(17.10 hodin)
(pokračuje Svobodová)
Kontroverzní části návrhu školského zákona, jak už tady ukázala diskuse, je školská právnická osoba jako právní forma typu neziskové organizace ve školství. Tuto formu by měly mít všechny školy bez rozdílu zřizovatele, pokud chtějí na svou činnost dostat příspěvek ze státního rozpočtu. V současné době mají školy různých zřizovatelů i různou právní podobu, třebaže hlavní předmět jejich činnosti je stejný, a to vzdělávání. Řada soukromých škol má právní formu obchodní společnosti, která je zřizována za účelem zisku. Za současného právního stavu nelze vyloučit, že soukromá škola může využít část finančních prostředků ze státní dotace na jiné účely, než jsou vzdělávací aktivity. Proto se domnívám, že je účelné, aby bylo právně zaručeno, že náklady, které hradí stát, byly využity pouze na vzdělávání. Školská právnická osoba jako právní forma neziskové organizace by toto měla zaručit. Otázka však je, jakým způsobem se budou jednotlivé typy škol měnit ve školskou právnickou osobu.
Co se týká financování škol a školských zařízení, přímé náklady na vzdělávání bude hradit stát, ostatní náklady, tzn. provozní výdaje a výdaje na reprodukci majetku, bude hradit zřizovatel bez ohledu na to, zda se jedná o stát, kraj, obec, církev či náboženskou společnost či fyzickou osobu. Nevidím však důvod, proč by výjimkou měly být církevní školy, které jsou státem dotovány stoprocentně. Mimochodem v první republice nedostávaly církevní školy žádné státní dotace.
Pozitivním krokem v návrhu školského zákona je zakotvení mateřských škol jako součásti vzdělávacího systému. Je to jasná odpověď na neplodné diskuse minulých let o úloze mateřských škol jako pouhé sociální služby. Zároveň je zaručeno právo na bezplatné umístění dítěte do posledního ročníku mateřské školy. Vzhledem k neustálému růstu nákladů na základní životní potřeby se pro mnohé rodiny placení neinvestičních nákladů, jak se nazývá dnes školné v mateřských školách, stává překážkou pro umístění dítěte v tomto předškolním zařízení. Vítám tento krok, tedy bezplatné umístění dítěte v posledním ročníku mateřské školy, ale domnívám se, a tak je to zakotveno i ve vzdělávacím programu Komunistické strany Čech a Moravy, že toto tzv. školné v mateřských školách by mělo být zrušeno zcela.
Obdobně vítám i návrh zrušit školné na vyšších odborných školách. Poslanci našeho klubu obdobný návrh předkládali, byť neúspěšně, v Poslanecké sněmovně již před několika lety. Placení školného na jakémkoliv typu škol považujeme za diskriminaci nemalé části občanů.
Co se týká samotného postavení vyšších odborných škol - několik slov. Původní záměr, tedy experiment první poloviny 90. let, byl vybudovat svébytnou a profesně orientovanou část terciárního sektoru v počtu několika desítek subjektů. Po roce 1995 začaly vznikat takřka nekontrolovaně - podobně jako tomu bylo v oblasti středních škol - další desítky vyšších odborných škol, především místo zrušeného pomaturitního studia. Dnes jich je téměř 170, jejich úroveň se však z velké části blíží spíše středoškolské úrovni. 125 vyšších odborných škol koexistuje se středními odbornými školami a pouze asi 40 jsou samostatné vyšší odborné školy. Některé z nich se v současné době transformují na vysoké školy neuniverzitního typu. Otázka je, jaký bude osud většiny ostatních vyšších odborných škol. Stanou se součástí terciárního vzdělávání? Potřebujeme nabídku krátkých profesně zaměřených kursů, které poskytnou absolventům středních škol odbornou kvalifikaci? Budou nabízet bakalářské studium?
Návrh školského zákona podle mého názoru neřeší jasně tuto otázku. Vymezuje vyšší odborné vzdělávání jako provozování (?) znalostí a dovedností studenta získaných ve středním vzdělávání a poskytování všeobecného a odborného vzdělávání a praktické přípravy pro výkon náročných činností. Domnívám se, že to je nedostatečné vymezení.
Nyní bych se několika slovy chtěla zmínit o učňovském školství. Chtěla bych jen připomenout, že učňovské školství a jeho problémy u nás nejsou dlouhodobě řešeny. Počet žáků středních odborných učilišť klesl za deset let na 51 % původního stavu, tedy ze 310 000 na 60 000. Přes rostoucí nezaměstnanost absolventů škol dochází ke stavu, že některé učební obory na trhu práce chybějí. Nespokojenost se systémem na straně zaměstnavatelů vzrůstá, protože systém není schopen pokrýt obměnu lidských zdrojů. Učňovskému školství podle mého názoru v tomto zákoně není věnována dostatečná pozornost. V minulém školském zákoně byly zcela jasně vyjmenovány typy škol, které zajišťovaly profesní přípravu, učební obory. Jsem si vědoma, že tento zákon je postavený jinak, bylo to tady vysvětleno. Proto také střední odborné učiliště není vyjmenováno mezi druhy škol, ale pouze ve vyhlášce mezi typy škol, tedy ve vyhlášce, která byla také přiložena k tomuto zákonu. Přesto bych se tady chtěla jenom zmínit o některých věcech, které si myslím, že by bylo možné dotáhnout přímo v zákonu.
V § 4 se hovoří o různých stupních středního vzdělání, přitom se rozlišuje střední odborné vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání na straně jedné a na druhé straně úplné střední všeobecné vzdělání. Hranice, nebo způsob rozlišení všeobecného a odborného vzdělání však v zákoně nikde není vymezen. K různým zákonem vymezeným stupňům středního vzdělání nejsou v zákoně přiřazeny příslušné druhy škol, které vymezený stupeň vzdělání budou poskytovat.
V § 16 je uvedeno, že druhem poskytujícím toto vzdělání bude prostě střední škola. Jak už jsem říkala, členění na typy je stanoveno vyhláškou. Návrh zákona je však konstruován tak, že problém učňovského školství, se kterým si ministerstvo školství už dlouho neví rady, může vyřešit i tím, že prostě střední odborná učiliště zcela zruší.
Zákon uvádí, že obory poskytující stupeň vzdělání, tzn. rámcové vzdělávací obory nebo programy, budou uspořádány podle příbuznosti. Na základě jakých parametrů bude tato příbuznost vymezena, však zákon nevymezuje. Pro tvorbu systému struktury oboru tedy nejsou v zákoně stanovena žádná pravidla. A pojem současně platných studijních a učebních oborů středních odborných učilišť není nikde v zákoně uveden. Je pouze uvedeno v § 209, že budou zrušeny a nahrazeny něčím jiným. Na otázku čím však zákon neodpovídá. Já se jenom ptám: odstraní tento problém a obavy ze zrušení středních odborných učilišť rámcové programy? A to - jak už jsem řekla - ty zatím prostě nejsou, možná se mýlím.
Nyní dovolte, abych se zmínila ještě o další otázce. V návrhu zákona se zavádějí v základním vzdělávání tzv. přípravné třídy pro děti sociálně a komunikačně nezralé s cílem napomoci vyrovnat jejich vývoj. Podle mého názoru vzhledem k odborné přípravě učitelek i příslušnému vybavení mateřských škol je vhodnější zřizovat tyto třídy ne v základních školách, ale v mateřských školách. A pouze výjimečně v základních školách, není-li v obci mateřská škola nebo nemůže-li obec tento úkol splnit.
***