(10.50 hodin)
(pokračuje Patočka)
Řeší otázku nabývání nemovitostí pro cizozemce, definování výjimky, a ruší institut omezení sázek do zahraničí.
Osobně hodnotím zpracovaný vládní návrh jako kvalitní. Upozorňuji, že v podrobné rozpravě nenavrhnu zamítnutí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Paní předsedající, dámy a pánové, i tento návrh zákona stejně jako ostatní v poslední době předkládané návrhy zákonů sleduje hlavní cíl, to je přiblížení se k právu EU. Jedná se v podstatě o nepříliš obsáhlou novelu, která nově upravuje některá ustanovení zákona 219/1995 Sb., jako například to, že vypouští zlato jako devizovou hodnotu, nově upravuje a definuje definici přímé investice, podstatně zpřesňuje, co je to devizová licence a kdo ji uděluje, apod. Ruší například ustanovení o dovozu a vývozu bankovek a mincí v české a cizí měně. Nově stanoví depozitní povinnosti a ukládá informačním prostředkům bezplatně na žádost vlády informovat o vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství.
Vedle těchto - a musím přiznat, že nesporných - pozitiv obsahuje návrh zákona podle mého názoru i některá negativa.
V § 17 se umožňuje další liberalizace prodeje nemovitostí cizincům, kteří mají v tuzemsku podnik. Je to totéž jako prohlásit, že všichni cizinci na to mají právo, neboť založit si u nás podnik není možno považovat za problém. V době, kdy ČR bojuje o volný pohyb pracovních sil při vstupu do EU, je to podle mého nanejvýš netaktické.
Problematičtější otázkou však je - a pan ministr zde o tom hovořil, ale z opačného pohledu - umožnění účasti českých občanů z českého území v zahraničních loteriích. Dnes totiž tuto možnost sice mají, ale jen z území cizího státu při zahraničních cestách, nebo teď nově podle toho, mají-li devizové konto. Český občan prosází ročně asi 60 mld. Kč a jeho hráčská vášeň neustále stoupá. Dovolím si tvrdit, že jeho hráčská vášeň stoupá se zvyšováním jeho chudoby. Je zde tedy nebezpečí, že pro lukrativnost loterií v zahraničí budou naši občané právě sázet v zahraničních loteriích, čímž stát přijde o značné finanční prostředky z výnosů z nich, které se používají na charitu, zdravotnictví a sport. Tím by v podstatě došlo k tomu, že český občan bude sponzorem sportu či charity zahraničního partnera. Asi chápeme, že to je proti zájmům českého občana, a tak závěr a mé doporučení je jednoznačné. Předložím je v podrobné rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu.
Vzhledem k tomu, že návrh na vrácení ani na zamítnutí nepadl, budeme se zabývat návrhem na přikázání tohoto návrhu. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání v rozpočtovém výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Pan poslanec Patočka.
Poslanec Jiří Patočka: Děkuji, vážená paní předsedající. Domnívám se, že by bylo vhodné přikázat tuto materii výboru pro evropskou integraci a zemědělskému výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, budeme se tedy zabývat všemi třemi návrhy.
Konstatuji, že vás odhlašuji, a prosím proto o novou registraci.
V tuto chvíli tedy zahajuji hlasování pořadové číslo 47 o přikázání návrhu zákona k projednání rozpočtovému výboru.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 47 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 128 vyslovilo 127 a nikdo nebyl proti.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 48 a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro evropskou integraci. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 48 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 138 vyslovilo 84, 34 bylo proti.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 49 a ptám se, kdo je pro přikázání zemědělskému výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 49 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 138 vyslovilo 54 a 53 bylo proti.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému a výboru pro evropskou integraci. Tím končíme první čtení tohoto návrhu.
Vzhledem k tomu, že bod 27 našeho pořadu byl přesunut, bude dalším bodem bod číslo
28.
Vládní návrh zákona o přiznání k majetku a jeho přírůstku a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o přiznání k majetku)
/sněmovní tisk 956/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Jiří Rusnok, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z programového prohlášení vlády vyplynul úkol zakotvit v našem právním řádu přiznání k majetku obdobně, jako to bylo předpokládáno v zákoně o správě daní a poplatků, který nabyl účinnosti k 1. 1. 1993 v jeho tehdejším § 42. Realizace tohoto ustanovení byla odkládána a později bylo toto ustanovení ze zákona zcela vypuštěno.
Daňová praxe nám však trvale dává signály v tom smyslu, že určitá omezená část poplatníků vlastní majetek vysoké hodnoty, který pořídili v poslední době, a při porovnání s jejich daňovými přiznáními k dani z příjmů a s dalšími okolnostmi se jeví jako pravděpodobné, ba vysoce pravděpodobné, že tento majetek nemohli pořídit ze zdaněných či jinak legálně získaných prostředků. To je také důvod, proč znovu předkládám návrh zákona, přestože podobný návrh byl koncem roku 1999 zamítnut Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení.
Vláda si při přípravě tohoto návrhu byla velmi dobře vědoma toho, že přiznání majetku bude spojeno s určitým nárůstem daňové administrativy, a proto se povinnost podat daňové přiznání předpokládá jen u omezeného okruhu fyzických osob. To omezení je stanoveno majetkem o hodnotě vyšší než 10 mil. Kč; pokud jde o dvojici - mám na mysli dvojici v manželském svazku - pak 20 mil. Kč.
Při zvažování rozsahu majetku zahrnovaného do přiznání byla tedy dána přednost jednoduššímu ale spravovatelnému řešení.
***