souvislosti s připravovanou digitalizací, kdy by bylo potřeba, aby Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Český telekomunikační úřad táhly za jeden provaz, a aby tento nový zákon, který se bude zabývat digitalizací, naprosto jasně a přesně vymezil, abych tak řekl slovy básníka, co je koho, čí.
V této souvislosti bych chtěl požádat cestou stenozáznamu oba pány minstry, tj. pana ministra Dostála a Schlinga, aby vahou své osobnosti zabraňovali meziresortním sporům, které jsou zbytečné, tak jak jsme to konstatovali na zasedání komise pro sdělovací prostředky.
Vážený pane předsedající, tím bych svou zprávu v tomto smyslu ukončil. Dostal jsem za povinnost sněmovnu informovat jak o tom, o čem probíhaly diskuse na obou dvou garančních orgánech, tak k jakému závěru tyto orgány dospěly. Tedy byl jsem zmocněn, abych zároveň požádal Poslaneckou sněmovnu, aby schválila Zprávu o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání za období od 1. 1. 2000 až do 31. 12. 2000, sněmovní tisk 862.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan poslanec Vladimír Mlynář.
Poslanec Vladimír Mlynář: Vážený pane předsedající, vážení zbylí kolegové, přiznám se, že jsem původně chtěl procedurálním návrhem navrhnout, abychom sloučili rozpravu obecnou k tomuto bodu s bodem následujícím. Vzhledem k naší dohodě, že už nebudeme hlasovat, tak teď neučiním, ale zdůrazňuji to proto, že to, co zde budu nyní říkat na adresu zprávy o stavu vysílání a činnosti rady v loňském roce, souvisí i s následujícím bodem 91 programu schůze, tedy se zprávou rady ve věci televize Prima, a chtěl bych potom ve druhém bodu zříci se svého vystoupení a odkázat na vystoupení toto.
Souhlasím s panem zpravodajem, že zpráva rady je převážně technického charakteru, že se určitě zlepšila situace proti jiným létům v oblasti informovanosti. Chtěl bych se však zastavit právě u jednoho bodu, který je konkrétně popisován poměrně podrobně na str. 30, 31, 32 a 33 a který je podle mého soudu tou částí zprávy, která v jistém ohledu je politikem v činnosti rady, a to je její dohled nad terestrickým televizním vysíláním a dohled nad dodržováním podmínek přidělených televizních licencí.
Stručně zrekapituluji, v čem vidím problém. V červnu 1997, tedy již před poměrně drahnou dobou, požádala IPB o povolení převodu obchodního podílu v TV Premiéra na společnost Domeanu. V lednu 1998 rada tuto žádost zamítla s odůvodněním, které existuje písemně, že trvá na svém pravidlu, tzv. pravidlu 51 %, tedy aby původní nabyvatelé televizní licence zůstali alespoň z 51 % stejní po celou dobu, kdy držitel licence funguje. Výslovně je v tomto stanovisku rady také řečeno, že tento princip bude rada uplatňovat i do budoucna. Na jaře v roce 1999 IPB znovu požádala radu o převod na Domeanu jako součást převodu na subholding, protože nový bankovní zákon, který jsme zde schválili, zakázal bankovním ústavům zcela správně vlastnit majetkové podíly v právnických osobách, které jsou držiteli vysílacích licencí. Rada žádosti IPB vyhověla a krok převodu na Domeanu schválila s tím, že jde o dočasné opatření, které se provádí jen po dobu, než IPB nalezne jiný způsob, jak vyřešit problém existence dceřiné společnosti. V prosinci 1999 rada informovala IPB o tom, že svůj podíl v Domeaně převedla na společnost GEZ Holding, a opět uvedla, že to je dočasný krok. Tento stav, a tím se dostávám k roku 2000, však trval i v loňském roce a trvá mimochodem dodnes a dostávám se také k tomu, co já vytýkám radě i zprávě rady, kterou v tomto bodě projednáváme.
V roce 2000 rada, jak píše na str. 31, došla k podezření, že došlo k majetkovým přesunům v rámci Domeany, které by ve svých důsledcích mohly znamenat převod licence, a proto zahájila správní řízení. Toto správní řízení ovšem ukončila, o čemž informuje na str. 33, neboť, jak nás informuje, společnost FTV doložila vlastnické struktury provozovatele vysílání a majetkově navazujících společností Domeana, s. r. o., a GEZ Holding. Z logiky věci vyplývá, že podle mého názoru rada svým konáním, resp. nekonáním fakticky umožnila to, že jejím nečiněním byla společnost TV Premiéra, televizní licence pro televizní vysílání televize Prima, fakticky převedena mimo subjekt, který původně licenci obdržel.
Přiznám se, že tento krok, resp. nečinnost rady kritizuji už delší dobu, ostatně následující bod je celý předmětem, ke kterému se ještě asi dostaneme. Z důvodu toho, že se domnívám, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v tomto ohledu dlouhodobě neplní roli, kterou ji určuje zákon, tedy že není správním orgánem, který by dbal na správnou politiku a dodržování licenčních podmínek, které byly stanoveny při vydávání televizních licencí, navrhuji, abychom výroční zprávu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání neschválili.
Podotýkám, že jsem si plně vědom toho, že neschválení zprávy je vlastně jedinou faktickou možností, jak dojít nějaké změny rady, a v tomto směru považuji současnou situaci za poněkud nešťastnou, ale nemám jinou možnost, než navrhnout, abychom výroční zprávu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2000 neschválili. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Dále se do rozpravy hlásí místopředseda sněmovny pan poslanec Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, proděláváme zde, tak jak již předřečník Vladimír Mlynář zmínil, rozpravu, kterou jsme několikrát vedli na jednání stálé komise PS pro sdělovací prostředky.
***