(15.10 hodin)
(pokračuje Emmerová)
Nesloužily tyto anonymní materiály vesměs v neprospěch regionálního transplantačního centra v Ostravě? Je s podivem, proč anonym neposkytl všechny chorobopisy.
Za těchto okolností se vnucuje myšlenka, že je některým členům komise znám aktér anonymní zásilky. Vždyť proč by se anonymními materiály jinak zabývala? Anonymy zpravidla přece házíme do koše. A navíc tento předpoklad nepřímo potvrzuje fakt, že ani jednou se v závěrečné zprávě neobjevil moment pochybnosti o pravosti dokumentů v této zásilce.
6. Ke vzniku tzv. ostravské transplantační kauzy. Líčení osobních záležitostí mezi vedením fakultní nemocnice, zástupcem přednosty Michalským a přednostou chirurgické kliniky Pelikánem spolu se vzpourou lékařů anesteziologicko-resuscitační kliniky napovídá dvěma příčinám - vyřizování osobních konfliktů a snad i finance, a to i v souvislosti se zřizováním nákladově samostatného regionálního transplantačního centra v Ostravě s vysokou odběrovou aktivitou.
7. Následné vyšetřování komisí České lékařské komory a Ministerstva zdravotnictví neukázalo nic jiného než nepořádek v dokumentaci. Ředitel Lux byl stále z nepochopitelných důvodů ponecháván ve funkci, ačkoliv mělo být především v jeho zájmu, aby poměry ve fakultní nemocnici byly napraveny. Vždyť byla a je k dispozici sice podzákonná norma pro stanovení smrti mozku, ale přitom jasná, opírající se o objektivní kritérium opakovaného angiografického vyšetření. Z té také komise vycházela a v dokumentaci zjistila nedostatky právem kritizovatelné.
8. Výsledky šetření parlamentní komise lze pojímat ze dvou hledisek:
a) Pokud uvěřím, že je někdo, např. anonym, nezmanipuloval, pak lze říci, že byl nepořádek v dokumentaci, který vyplývá z neochoty některých zdravotníků se příliš zabývat dokumentací. Nazývají to byrokracií a ponechávají vše náhodě. Teprve při soudním projednávání zjišťují, jaké maličkosti již mohou být z hlediska práva závažným nedostatkem. Pro takové nepořádníky budiž i ostravská kauza náležitým poučením.
Nepořádek v dokumentaci vzniká častěji také tam, kde je nedostatek času. A že se o takový nedostatek času v případě transplantační medicíny vždy jedná, o tom není sporu. Vždyť odebraný orgán musí být kvalitní, nesmí dlouho trpět nedostatkem živin a kyslíku. Jinak je totiž jeho transplantace hazardováním s osudem příjemce. A kdo bývá ve valné většině dárcem? Člověk do té doby zdravý, který např. utrpěl poranění hlavy, které dle dosavadního objektivního nálezu a podle klinického průběhu neskýtá valnou perspektivu přežití. Přesto péče o něho na jednotkách intenzivní péče nebo ARO je vysoce náročná a vyčerpávající.
Je však nespornou pravdou, že mezery v dokumentaci je možné i ex post doplnit, dokonce i se zdůvodněním, že "více hlav více ví". Tyto dokumenty je pak možno kontrolovat průběžně, a to jak z pozice vedoucího pracovníka na daném oddělení, tak z pozice ředitele nemocnice.
Konziliář, který je zde také zmiňován jako určitá veličina, která nebyla respektována, je zpravidla lékařem s vysokou odborností, který lékaři ošetřujícímu na jeho žádost radí. Ošetřující lékař však přebírá za nemocného kompletní odpovědnost, v daném případě i o kvalitu eventuálního transplantátu, i když vždy až na druhém místě.
Jen medicínsky vzdělaný a zkušený pracovník ví, jak je obtížné i při kompletní dokumentaci toto vše ex post objektivně posuzovat. Těžko si toto troufne konzilium renomovaných odborníků, natožpak komise s převahou laiků. Proto v závěru uvedené podání trestního oznámení není zřejmě adekvátní. Navíc vychází z hodnocení potransplantační péče a přesahuje rámec zadání.
b) Pokud vezmu v úvahu oprávněné pochybnosti o komplexu dokumentů z ostravského pracoviště, pak nemohu činit závěry žádné. Takovou pochybnost jsem však v závěrech komise kupodivu nenašla. Trestní oznámení na neznámého pachatele by bylo zde podle mého soudu oprávněné.
Mám ještě řadu poznámek k jednotlivým kazuistikám a domnívám se, že je eventuálně uplatním, pokud se diskuse v tomto směru rozšíří.
9. Kompetence komise dle mého soudu přerostla zamýšlený rozsah. Tak například zmínka, že je nápadný brzký přílet letadla například ze zahraničí pro odebraný orgán, má přece jasné zdůvodnění, pokud problematiku známe. Jde o náležitý spěch, aby transplantovaný orgán byl kvalitní. Jakékoliv časové zdržení pracuje proti.
10. Ve financování je nepochybně také nepořádek a souvisí s kvalitou vedení oddělení a nemocnice, a především s vědomím lékařů, že vykazování bodů, a tím nárokování peněz, si prostě musí osvojit. Po napínavém boji o život právě zemřelého, kterému v zájmu druhého byly odebírány orgány, je tato aktivita považována za méně důležitou, často je tvořena dodatečně, možná někdy i s pocitem jisté nedůstojnosti.
11. Výčitka, že transplantace jater se uskutečňuje v Ostravě, když toto provádí Brno i Praha, je v daném případě pochybná. Tato relativní expanze je totiž obecně uhnízděna v našem zdravotnictví zhruba od zahájení jeho privatizace, od počátku pojišťovnického systému v hrazení péče apod. Bylo snahou, aby každá nemocnice vykonávala veškeré výkony specializované a superspecializované péče, především však výkony takzvaně lukrativní.
12. Je zajímavé, že před závěrečnou kapitolou je uveden v dobrém světle ředitel Lux, odvolaný ministrem Davidem, kterému předchozí vyšetřovací komise pravděpodobně takzvaně nehrály do noty. Jinak se však zachovala komise parlamentní, která se údajně opírala o směrodatnější materiály. Především pak tato komise měla pravděpodobně zadání z pozice bývalého vedení Fakultní nemocnice v Ostravě. Vždyť když si pročteme Zdravotnické noviny z 2.dubna 1999, mnohé se osvětlí. Ředitel Lux, aniž by se cítil za situaci jakkoliv odpovědný, chtěl donutit ministra Davida v listopadu 1998 k tomu, aby prošetřil osud odebraných orgánů, které prý jsou nakládány do letadel v Ostravě-Mošnově a odváženy kamsi, možná do zahraničí. Ministr byl ubezpečen, že o tomto stavu byla informována policie, a byl požádán, aby byla sestavena ústřední znalecká komise. V lednu 1999 mu bylo oznámeno, že se případem zabývá znalecká komise České lékařské komory.
13. Zajímavá je i reakce odborových orgánů ve Fakultní nemocnici v Ostravě, která je rovněž uvedena v citovaném čísle Zdravotnických novin. Označuje tehdejší vedení za nedemokratické a chybně jednající. "Ředitel Lux však problém interpretuje jinak. Jde prý o výraz nespokojenosti s tím, že se šetří problémy v transplantačním centru. Zajímavá je i reakce Jiřího Schlangra. Tvrdí, že každý, kdo s vedením nejedná ve shodě, je nejprve trestán. Jde zde o problém nevynutitelnosti práva a to dokazuje řada pracovněprávních sporů ve Fakultní nemocnici v Ostravě.
***