(12.00 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Otázka číslo 4: Chystá se vláda podat trestní oznámení na vysoké státní úředníky citované právě v závěrečné zprávě vyšetřovací komise jako osoby, které se podílely na celé této pochybné transakci?
Otázka číslo 5, sahající do současnosti a do budoucnosti: Jaké kroky dělá vláda dnes nebo do budoucna k tomu, aby byly minimalizovány škody daňových poplatníků? Je přece zřejmé, že pokračovat v tom, co bylo zahájeno před rokem, je nepřípustné a skoro bych řekl protizákonné.
Otázka číslo 6: V tisku jsem si přečetl "uklidňující" zprávu, že 46 mld. z vládní záruky zaplatí stát, případně Konsolidační banka, ale stejně my, daňoví poplatníci, ihned, a zbytek bude nějak v příštích deseti letech - slovo zbytek je třeba specifikovat, jedná se o 130 mld. - kryt jakousi dodatečnou garancí, která by buď mohla mít charakter nové garanční smlouvy, nebo dodatků ke stávající. Jenom k tomu hned dodám - všimněte si, že magické číslo 180 je pořád ve hře. 46 + 130 je 176. 4 mld. jsou možná ty peníze, o kterých tu hovořil předseda vyšetřovací komise, a to je platba ČSOB za poskytnou záruku. 180 minus 4 rovná se 176. Možná je to mylná hypotéza, vypadá to jistě pravděpodobně.
Otázka následující: Domnívá se vláda, že dodatek ke stávající smlouvě nebo dokonce smlouva nová o této 130mld. záruce pro ČSOB na příštích deset let je v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech? Dovolím si napovědět - velmi pravděpodobně není.
A tak mi dovolte přednést dva návrhy usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá vládu, aby jakékoliv záruky ve prospěch ČSOB jak v podobě nové záruční smlouvy, tak ve formě dodatků k již existujícím záručním smlouvám předložila ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu - dodávám jako odůvodnění: přesně tak jak to požaduje zákon o rozpočtových pravidlech.
Vlastní text jsem přednesl a předám jej předsedovi vyšetřovací komise.
Druhý návrh usnesení - prosím, aby o něm bylo hlasováno odděleně:
Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá Úřad pro vyšetřování korupce a závažné hospodářské kriminality, aby bylo prošetřeno, zda postup hlavních aktérů za stát nebyl ovlivňován zainteresovanými subjekty.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Dám nejdříve slovo místopředsedovi Brožíkovi, pak ministrovi vnitra a poté předsedovi klubu.
Místopředseda PSP František Brožík: Vážený pane předsedající, já nebudu hovořit tak dlouho, jako hovořil pan poslanec Tlustý. Já bych pouze vaším prostřednictvím chtěl panu Tlustému vzkázat, že jeho vystoupení, stejně jako vystoupení při dílčí zprávě této vyšetřovací komise, považuji za nekorektní, nepravdivé, falešné a zavádějící i vůči všem ostatním členům vyšetřovací komise. Jako její člen za celý rok mohl pokládat tyto otázky vyšetřovaným nebo vyslýchajícím svědkům i jako člen si mohl pozvat do této komise jakéhokoliv jiného svědka. Proč tak za dvanáct měsíců neučinil?
Pane poslanče, nemaťte veřejnost vašimi demagogickými názory, že vláda něco darovala! Ve všech dokumentech jsou, pane poslanče, smlouvy o prodeji. Můžete komentovat to, jestli to stát prodal špatně. (Nesrozumitelné výkřiky ze sálu.) Já jsem na začátku upozornil pana předsedajícího, že jeho prostřednictvím vzkazuji panu poslanci Tlustému - tak na mě nepokřikujte! Já se ptám, jestli viděl jakoukoliv smlouvu o darování IPB Československé obchodní bance. Já jsem viděl jenom dokumenty o prodeji. Jestli se budeme dohadovat, za jakou cenu, je to jiná věc, ale nemaťte veřejnost tím, že vláda IPB Československé obchodní bance darovala. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Chce pan poslanec Tlustý přímo zareagovat?
Poslanec Vlastimil Tlustý: Ano, pane předsedo, já bych chtěl objasnit, že jsem záměrně ve své řeči odděloval to, co se týkalo vývoje událostí od roku 1990 do června roku 2000, což byl úkol vyšetřovací komise, a pouze ve vztahu k tomuto období a k postupu státu byly touto komisí činěny všechny vyšetřovací kroky, a také v tomto smyslu obsahuje zpráva závěry.
Otázky, které jsem tady kladl, jsou otázky týkající se převážně současnosti a budoucnosti. Řekl jsem jasně, že tuto věc nelze považovat za uzavřenou, že nikdo si nemůže myslet, že vše skončilo, že naopak teď probíhají procesy, které nebylo úkolem vyšetřovací komise zkoumat. Na procesy zahájené právě v červnu 2000 právě ve vztahu k tomu, co probíhá dnes, co nemohlo být zkoumáno vyšetřovací komisí, jsem si dovolil soustředit zájem veřejnosti, médií, vlády, ministra financí i vás. Na tom není nic nekorektního. Možná se to někomu nelíbí, nicméně je to zcela korektní.
Já bych prosil, aby tento fakt byl vzat na vědomí. Já jsem se vůči žádnému konání vyšetřovací komise v ničem neprohřešil a domnívám se, že můj předřečník jen dokázal, že není velká vůle podívat se pravdě do očí. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Nechci komentovat, že mandát komise skončil 30. 6.
Bude hovořit ministr vnitra pan Stanislav Gross, připraví se předseda klubu KSČM pan Vojtěch Filip, po něm předseda klubu sociální demokracie Bohuslav Sobotka.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážení hosté, já budu stručný. Nebudu hovořit dlouho. Začnu asi tím, že jsem se snažil k tomuto problému přistupovat zodpovědně, a dokonce jsem si tady začal psát otázky, tak jak je tady pan poslanec Tlustý... (ministr se odmlčel, aby přiměl poslance ke zklidnění) ...říkal. Začal jsem si je všechny psát a dostal jsem se k číslu 8, než jsem pochopil, že to nejsou otázky, na které on chce odpověď, a než jsem pochopil, že je to divadlo. Já jsem původně chtěl opravdu vystupovat v tom směru, že bych se snažil odpovědět na ty otázky, na které odpovědět mohu. Na některé samozřejmě odpovědět nemohu, ale je zcela evidentní z toho, jak zde tyto otázky byly pokládány, že se nevyžaduje na ně odpověď, že se nevyžaduje seriózní diskuse, ale že se zde předvádí politické divadlo.
Mohu se tady snad věnovat těm tématům, která byla směřována k orgánům činným v trestním řízení, přestože orgány činné v trestním řízení jsou procesně nezávislé a nikdo - ani Poslanecká sněmovna - nemá právo těmto orgánům říkat, čím by se měly zabývat, pokud to není formulováno jako podezření z trestného činu ve smyslu oznámení podle trestního řádu.
Když jsem pochopil, že pan poslanec Tlustý tady dává otázky ne proto, aby se o nich diskutovalo, ale aby se prezentoval před médii, tak bych si dovolil položit také já jednu otázku panu poslanci Tlustému, i když on odtud odešel. Považuji za relevantní otázky ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení pouze v jednom jediném případě, a to v případě, kdy pan poslanec Tlustý využil zákona o jednacím řádu a jeho § 48 odst. 8, který jasně hovoří o tom, že vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny v případě, že zjistí skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu, má konat a dát příslušné podání orgánům činným v trestním řízení. Jestli komise takovéto zjištění nebo poznatky má, tak podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tyto věci by měla postoupit příslušným orgánům.
***