(10.00 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Ten tedy získal 499 hlasů. Přesto se nedostane do toho skrutinia, přestože ve srovnání s tím prvním na kandidátce té první strany má nepoměrně vyšší počet hlasů. Ten získal pouze 333. Jestliže to převedeme do podoby, kdy kandiduje v dané obci více politických stran, tak v případě pěti kandidátek to už bude jen 200 hlasů pro toho, kdo se do zastupitelstva dostane.
Na tomto modelu bych chtěl demonstrovat, že tento zákon rozhodně nectí ústavně dané právo rovné volby, tzn. stejnou hodnotu každého hlasu. Proto bych rád, aby se také toto stalo předmětem naší další diskuse ve výboru.
S vědomím, že přijetí tohoto zákona je velmi důležité pro mnoho obcí, aby mohly proběhnout volby, podporuji zkrácení lhůty ve výboru tak, aby ještě na této schůzi mohlo proběhnout druhé a třetí čtení, ale s tím, že bych rád, aby o těchto a samozřejmě i dalších problémech se vedla debata a byly přijaty případně i návrhy na změnu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, vychází se tady z předpokladu - a tak tady hovořil i navrhovatel a někteří kolegové - že tento volební zákon o volbách do obcí spadá pod režim čl. 40 ústavy, tj., že vyžaduje souhlas obou komor. Já o tom přesvědčen nejsem. Myslím, že tomu tak není a že ustanovení čl. 40 ústavy se vztahuje pouze na zákon o volbách do Parlamentu. A byla v tomto směru chyba naše, že jsme způsobili odklad, který vznikl tím, že to Senát neprojednal, my jsme to vzali na vědomí a tak vzniklo prodlení několika měsíců.
V prosinci jsem napsal dopis předsedovi sněmovny, kde jsem vyslovil názor, o kterém jsem teď mluvil, a sdělil jsem mu, že jsem přesvědčen o tom, že by zákon měl být vyhlášen, protože Senát ve třicetidenní lhůtě tento zákon neprojednal. Předseda sněmovny poslal návrh zákona k projednání ústavně právnímu výboru se žádostí o stanovisko. Ústavně právní výbor se klonil k tomuto závěru, o kterém jsem hovořil. Bohužel v průběhu schůze poslanec Koudelka zjistil - což jsem si neuvědomil a je to moje chyba - že podle bohužel špatné praxe, kterou jsme v Poslanecké sněmovně přijali, spolu se zákonem o volbách do obcí se v závěrečných ustanoveních provedla jedna drobná změna zákona o volbách do Parlamentu. V důsledku toho tato novela skutečně spadla pod režim čl. 40. Je třeba, abychom si to uvědomili, protože to byla nepochybně chyba naše a ukázalo se, jak podceňování některých formálních náležitostí má vážné následky. V tomto směru tedy nelze činit odpovědnou za prodlení, pokud jde o vypsání voleb v těch obcích, kde dnes nejsou řádně zvolená zastupitelstva nebo řádně podle zákona ustavená zastupitelstva, vládu. Je to vina Poslanecké sněmovny, resp. Parlamentu jako celku. Tolik k této věci.
Druhá věc se týká zkráceného projednávání. Samozřejmě u zákona o volbách, ať už jde o volby do Parlamentu, nebo do obcí, zkrácený termín není úplně normální. Ale vzhledem k tomu, že tento návrh s nepříliš velkými rozdíly byl v nedávné době projednáván, že poměrně velkou většinou Poslanecká sněmovna dospěla ke shodě, nemyslím, že je teď důvod činit předmětem pochybností a změn celou koncepci tohoto zákona o volbách. Otázky, které byly předmětem diskuse a kde možná sněmovna mezitím mohla dospět k jinému názoru, ty jsou toho druhu, že i ve zkrácené době je lze projednat a případně připravit nová řešení. Takže i v tomto směru vzhledem k tomu, že situace v těch obcích, kde zastupitelstva nefungují normálně podle zákona, není dobrá a občanům je tak upíráno jejich základní ústavní právo, i já doporučuji zkrácené projednání.
Otázka demokratické kontroly voleb, o které hovořila paní poslankyně Rujbrová, podrobněji zejména poslanec Exner, to je věc o které byla vedena poměrně podrobná diskuse i o předchozích zákonech o volbách do parlamentů i do obcí. Je to samozřejmě věc, kde lze mít různé názory. Jen bych chtěl říci, zejména na adresu kolegy Exnera, který argumentoval zkušenostmi Běloruska a některých dalších východoevropských zemí, že aniž chci zaujímat nějaké nadřazené stanovisko, přece jen jsem přesvědčen, že tu je nepochybně rozdíl mezi kvalitou politického režimu v České republice a kvalitou politického režimu v Bělorusku. Jakkoli nejsem nekritický k fungování naší polistopadové demokracie, přesto mi není znám žádný případ, že by v polistopadovém období došlo ke snaze falšovat výsledky voleb. Takže i z tohoto hlediska si myslím, že ten způsob, na kterém jsme se dohodli, že nejnižší volební komise jsou složeny podle politického klíče a výše je to potom už záležitost těch komisí řekl bych administrativního rázu, že kvalitu a demokratický charakter voleb neohrožuje.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, nebudu hovořit nějak příliš dlouho, ale bylo tady několik otázek, na které bych asi reagovat měl.
Za prvé otázka, která zazněla ve vystoupení paní kolegyně Rujbrové, proč Ministerstvo vnitra nereagovalo a proč vláda reaguje pozdě. Myslím, že to tady odpověděli moji kolegové, jak kolega Jičínský, tak kolega Martínek. Prostě běh událostí byl takový, jaký byl, a jestliže tato norma uvízla na několik měsíců v Senátu, jestliže potom nebylo jasné, jak dopadne jednání v Poslanecké sněmovně, jestli se náhodou sněmovna neztotožní se zněním, které schválil Senát, tak samozřejmě vláda v tom okamžiku nemůže připravovat novou normu. A dostat se do pozice, že uděláme jen nějakou technickou novelku, tak myslím, že to je samozřejmě možné, ale lze to učinit i poslaneckým návrhem. Musel bych se zeptat stejně paní kolegyně Rujbrové, proč toto nenavrhla ve své novele, kterou předkládala Poslanecké sněmovně. Vláda se své povinnosti zhostila tak, že předložila Poslanecké sněmovně znění, a věřím, že pokud sněmovna bude přistupovat k tomuto problému zodpovědně, tak je schopna v brzké době ukončit legislativní proces a zajistit realizaci ústavních práv, která občané v tomto státě garantována mají.
V tuto chvíli vznášet některé zásadní otázky, tak jak paní kolegyně Rujbrová o tom hovořila - otázka přímé volby starosty - nemám problém o tom vést vážnou diskusi, ale myslím, že jestli na jedné straně je míněno vážně to, že něco máme vážně přijmout a co nejstručnějšího, a na druhé straně přicházet s návrhy na přímou volbu starosty, tak mám pocit, že tyto dva názory v jednom vystoupení od jedné osoby nejsou příliš konzistentní.
***