(17.50 hodin)
(pokračuje M. Zeman)
Projíždím celou republiku, mluvím s těmito podnikateli, zejména na schůzích hospodářských komor. Dovolte mi, abych připomněl i zasedání centrální hospodářské komory se širokou účastí, kde se kromě mě mj. účastnili i kolegové Tlustý a Pilip. Na závěr tohoto zasedání položil poměrně širokému auditoriu zahrnujícímu zejména malé a střední podnikatele prezident hospodářské komory pan Somr jednoduchou otázku: řekněte, komu se v uplynulém roce hospodářská situace zlepšila, u koho zůstala stejná a u koho se zhoršila. Kolegové, kteří tam se mnou byli, mohou potvrdit, že u 90 % malých a středních podnikatelů se hospodářská situace zlepšila, u 10 % zůstala stejná - mimo jiné se do těchto 10 % přihlásil i pan kolega Pilip, asi mu nejdou obchody - a u 0 % se zhoršila.
Chtěl bych k podpoře malého a středního podnikání dále uvést, že v době, kdy jsme přebírali vládu, byla tato podpora vyjádřena rozpočtovou položkou zvíci 800 mil. Kč. Nyní je tatáž rozpočtová položka více než 2 mld. Kč, čili je 2,5násobně vyšší, aniž by byla za tu dobu výrazněji inflačně znehodnocena. Obviňovat tedy vládu z toho, že nepodporuje malé a střední podnikání, je podle mého názoru nerealistické.
Kromě toho bych dodal, a to souvisí i s podporou bytové výstavby, že když vláda privatizovala - a bylo to často kritizováno - Českou spořitelnu-Die Erste, dojednala kromě ceny 19 mld. Kč i dva úvěrové rámce, jeden desetimiliardový rámec byl právě na hypoteční úvěry a právě díky této operaci České spořitelny byly nuceny i další hypoteční banky snížit úrokové sazby svých hypoték a tím podnítit bytovou výstavbu, a za druhé, že dojednala úvěrový rámec rovněž 10 mld. Kč na podporu úvěrů pro malé a střední podnikatele. To je další naprosto konkrétní argument, který vyvrací názor, že malí a střední podnikatelé jsou touto vládou podporováni méně, než tomu bylo za vlád předchozích. Přesný opak, kolegyně a kolegové, je pravdou.
Souhlasím s panem předsedou Klausem v tom, že nepotřebujeme papírové dokumenty, ale potřebujeme výčet efektů. A ve své zprávě, ve svém úvodním hodinovém slově jsem se na tyto efekty také zaměřil. Jsem si přitom vědom, že když žádám od opozice, aby byla objektivní, jsem povinen i já ve své zprávě říci, že něco se nám povedlo, něco se nám nepovedlo, a v tom, co se nám nepovedlo, máme společně hledat cesty ke zlepšení situace. A to jsem také ve své zprávě uvedl. Nicméně, kolegyně a kolegové, např. pan ministr spravedlnosti zde před chvílí řekl, že došlo k 12procentnímu poklesu přeplněnosti věznic, že došlo k výraznému růstu těch, kdo ve věznicích pracují, a vést nějakou kauzální souvislost mezi jedním jediným konkrétním dokumentem Ministerstva spravedlnosti a tímto jevem by bylo zkratkovité, protože tento jev vyplývá z celkové činnosti Ministerstva spravedlnosti a Vězeňské služby. Pokud samozřejmě nějaký idiot nedostane nápad, že se jedná o projev přirozeného cyklu vývoje přetíženosti věznic, případně přirozeného cyklu vývoje pracovní způsobilosti vězňů. Protože se tyto nápady objevily v oblasti ekonomického cyklu, nevidím důvod, proč by se neměly se stejnou logikou objevit i v oblasti cyklu vězeňského.
Mimochodem, ministr zemědělství už řekl, že i minulý rok zemědělští podnikatelé, mezi nimiž je celá řada malých a středních podnikatelů, skončili poprvé v černých číslech, tedy se ziskem. A protože letos čekají nadúrodu, i když vím, že zemědělec to nikdy nemá říkat předem, lze doufat, že se ziskem skončí i v tomto roce.
Další věc, kterou pan předseda Klaus uváděl, bylo soustředění se na jediný ze šesti nebo sedmi parametrů, které charakterizují hospodářskou situaci, a to na parametr deficitu veřejných rozpočtů. Minulý víkend jsem navštívil Rakousko a setkal jsem se s řadou předních ekonomů, mj. i s představiteli Vídeňského institutu pro hospodářská studia, který provádí pravidelnou komparativní analýzu tranzitivních ekonomik. V popisu České republiky, který byl velmi, velmi aktuální, je pozitivní popis šesti parametrů a jedna dílčí kritická poznámka o narůstajícím deficitu veřejných dluhů. Myslím, že bychom si měli tak trochu uvědomit, že každá vláda je hodnocena podle výkonnosti, růstu reálných mezd, míry inflace, míry nezaměstnanosti a také deficitu veřejných financí, ne jenom deficitu veřejných financí. Ale já chápu opozici. Co jiného může kritizovat než toto jediné slabé místo? Ale měla by alespoň objektivně uznat, že existují i místa silná, pokud by ovšem byla schopna toto akceptovat.
Zcela musím odmítnout názor pana předsedy Klause, že preferujeme krátkodobé před dlouhodobým. Prosím vás, co jiného je preference investic před spotřebou a preference růstu produktivity práce před růstem reálných mezd než právě preference krátkodobého před dlouhodobým? Co jiného je preference investic do vzdělání - a já jsem ve svém úvodním slově prokázal, že rozpočet kapitoly vzdělání přes veškeré problémy narůstá rychleji než rozpočet jiných kapitol - než preference dlouhodobého před krátkodobým? Bylo nám vyčteno, že neprovádíme systémové změny, ale, kolegové, tato vláda jako první vláda našla odvahu k reformě veřejné správy. Je to něco jiného než systémová změna? Tato vláda významně urychlila náš vstup do Evropské unie. Není to snad systémová změna?
A o jedné systémové změně bych se rád zmínil zvlášť.
Začínáme, byť s velkými potížemi, dostávat do vězení, ať už do vyšetřovací vazby, nebo do výkonu trestu, ty, kdo ještě před rokem nebo před dvěma byli ozdobou recepcí, které navštívili významní političtí činitelé, někteří se s nimi dokonce i objímali. A v této zemi sice zavládl strach, to je pravda, ale zavládl strach u tunelářů, a v této zemi se přestává krást. Není důležité jenom to, že někteří tuneláři - a je jich zatím zatraceně málo - jsou ve vězení, ale ti z vás, kdo budou studovat ekonomické statistiky, statistiky ekonomické kriminality, zjistí, že lidé se bojí krást ve velkém, protože si uvědomují, že by jim to nemuselo projít. A to nikdy dřív nebylo.
To, že máme problémy se zdravotnictvím, je notorieta. Jsou to problémy, které tak velmi úspěšně řešili pánové Lom, Rubáš, Stráský, Macek a řada dalších výtečníků. Chtěl bych jen tuto společnost upozornit, že podle průzkumů veřejného mínění je se stavem našeho zdravotnictví spokojeno zhruba 80 % populace, a chtěl bych doporučit panu poslanci Cabrnochovi, aby navštívil těchto 80 % a vysvětlil jim, jak hluboce se mýlí.
***