(16.20 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Podívejme se na vývoj dluhu veřejných rozpočtů mezi roky 1999, rokem 2000 a pravděpodobnými údaji roku 2001. Vývoj salda veřejných rozpočtů je zřejmý z následujících údajů. V roce 1999: průběh salda konsolidovaných veřejných rozpočtů se zahrnutím výnosů privatizace - kdybych chtěl předkládat dramatická negativní data, tak bych uvedl tabulku bez zahrnutí příjmů z privatizace - nicméně se zahrnutím těchto příjmů v roce 1999, vyjdeme-li z podkladů uvedených ve státním rozpočtu - 10,7. Po zahrnutí bilance Fondu národního majetku - 13,6. Po zahrnutí závazků státu vůči ČSOB a Komerční bance rovněž - 13,6.
V roce 2000 tato čísla zní: místo - 10,7 už - 98,3; - 113,8 podle druhé a dokonce minus 124,6 podle třetí metodiky.
Podíváme-li se na odhady, které nás čekají pro rok 2001, jsou to čísla stejně neradostná a nebudu je v tuto chvíli ve snaze o stručnost citovat.
Pátá teze. Vláda zjevně se příliš netrápí vývojem deficitu a dokazuje to vývoj příjmů a výdajů v posledních dnech roku 2000. Čísla, která uvedu, dokazují, že během posledních deseti dnů roku 2000 a prvních deseti dnů roku 2001 došlo k neuvěřitelnému nárůstu deficitu státního rozpočtu. Opět co nejstručněji: Ještě 21. 12. 2000 bylo saldo - 21,6 mld. Kč; 29. 12. 2000, tj. týden poté, již to bylo - 38 mld. Kč; 2. 1. 2001 - 49,0 mld. Kč; 9. 1. 2001 - 47,5 mld. Kč a 12. 1. 2001 - 46,0 mld. Kč.
Myslím, že tato tabulka dokazuje, že konec roku nebyl ze strany vlády ve znamení řádného hospodaření, byl spíš ve znamení snahy utratit, co se dá, bez ohledu na to, odkud a jak to bude zaplaceno.
Šestý důvod. Tady navazuji na vystoupení pana ministra, který stručně hovořil o nezaměstnanosti. Není pravda, že se vláda vypořádala s nezaměstnaností. Vynaložila na to velké prostředky, ale fakticky nedosáhla ničeho. Pokles počtu nezaměstnaných cca 50 000 lidí je totiž, podíváme-li se dat, téměř úplně vysvětlen předčasnými odchody do důchodu, kam odešlo 46 966 lidí. Jinými slovy velmi stručně - výsledkem obrovských vynaložených nákladů ze strany vlády na snížení nezaměstnanosti je, že formálně sice nezaměstnanost klesla, fakticky lidé odešli do předčasných důchodů, peníze tedy byly utraceny za nic.
Předposlední teze je, že vývoj obchodní bilance ČR v roce 2000, a bohužel tato tendence pokračuje v roce 2001, je rovněž katastrofální. Blížíme se k číslům, která v letech 1996 a 1997 byla označována za kritická, a opět jako u jedné z předchozích tezí ani tady vláda nehovoří o tom, že by vůbec takový problém existoval. Opět mi dovolte uvést několik faktů.
Deficit obchodní bilance se v meziročním srovnání 1999 až 2000 zdvojnásobil a dosáhl 121 mld. Kč. Za prvních pět měsíců roku 2001 dochází k dalšímu meziročnímu zvýšení o 45 %. Pokud by vývoj obchodní bilance pokračoval v nastoupeném tempu, hrozí, že podíl negativní obchodní bilance na HDP bude horší, než byl v oněch zmiňovaných kritických letech 1996 a 1997.
Ona tabulka zní: 1996 Ž - 9,5 % (slovo minus znamená, že je to deficit, jinak jsou to procenta podílu deficitu na HDP); 1997 Ž 8,82; 1998 Ž 4,28; 1999 Ž 3,49. A teď pozor: 2000 Ž 6,19. A pravděpodobný odhad pro rok 2001 je 9,07, a možná, že toto není ani konečné číslo.
Úplně na závěr k tezi, která se v poslední době nese všemi vystoupeními vlády k otázce dluhů, jejich rychlosti narůstání a hlavně otázky, kdo je za tento růst zodpovědný.
Včera jsme tady slyšeli tezi, že dluh vznikl ve chvíli, míněno v bance, kdy byl poskytnut úvěr. To samozřejmě není příliš exaktní teze. Přesná věta by zněla, že někdy dosti výjimečně dluh může vzniknout již při poskytnutí úvěru. Pravdivější je teze, že dluh ve skutečnosti vzniká v průběhu splátek takového úvěru nebo přesněji řečeno jeho nesplátek, a zejména - a to bych tady chtěl postavit jako protitezi - dluh určitě vzniká ve chvíli, kdy stát od komerční banky dluh kupuje, protože - a tady to možná bude znít, že je to komplikované, ale myslím, že je to strašně jednoduché - oznámí-li stát, že neomezeně vykupuje úvěry z jakékoli komerční banky, přestanou je splácet i ti, kteří je do té chvíle spláceli. Důvod je jasný. Oni totiž vědí, že koupí-li stát takovéto úvěry, bude je prodávat. Dokonce vědí, za kolik je asi bude prodávat, protože jak víte, první balík tzv. aktiv Konsolidační banky vláda prodala za 6 % jejich nominální hodnoty. Každý podnikatel, který si umí představit, že i jeho úvěr bude v krátké budoucnosti od státu na prodej za 6, 10, 15 nebo jakékoli jiné procento, ho samozřejmě přestane splácet. Proč by tak činil, když si on nebo jemu spřízněné firmy ho budou moci v krátké budoucnosti koupit za mnohem méně, než je výše jeho splátek.
To tady říkám proto, abych dokázal, že dluhy sociální demokracie neodhaluje, jak stále tvrdí, ale vytváří je. Konkrétní příklad byl uveden.
V rozpravě navrhnu zamítnutí této předlohy.
A úplně v závěru uvádím: Je to sice poprvé, ale situace je tak vážná, že to jinak nejde. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Tolik vystoupení zpravodaje. Otvírám rozpravu. Faktická poznámka pana poslance Vymětala.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Dámy a pánové, pan zpravodaj Tlustý byl výborem - budu citovat usnesení - zmocněn, aby Poslanecké sněmovně předložil zprávu o projednání v rozpočtovém výboru. Dovoluji si připomenout § 57 jednacího řádu odst. 3, který říká, že "zpravodaj informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru".
Místo toho pan zpravodaj 20 minut zde vykládal názory ODS a své názory, což překračuje pravomoci zpravodaje. Pane předsedající, vzhledem k tomu, že jste neupozornil pana zpravodaje, že překračuje své pravomoci ve svém slově z jednacího řádu a neodebral jste mu slovo, žádám vás, abyste dbal na dodržování jednacího řádu. Děkuji. (Ojedinělý potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji pane poslanče. Ponechám tento potlesk bez komentáře a uděluji slovo zpravodaji menšiny výboru panu poslanci Václavkovi.
***