(16.30 hodin)
Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, při projednávání státního závěrečného účtu za rok 2000 v rozpočtovém výboru byla řekl bych standardní přestřelka zaměřená na růst veřejného zadlužení na jedné straně a na jeho příčiny na druhé straně. Oba předchozí projevy v podstatě vyčerpaly své argumenty, jak pan ministr financí hovořil o příčinách, tak zase pan zpravodaj o tom, proč se nelíbí, že určité dluhy této země rostou. Výsledkem bylo, že žádný návrh, ať už na schválení, nebo na neschválení státního závěrečného účtu v rozpočtovém výboru, nezískal potřebnou většinu. Na druhé straně bod A3 tisku 911/3, který máte před sebou, týkající se řešení částky nad schválený schodek zhruba ve výši 10,9 mld. Kč, byl po výměně názoru v rozpočtovém výboru pro přítomné přijatelný a podle předchozího projevu a sdělení ministra financí je to i reálné.
Dovoluji si ještě podotknout, že další postup po případném neschválení státního závěrečného účtu za rok 2000 je velmi diskutabilní. Skupina poslanců rozpočtového výboru vám proto předkládá oponentní zprávu menšiny, tzn. tisk 911/3, v následujícím znění.
Po úvodním slově náměstka ministra financí Eduarda Janoty a zpravodajské zprávě poslance Vlastimila Tlustého a po rozpravě menšina poslanců rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu
a) doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna
I. schvaluje státní závěrečný účet České republiky za rok 2000, který vykazuje příjmy 586 207 551 000 Kč, výdaje 631 268 248 000 Kč a celkový schodek 46 060 697 000 Kč;
II. bere na vědomí
1. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 2000, přitom roční účetní závěrka Státního fondu rozvoje bydlení a roční účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury bude uzavřena zvláštním usnesením;
2. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2000 ve výši 311 995 308 000 Kč a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 289 324 362 000 Kč;
3. výsledky hospodaření rozpočtu okresních úřadů a obcí v České republice za rok 2000, které vykázalo příjmy 190 269 473 000 Kč, výdaje 192 729 081 000 Kč a saldo příjmů a výdajů 2 459 608 000 Kč;
4. informaci o využití prostředků k odstranění následků povodní z let 1997 a 1998 a k úhradě restitučních výdajů předloženou na základě zákona č. 64/1998 Sb.;
III. souhlasí s řešením schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2000, převyšujícího rozpočtovaný schodek o 10 880 696 893,59 Kč v rámci výsledného schodku hospodaření státního rozpočtu v roce 2001;
IV. doporučuje vládě, aby předložila návrh zákona na emisi státních dluhopisů k úhradě schodku státního rozpočtu za rok 2001 ve shodě se zákonem č. 491/2000 Sb.;
V. žádá vládu o řešení umístění Úřadu pro ochranu osobních údajů;
b) zmocňuje poslance Václavka, aby tuto zprávu předložil Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Díky za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Teprve teď otevírám rozpravu. O slovo požádal místopředseda vlády Vladimír Špidla, takže mu dávám slovo jako osobě s přednostním právem vystoupit. Jinak konstatuji, že do všeobecné rozpravy mám přihlášku pana poslance Svatomíra Recmana a pana poslance Pavla Šafaříka. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, nebudu se zabývat nějakým rozsáhlejším projevem, jenom musím konstatovat dvě věci. První, která je velmi často opakována v politických debatách a v zásadě se má shrnout tak, že pan poslanec Tlustý zastává názor, že strom neporazil ten, kdo jej podřezal, nýbrž ten, kdo je svědkem jeho pádu. To je poněkud zvláštní logika a myslím si, že ji nelze přijmout.
Pokud jde o věc samu a o některé argumenty, které pan poslanec uvedl, tak bych se dotkl onoho argumentu, který zpochybňoval vývoj politiky zaměstnanosti. Pan poslanec Tlustý zhruba uvedl, že počet předčasných důchodů byl 50 000 a nezaměstnanost se snížila také o 50 000. Z toho tedy vyplývá, že snížení nezaměstnanosti šlo na vrub předčasných důchodů. Není tomu tak, protože nedošlo ke zvýšení počtu předčasných důchodů o 50 000. Oproti poklesu nezaměstnanosti předčasné důchody si zhruba uchovávaly stejnou tendenci, protože hlavní nárůst předčasných důchodů se odehrál někdy v letech 1996-1997, zhruba dva roky poté, co tento institut byl zaveden. Tehdy bylo možné snižování nezaměstnanosti nebo resp. zpomalení růstu nezaměstnanosti kolem roku 1996 přičíst na vrub předčasných důchodů. V současné době tomu už tak není. Je to sice dílčí věc, ale přesto to považuji za nutné, protože debata o veřejném rozpočtu, o veřejném dluhu, o záležitostech veřejných financí je debatou vážnou a myslím si, že si zaslouží korektnější argumentaci.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Na základě dohody přihlášených do rozpravy uděluji nyní slovo panu Šafaříkovi, připraví se pan poslanec Karel Kühnl.
Poslanec Pavel Šafařík: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, samozřejmě každá vláda, která chce realizovat svůj program, využívá státní rozpočet na realizaci svých záměrů. Některé vlády jsou rozhazovačné, některé vlády jsou šetřivé, podle toho, zda chtějí provozovat zdravou fiskální politiku, nebo zda v podstatě nemají zájem do budoucna na řešení tohoto problému. Bohužel tak jak výsledky státního rozpočtu a fungování státních financí za rok 2000 nám pan ministr předkládá, svědčí o tom, že zdravá fiskální politika vypadá jinak, než jak nám ji předkládají, a bohužel to, že vůbec poprvé za historii českého státu v rozpočtovém výboru nebyl schválen vládní návrh, a to i za situací, které byly možná dramatičtější, svědčí o míře odporu k takovéto fiskální politice. KDU se určitým způsobem ztotožňuje s názory, které zde zazněly v úvodním vystoupení a které určitým způsobem, i když KDU nepodporovala ani návrh rozpočtu na rok 2000, a které chceme vyjádřit v hlasování o nepodpoře, usnesením, které by směřovalo ke schválení státního závěrečného účtu.
Jsme ochotni debatovat o schodku apod., ovšem jenom za situace, kdy se změní trend, a trend je výrazně rostoucí bez toho, že by stály v činnosti vlády některé kroky, které by směřovaly ke změně tohoto trendu. V roce 2000 ani v roce 2001 bohužel vláda v rámci své fiskální politiky neudělala žádné kroky, které by tento trend v budoucnu aspoň částečně mírnily. To je názor klubu KDU-ČSL, který v konečném hlasování povede k tomu, že nebudeme schvalovat návrh státního závěrečného účtu vládě sociální demokracie za rok 2000.
***