(10.30 hodin)
(pokračuje Urban)
Zdá se, že jsou v tuto chvíli tendence - a já je cítím od některých hejtmanů - tendence přeceňovat svoji roli ve veřejné službě. Jsou to tendence, které jako by říkaly, že jediným je tady kraj, který se stará o lidi a spoluobčany, kteří v tom kraji bydlí, kteří v tom kraji žijí. Není to pravda, veřejnou službu v tomto kraji provádí z větší části stát a z větší části obecní samosprávy, a ty části jsou větší než část kraje.
Myslím si, že na to navazuje zásada rovnoprávnosti - mám na mysli rovnoprávnost mezi jednotlivými samosprávami. Podle mého názoru je velmi důležité ujasnit si a odpovědět si na otázku, zda má existovat v této republice nadřízenost jedné samosprávy nad druhou, nebo zda má existovat v této republice rovnoprávnost mezi samosprávou obcí a mezi samosprávou kraje.
Jsem zastáncem myšlenky, aby rovnoprávnost mezi obcemi a krajem byla jasná a přesně definovaná. Znamená to, že není přípustné, aby krajská samospráva zasahovala a rozhodovala o kompetencích a samosprávných rozhodnutích jednotlivých obecních samospráv, resp. aby mohla svým rozhodnutím ovlivňovat rozvoj městských a obecních samospráv. To, co zde v některých názorech a komentářích padá, je přesně opakem toho, co říkám. Pokud budou krajům v rámci vlastních daňových příjmů přiděleny finanční prostředky, které nebudou sloužit pouze pro kompetence a majetky krajů, ale budou sloužit k tomu, zda kraj poskytne dotaci obcím, nebo ji neposkytne, že bude rozhodovat o tom, jestli se má na nějaké základní škole opravit střecha, nebo nemá opravit střecha, pak to považuji za princip nepřijatelný, a tento princip říká, že je tu nadřízenost kraje a krajské samosprávy nad samosprávou obecní. Podle mého názoru je to nepřípustné. Já si nepřeji a nemyslím, že je správné, aby starostové jezdili "leštit kliky" k jednotlivým hejtmanům v krajích. Tento princip mi nepřipadá správný.
Ano, mohlo by to dělat dojem, že si myslím, že by to mělo zůstat na úrovni státu. Já si to nemyslím. Já si myslím, že přístup k finančním prostředkům, řekněme i k těm dotačním, by měl být rovnocenný, a proto říkám, že např. při převodu zřizovatelských funkcí z okresních úřadů by měly mít stejné právo na tyto majetky obce jako kraje. Čili budu zastáncem toho, aby zákon, který bude převádět tyto majetky a zřizovatelské funkce, umožňoval obcím požádat o tyto majetky, a pokud takový proces nastane, budu zastáncem toho, aby vlastní daňové příjmy obcí odpovídaly právě takto převedeným majetkům, to znamená, že vysvětluji, že nechci, aby zůstaly tyto kompetence státu. Chci, aby byly převedeny směrem k samosprávám, chci, aby byl zachován ten základní princip, že veřejná služba má být prováděna co nejblíže k občanovi.
Dále - motivační projekt pro obce. Bylo tady o něm hovořeno poměrně dost, takže já pouze konstatuji, že vláda splnila závazek, který v této sněmovně při projednávání rozpočtu v loňském roce dala, a myslím, že lze říci - a mé poznatky jsou takové - že to je jednoznačně ku prospěchu obcí, včetně toho principu, jakým způsobem budou tyto finanční prostředky rozdělovány, včetně toho principu, že se to váže na zaměstnanost v dané provozovně.
Takže závěrem mi dovolte říci, že si myslím, že je správná cesta oddělovat daňové příjmy od státu, že je správné, aby samosprávné orgány měly vlastní daňové příjmy, ale je také správné, aby měly vlastní daňové příjmy, které odpovídají jejich potřebám, čili jejich kompetencím a jejich majetkům, a je správné, aby to bylo na základě a na bázi rovnocenného přístupu k samosprávám obcí a k samosprávám krajů.
Podle mého názoru vládní návrh splňuje tyto základní zásady, a proto si myslím, že by měl být jednoznačně propuštěn do druhého čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Radko Martínek, připraví se pan poslanec Ivan Pilip.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona, který zde máme před sebou, patří mezi ty velmi důležité, a v tuto chvíli bych si dovolil říci, že je velmi důležitý zejména z hlediska koncepčního, protože při projednávání tohoto návrhu zákona se budeme zabývat koncepcí, jakým směrem půjde decentralizace daňového systému a jakým způsobem půjde dále financování krajů a obcí.
Protože jsem podrobně sledoval přípravu tohoto návrhu zákona, chtěl bych se s vámi podělit o některé zkušenosti, o kterých si myslím, že jsou důležité, a které vyplynuly z průběhu vzniku tohoto návrhu.
Za prvé bych chtěl upozornit, že skutečně seriózně můžeme vytvořit daňový systém pro kraje v okamžiku, kdy učiníme ten veliký přesun zřizovatelských funkcí. Přesun zřizovatelských funkcí je základní podmínkou pro to, abychom mohli seriózně hovořit o daňovém financování krajů. Proto jsem rád, že práce na Ministerstvu financí pokročily tak daleko, že je velmi pravděpodobné, že návrh zákona, který umožní další přesun majetků z okresních úřadů směrem na kraje, bude v nejbližší době předložen Poslanecké sněmovně. V tuto chvíli je podle mého názoru jasné, že se podaří tento manévr uskutečnit do konce příštího roku - alespoň pokud jde o stav legislativní přípravy.
V okamžiku přesunů těchto kompetencí bude zcela zřejmé, co kraj obhospodařuje, čím se ve skutečnosti zabývá a jaké může být jeho reálné procento na jednotlivých daňových příjmech v rámci celého státu.
Návrh zákona, který máme před sebou, vychází z principu rozdělování finančních prostředků v podstatě z několika zdrojů. Znamená to, že je zcela zřejmé, že to jednak budou daňové příjmy, jednak to budou účelové dotace, a lze předpokládat, že do budoucna budou potřebné i určité územně vyrovnávající mechanismy, které nechci v tuto chvíli blíže pojmenovávat, protože jde o otázku další diskuse.
***