(17.20 hodin)
(pokračuje Severa)
Já myslím, že se v tomhle chápeme, že je umění být tolerantní, a to řešení že budeme hledat. Proto bych poprosil pana minstra o jedinou věc: jestli by požádal o zajištění oficiálního stanoviska vedení Českých drah, zda takováto opatření technického směru, kde by vozy nebyly děleny na jednotlivé části, ale byly oddělené přímo vagony, jestli je technicky řešitelné a zda o tom České dráhy budou uvažovat.
Já se domnívám, že by to zas tak velké náklady nebyly. Je to přemalování znaků nebo samolepek a myslím si, že do budoucna by to patřilo ke kultuře cestování. Jinak za odpověď velmi děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Pan ministr také ještě bude chvilku reagovat.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Já bych jenom upřesnil pro vysvětlení, že podle úmluvy RIC podíl kuřáckých míst má být přibližně jedna třetina v každém voze. Toto je úmluva, kterou jsme vázáni, a navíc ještě kuřácká i nekuřácká místa se označují piktogramy. A jenom v případě velkoprostorových vozů je nutné větrání zajistit buď tlakovým větráním, nebo klimatizací. Tedy prostory kuřácké musí být i v jednotlivých vozech, zvláště u vlaků třídy EC a IC. Děkuji za pochopení.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Vyzývám nyní pana poslance Jaromíra Kohlíčka, který má ústní interpelaci na ministra financí Jiřího Rusnoka ve věci nakládání se zbožím zabaveným celními úřady. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové. Nakládání se zbožím zabaveným celnicí, to je problém, na který jsem byl upozorněn několika našimi menšími výrobci, ať už je to v textilním průmyslu, nebo ve spotřebním zboží.
Jsem velmi rád, že v poslední době se začíná naší celní správě dařit odhalování černých dovozů spotřebního zboží, zejména obuvi a textilu. U některých partií takto zabaveného zboží je přistoupeno k jeho likvidaci, jiné zboží je prodáváno, a to podle inzerátů, z nichž jsem některé zachytil, hluboce pod cenou. Právě tento nešvar výrazně konkuruje našim výrobcům těchto komodit, a proto mě na to při mých cestách upozorňují občané.
Ptám se vás proto, vážený pane ministře, jestli není možné při takovém prodeji zabaveného zboží stanovit minimální ceny, případně ceny obvyklé pro takto prodávané zboží, jako cenový limit pro prodejce. Chápu, že je možné udělat vhodný odhad a potom prodávat zboží za velmi nízké ceny, ale domnívám se, že by nám nic nemělo bránit k takovémuto pokynu prodejcům.
Pro tuzemské výrobce je problémem prodej pašovaného zboží za extrémně nízké ceny, a proto je třeba se tím zabývat. Lze říci, že se jedná o nekalou konkurenci, stejně tak jako u pašovaného zboží, které není zachyceno. Pokud je dovoz takového zboží odhalen, neměl by jeho eventuální prodej být spojen s výše naznačenými praktikami.
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Slova se ujme ministr financí Jiří Rusnok.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji. Pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové. Děkuji za tuto interpelaci. Myslím, že je to interpelace, která se dotýká byť ne úplně řekněme jádra problému, nicméně upozorňuje na jeden z problémů, který je velmi vážný a který tato vláda vzala za svůj a k jeho řešení přistoupila.
Nejprve mi dovolte jít přímo k jádru vaší interpelace. Celní úřady se zbožím zajištěným, zabraným, propadlým a přenechaným ve prospěch státu nakládají v souladu s platnou právní úpravou, což je v zásadě celní zákon a jeho ustanovení v §314. Celní úřad toto zboží prodává v dražbě. Způsob dražby je upraven zákonem č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, případně po opakované neúspěšné dražbě zboží prodá přímým prodejem oprávněným osobám. Pokud jde o cenu v dražbě prodávaného zboží celním úřadem, je vždy stanovena znaleckým posudkem. Nelze jinak. Po vydražení je rozhodující tzv. vyvolávací cena a výše jednotlivých příhozů. Pokud se týká praxe celních úřadů, je vnitřním předpisem Celní správy jednotně stanoveno, aby pro vyvolávací cenu byla stanovena vždy cena odpovídající minimálně dvěma třetinám odhadní ceny stanovené znalcem.
K položené otázce pana poslance, jestli není možné při takovém prodeji zabaveného zboží stanovit minimální ceny, případně ceny obvyklé, chci uvést. Neexistuje podle platné právní úpravy žádný právní nástroj, který by umožňoval stanovit prodejci cenu, za kterou musí zboží prodávat. To je vždy otázka nabídky a poptávky. Celní úřad po provedené dražbě nemá možnost již dále kontrolovat, jak je se zbožím získaným v dražbě dále nakládáno.
Prodávané zboží celními úřady je klasifikováno vždy jako zboží použité. To je velmi podstatná okolnost. U takovéhoto zboží není plně zajištěna servisní síť, záruka na kvalitu zboží, záruční doba a v neposlední řadě ochrana práv třetích osob. Z důvodu nezájmu o toto zboží, byť i po opakované dražbě, při níž dochází k podstatnému snížení vyvolávací ceny, dochází někdy i k jeho fyzické likvidaci.
Výše uvedený postup celních pořadů při prodeji zboží je vnitřními kontrolními útvary pravidelně ověřován. Nutno ještě poznamenat, že se vyskytují mezi prodejci případy těch, kteří označují prodávané zboží výslovně za zboží získané od celních úřadů. To nemusí vždy odpovídat skutečnosti a pravděpodobně to ve většině případů ani neodpovídá skutečnosti a je to tedy pravděpodobně klamavá reklama. Zřejmě jde o atraktivitu prodávaného zboží a jeho ceny. Pokud celní orgány takovou skutečnost zjistí, samozřejmě příslušné orgány o tom informují.
Já myslím, že ta interpelace obecně směřuje k hlubšímu problému, tj. podhodnocených dovozů v oblasti textilu, obuvi, případně podobného zboží. Tady bych chtěl konstatovat, že přes poměrně složité legislativní prostředí, tzn. různá omezení vyplývající z mezinárodních dohod, vláda přistoupila v nedávné minulosti k vyhlášení dvou vládních nařízení - jedno pro oblast textilu, druhé pro oblast obuvi, kterými stanovuje tzv. jednotkové ceny. Díky těmto vládním nařízením v podstatě jsou stanoveny jakési "minimální" ceny, které vyplývají z těch jednotkových cen, pod které dovozy z určitých vybraných oblastí, zejména asijských, nemohou prostě při deklaraci při vstupu do republiky být uvedeny do oběhu.
To je jedna konkrétní snaha a aktivita vlády, jak zamezit této řekněme nekalé konkurenci vůči českým výrobcům. Vláda vyhodnotí po uplynutí určitého období - řekněme tří měsíců - tato nařízení a jejich funkčnost a případně bude jejich platnost obnovena, respektive budou hledány v rámci našich právních závazků, které existují, jiné možnosti, jak této věci pomoci.
Současně jsme zaktivizovali naše celní orgány, orgány obchodní inspekce, aby se i na frontě domácího vnitřního trhu proti těmto nelegálním dovozům postupovalo razantněji.
Na závěr mi dovolte říci, že snahou Ministerstva financí, respektive vedení Celní správy, je i část takto získaného zboží použít, nikoliv úplatně, ale bezúplatně ve prospěch sociálních, školských institucí. Tam, kde je to možné a kde nám to předpisy umožňují, tak činíme a budeme tak činit i nadále a budeme tomu věnovat zvýšenou pozornost.
Takže děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Táži se, zda využije pan poslanec Kohlíček doplňující otázku. Je tomu tak.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď, která mě uspokojila. Samozřejmě danou oblast budu dále sledovat a vyhodnocovat a věřím, že se k tomuto problému opět vrátíme na poněkud už lepší úrovni stavu řešení. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr už nebude reagovat, a proto přistoupíme k poslední ústní interpelaci, kterou opět podává pan poslanec Jaromír Kohlíček na místopředsedu vlády, ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu ve věci výběru projektů k programu rozvoje sociálních služeb. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
***