(16.00 hodin)
(pokračuje Klaus)
Nyní zemědělskému výboru. Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 188 z přítomných 177 poslanců 70 pro, 69 proti. Návrh nebyl přijat.
Tímto přikázáním jsme skončili projednávání bodu 44. Děkuji panu zpravodaji.
Dostáváme se k bodu 100.
100.
Zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření činnosti
regionálního transplantačního centra Fakultní nemocnice v Ostravě
Prosím poslance Janečka jako předsedu komise, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů. Ostatní prosím o klid.
Po vystoupení předsedy komise jsme přerušili projednávání 28. 6. a nyní otevírám všeobecnou rozpravu. Podotýkám, že pak bude bod 101 a pak bod 103 - národnostní menšiny, vrácené Senátem. Pan místopředseda vlády Rychetský by nutně potřeboval, aby se to dnes projednalo. Prosím o racionální diskusi.
Paní poslankyně Emmerová jako první ve všeobecné diskusi. Paní poslankyně kráčí důstojným krokem.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, komise Poslanecké sněmovny… (Značný hluk v sále.)
Předseda PSP Václav Klaus: Paní poslankyně, prosím vás, poprosím vaše kolegy, aby umožnili vaše vstoupení. Nevím, jestli to bude lepší, myslím, že už byste mohla mluvit.
Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji. Komise Poslanecké sněmovny byla zřízena usnesením č. 290 ze dne 1. června 1999. Důvod jejího zřízení je uveden znovu v úvodu zprávy ze dne 26. června 2001. Z hledisek medicínských, právních a etických lze s tímto ustanovením jen a jen souhlasit. Vždyť nejistoty, které vyplývaly z popisovaných událostí kolem transplantační medicíny v regionálním transplantačním centru Fakultní nemocnice Ostrava se týkají ať přímo, či nepřímo každého z nás a nám blízkých. Přesto lze proti ustavení a činnosti této komise vznést řadu připomínek a výhrad, což neslouží ke cti jak jí samotné, tak ani nejvyššímu zákonodárnému orgánu ČR a v neposlední řadě ani pověsti naší medicíny, pokud bychom vzali bez výhrad tuto zprávu byť jen na vědomí. Pokusím se své připomínky stručně vyčíst v jednotlivých bodech.
1. Jestliže si znovu uvědomíme, na jak důležité půdě komise vznikla a jak důležitou problematikou se zabývala, pak způsob jejího vzniku a potíže s volbou předsedy budí podezření jak z předpojatosti, tak i ze střetu zájmů, a dále pak z možného politikaření, což vše budí minimálně pohoršení, v podstatě však i možnou diskvalifikaci komise jako takové.
2. Pokud nenahlédneme do jiných materiálů, je podle závěrečné zprávy toho času její složení nejasné, a to právě při příležitosti přednesení této zprávy dne 26. června. Přitom chybí v závěru výčet členů komise a minimálně podpis předsedy.
3. Délka působení této komise byla příčinou stagnace transplantačních výkonů v celé republice a byla tak důvodem neuplatnění této moderní, efektivní a ekonomičtější léčebné metody, do té doby běžně prováděné v celém světě i u nás. Nebudu první, když budu konstatovat, že ostravská kauza a její řešení představuje fatální zakončení života několika potenciálně perspektivních nemocných.
4. Komise se pravděpodobně ubírala vlastními postupy, resp. nebrala patřičně v úvahu výsledky šetření znalecké komise České lékařské komory a Ministerstva zdravotnictví, kde působili medicínsky vzdělaní odborníci v dané problematice transplantační a akutní medicíny. Naproti tomu vzala komise bez výhrad v úvahu znalecké posudky a zaštiťuje se tím, že šlo o sporné případy. Posudky údajně pocházely od ústavů jmenovaných pro znaleckou činnost krajskými soudy.
Moje dotazy v této souvislosti znějí: Jak mohla parlamentní komise složená převážně z laiků po stránce medicínské stanovit, který případ je sporný? Jak mohla tato komise popsat toho kterého odborníka jako špičkového? Jak mohla tato poslanecká komise, cituji, "seriózně vše posoudit a dojít k objektivním závěrům"? Není nápadné, že k některým závěrům, tj. např. ke dvěma trestním oznámením, nedospěla ani jedna z výše jmenovaných komisí? Dále, jak je možné, že je ve zprávě uváděno, že - cituji - "na názor, ať je jakýkoli, má každý právo"? K tomu tedy komise došla? Jednání takové komise by dle mého názoru mělo vyústit v takřka absolutní pravdu, pokud má její šetření přinést něco směrodatného pro následné jednání u soudu anebo koncipování zákonné normy, např. transplantačního zákona. A konečně, nebyli někteří členové této komise zastánci novely trestního zákona z roku 1999, kde měli být sankcionováni ti, kteří provádějí špatně odběr tkání a orgánů k transplantaci, aniž by kterákoli zákonná norma předepisovala, jak to má být prováděno správně?
5. Pozoruhodný je údaj o šetření 90 chorobopisů 83 zemřelých dárců orgánů, které komise obdržela poštou od anonymního odesilatele dne 29. listopadu 2000. V této souvislosti nelze jinak, než souhlasit s výrokem výboru České transplantační společnosti, který byl vysloven v minulém týdnu, že "věrohodnost analýzy zdravotnické dokumentace významně snižuje skutečnost, že komise pracovala s odcizenou dokumentací poskytnutou anonymem, který mohl mít zájem na její účelové úpravě". Konec citátu. V této souvislosti se nabízí mnoho dalších otázek. Jak lze zdůvodnit ztrátu těchto chorobopisů v transplantačním centru Fakultní nemocnice v Ostravě? Kdo za tuto dokumentaci ručí? Kde jsou záznamy o zápůjčce této dokumentace? Není možné, že tento zainteresovaný člověk, který měl asi k dokumentaci běžný přístup, a byl tedy patrně zaměstnancem FN v Ostravě, i z jiných dokumentů něco úmyslně či neúmyslně ztratil? Bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele zneužití chorobopisů? Jak je možné, že komise zařadila tyto pochybné materiály do vyšetřovaného souboru dokumentů, patrně bez stínu podezření? Proč je komise vyšetřovala vůbec, anebo proč je nevyšetřovala alespoň zvlášť? Jak byly údaje z anonymních materiálů kompatibilní s ostatními dokumenty při jejich porovnávání? Zaplňovaly tyto údaje tzv. díry v mozaice? Nebyly tyto materiály v rozporu s ostatními? Měla komise nějaké separátní zásady při jejich posuzování?
***