(14.20 hodin)
(pokračuje Klaus)
Já bych řekl, že tato zpráva, ale i činnost vlády zde ve sněmovně naprosto jasně demonstruje, že vláda nemá žádnou ucelenou koncepci přejímání evropské legislativy z hlediska potřeb, zájmů a priorit naší země ve vztahu k EU. Vláda se chaoticky snaží do našeho právního řádu přebírat všechno, co z EU přichází, a často dokonce i bez ohledu na skutečné požadavky EU. Pod záminkou aproximace práva provádí vláda prosazování celé řady svých vlastních, specifických sociálně demokratických koncepcí.
Zpráva vlády omračuje, a vystoupení pana předsedy vlády též, čísly o obnovení růstu HDP a průmyslové produkce, aniž by v té zprávě vážně diskutovala problémy, které se za těmito krátkodobými výsledky zřetelně a viditelně rýsují. Těmito problémy jsou především vývoj veřejných financí, zdvojnásobení veřejného dluhu a zejména ta skutečnost, že v průběhu této vlády státní rozpočet ztratil jakoukoliv schopnost elementární stabilizační funkce v ekonomice.
Já jsem si všiml vystoupení předsedy vlády, ale on tam nediskutoval to, že i přes oživení zřetelné, a já bych si přál, aby měl pravdu spíš on než já o tom růstu HDP v letošním roce, že se i přes zřetelné oživení ekonomiky veřejné finance propadají do stále hlubších deficitů, o jejichž financování vláda nemá jasno, a evidentně ji to vůbec nepálí. Nepřetržité citování Keynese panem předsedou vlády to jen dokazuje. Vládu neznepokojují alarmující trendy vývoje takzvaného dvojího deficitu, a pokud se nemýlím, i on sám prvně termín dvojí deficit použil až právě v tomto svém dnešním vystoupení. Tento dvojí deficit bohužel pro nás pro všechny a pro všechny občany této země hrozí dlouhodobě podvázat růstové možnosti české ekonomiky. Účet však přijde až po příštích volbách a to je bohužel za horizontem uvažování této vlády.
Politika vlády vede k tomu, že se ustavičně snižuje, více a více snižuje schopnost vlády kontrolovat vývoj veřejných financí. Ty jsou navíc znepřehledňovány dalšími a dalšími mimorozpočtovými fondy, které se financují převážně na úkor státního dluhu. Vznik nových veřejnoprávních institucí, jako je Sociální pojišťovna nebo fondy bydlení a dopravy, vláda prezentuje jako svůj úspěch v oblasti bydlení a dopravy. Ve skutečnosti jde pouze o vznik nových úřadů, nové byrokracie a nových obtížně regulovatelných a kontrolovatelných struktur.
O preferenci krátkodobých zájmů, o kterých jsem se již několikráte zmínil, svědčí metody privatizace, které opět preferují okamžitý výnos. Ten má jen zaplnit existující rozpočtové díry. A jenom tak lze vysvětlit používané metody při sanaci privatizovaných bank, které státní finance opakovaně zatěžují miliardami přebíraných soukromých dluhů a státními garancemi poskytovanými často bez ohledu na zákony a rozpočtová pravidla, nebo ve velmi sporném používání těchto zákonů a rozpočtových pravidel.
Případ IPB diskutovaný včera a dnes je jen špičkou ledovce a nevím, jestli jste pozorně četli tuto zprávu, ale fakticky mě ani příliš nepřekvapuje, že případ IPB ve zprávě vůbec není zmíněn, přestože jeho důsledky budou daňoví poplatníci splácet ne roky, ale desetiletí.
Je paradoxem, že ČSSD, která ve svém opozičním období byla tak nepřátelská vůči zahraničnímu kapitálu, všemi silami bránila jeho pronikání do české ekonomiky a oháněla se péčí o drobné podnikatele a živnostníky, dnes bez mrknutí oka z veřejných prostředků dotuje podnikání zahraničních firem v řádech stovek miliard, zatímco české drobné a střední podnikání se za této vlády ocitlo na hranici přežití, odříznuto od financování a vystaveno neustálým pokusům administrativně komplikovat a omezovat jeho fungování. Zdá se, že drobní a střední podnikatelé ČR jsou této vládě hodni pouze za vyplňování majetkových přiznání. To je asi tak jediná věc, která tuto vládu zajímá. Ale bohužel ani o tom tato zpráva nehovoří.
Vláda nám velmi často ve výčtu přijatých předpisů zapomíná analyzovat realitu a zapomíná říci, jaká je reálná skutečnost. Například v téměř oslavné pasáži o vývoji na kapitálovém trhu se nikde ve zprávě nedočteme, že pod dozorem této vznešené Komise pro cenné papíry se na českém kapitálovém trhu prakticky vůbec neobchoduje a že jeho budoucnost je velmi, velmi nejasná. Nikdo se rovněž neobtěžuje alespoň zmínit, že se i bez ohledu na přejatou legislativu, i bez ohledu na velmi chválenou nezávislost tohoto regulačního orgánu nekalé praktiky a podvody objevují znovu, jak dokázal v poslední době krach několika velkých obchodníků s cennými papíry. I to je součást dnešní reality naší země.
Obsáhlé pasáže o mikroekonomické politice vypočítávají vznešené názvy všemožných programů a materiálů, které vláda v této sféře projednala. Nás by ale spíše zajímalo to, kolik prostředků bylo do těchto aktivit uloženo a jaké jsou jejich výsledky. Ve zprávě se uvádějí takové věty, jako například že "činnost Revitalizační agentury zcela nenaplnila záměry" - cituji. Ale nikdo se nenamáhá zmínit miliony, které tyto nenaplněné záměry budou stát daňového poplatníka. O velkém třesku, který je ozdobou této zprávy, já raději hovořit nebudu. Nechám to na někoho jiného.
Vláda ve svém programovém prohlášení - a pan ministr zemědělství je přítomen - slibovala ukončení zmenšování rozměru zemědělství a jeho stabilizaci. To byl jeden z významných nosných bodů programového prohlášení. Výsledek je opačný. Ve zprávě se za plnění programového prohlášení považuje vydání nařízení, zásad, záměrů a programů. Občany ale zajímají efekty, a ne tyto papírové dokumenty. A tam je - v těch efektech - situace zřejmá. Došlo k výraznému snížení produkce téměř ve všech komoditách, závislost zemědělství na dotacích roste a myslím, že je známé, že je u nás vyšší podíl zemědělských dotací na HDP než v zemích EU. Dotace se projídají, spotřebovávají, jsou pouze na provoz a investiční podpora přes Podpůrný a garanční fond se dokonce snížila na třetinu původní podpory minulosti.
Nebudu diskutovat chaotické reakce na epidemie slintavky a kulhavky v západní Evropě, na výskyt BSE u nás atd. atd. Zásahy do tvorby cen, které jsou velmi známé a často diskutované, problematizují schopnost zemědělství přizpůsobit se tržním podmínkám. Ale ani o těchto věcech ve výčtu vládních materiálů nenalezneme sebemenší zmínku.
***