(15.40 hodin)
(pokračuje Šojdrová)
I zde býváme kritizováni za to, že nemáme dostatek jiných konkrétních argumentů, proč se nám nelíbí školská právnická osoba. Dovolím si zde konkrétní argumenty uvést.
Za prvé, zatímco příspěvková organizace vymezuje svoji hlavní činnost, pak školská právnická osoba musí ve zřizovací listině uvádět místo druhu činnosti přímo druh a typ školy, přitom typ školy bude stanoven vyhláškou ministerstva školství podle zaměření školy. A tady podle mého názoru vzniká velký problém, protože jak víme, vyhlášky se mění a znamená to také, že podle proměnlivosti vyhlášek se bude měnit zřizovací listina a zařazení školy ve školském rejstříku.
Další výhrada je v tom, že mezi finančními zdroji, které jsou konkrétně v zákonu uváděny pro školskou právnickou osobu, se zapomnělo na zahraniční zdroje, a to v situaci, kdy se školy zapojují do mezinárodních programů, považuji za naprosto nemožné.
Dále školská právnická osoba ve srovnání s příspěvkovou organizací by nemohla využívat výsledků své hospodářské činnosti ve prospěch zřizovatele. Domnívám se, že např. pro obce i kraje by tady nastal obrovský problém, protože budovy budou v majetku kraje, v majetku obce - a znamená to, že se nebudou moci vkládat finanční prostředky z hospodářské činnosti do majetku těchto zřizovatelů? Domnívám se, že jde spíše o nedorozumění než o záměr, nicméně to značně diskvalifikuje celý záměr školské právnické osoby.
Další výhradou, kterou mám, je to, že o hospodářském výsledku nemůže zřizovatel rozhodovat, nemůže se rozhodnout, že bude vložen do jiné činnosti, než je hlavní.
Mohla bych uvádět další důvody, ale domnívám se, že snad alespoň tyto jasně říkají, že existují konkrétní důvody, které zasahují do financování škol, pro které je odmítnutí této organizačně právní formy jasně srozumitelné. Zkrátka zřizovatelé škol a školských zařízení mají již dnes organizačně právní formy pro své školy a školská zařízení a nepotřebují žádné uniformy, které je zbavují přirozené vazby na své školy a školám různého druhu s různým rozvojovým potenciálem dávají stejně úzký legislativní rámec pro jejich aktivity.
Neodpustím si ještě dvě poznámky.
Státní maturitu zákon uvádí do podoby, která nezískala obecnou podporu u odborné veřejnosti. Odborné školství dokonce hovoří o své likvidaci. Požadavkům na ověřování srovnatelnosti poskytovaného středoškolského standardu daleko lépe odpovídá návrh státní středoškolské zkoušky, se kterou ovšem zákon nepočítá.
A konečně mám výhrady, tak jak zde již zmíněno rovněž bylo, k tomu, jakým způsobem je pojato další vzdělávání učitelů. Považuji za naprosto nedostatečné, jak je v zákoně zakotveno. Považuji naopak za nutné, aby zákon dal pevný rámec tomu, v jakých formách a v jakých institucích, za jakých podmínek si učitelé budou moci anebo dokonce povinni zvyšovat svoji kvalifikaci, a to s jasnou vazbou na odměňování.
Vážené kolegyně a kolegové, domnívám se, že jsem uvedla dostatek konkrétních argumentů, které považuji za důvod k odmítnutí návrhu zákona. Znovu ještě jednou zdůrazňuji, že nejde o politický truc. Považuji tuto situaci za velmi vážnou a cítím za ni svoji zodpovědnost. Také proto jsem předala panu ministrovi školství seznam požadavků jako podmínek pro to, aby klub KDU-ČSL mohl podpořit návrh zákona pro projití do druhého čtení. Na tyto požadavky jsem nedostala adekvátní odpověď.
Jsem přesvědčena, že nový školský zákon potřebujeme. Potřebujeme ale takový školský zákon, který umožní realizovat nové požadavky na vzdělávání. Odmítám předpovědi katastrofických scénářů v případě neschválení tohoto zákona. Tvrdím, že žádná katastrofa nenastane, pokud bude ochota problémy řešit. Naopak tvrdím, že by platnost nového zákona v dané podobě znamenala velké zklamání, zhoršení současného stavu, dílčí kolaps, zmatky, právní nejistotu.
Bylo tady zmíněno, že odborné asociace nás poslance vyzývají k tomu, abychom podpořili zákon pro projití do druhého čtení. Ano, je to pravda, ale zároveň nás vyzývají k tomu, abychom zákon přepracovali. A bylo tady nejenom z mých úst, ale i z úst mého předřečníka kolegy Mareše zmíněno, že to skutečně není možné, pokud se jedná o jeho zásadní přepracování. Domnívám se, že je nutné, aby se tohoto úkolu zhostila vláda. Ať vláda vyslyší požadavek odborných asociací. Domnívám se, že je možné, aby návrh zákona vláda přepracovala a znovu předložila Poslanecké sněmovně tak, abychom ho mohli ještě schválit do konce tohoto volebního období. Považuji to za nutné a při dobré vůli dokonce za možné.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Šojdrové. Myslím - a to se teď netýká jí - že tímto vystoupením naznačila, že jednání Poslanecké sněmovny probíhá v pátek do půlnoci a příští úterý a středu. Tím jsme myslím začali projednávat školský zákon.
Pan poslanec Václav Brousek.
Poslanec Václav Brousek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Předkládaný návrh nového školského zákona je jedním z nejdůležitějších zákonů, které jsme v tomto volebním období projednávali. Je to zákon, který výrazně ovlivní budoucnost naší společnosti, a proto by měl být přijímán ve výrazně většinovém konsensu a ne pouhým hlasováním těsnou nadpoloviční většinou.
Předkládaný návrh prošel širokým připomínkovým řízením, ale ministerstvo zapracovalo do výsledného návrhu pouze ty návrhy, které se mu hodily. Pan ministr může jistě na číslech prokázat, kolik připomínek veřejnosti, odborných asociací, zaměstnavatelů, poslanců a senátorů do zákona zapracovali, ale pravdou je, že stěžejní připomínky, na kterých jsme se shodli, zapracovány nebyly. Na podvýboru pro školství byl školský zákon stejně jako Bílá kniha projednáván dvakrát a vždy za účasti ministerstva. Podvýbor má vytvořenu expertní skupinu a ta se společně s podvýborem shodla na neuralgických bodech tohoto zákona a navrhovala také řešení. Žádná z významným připomínek podvýboru nebyla do zákona zapracována.
Předkládaný návrh měl potíže i ve vlastní vládě a legislativní rada ho propustila, pokud se nemýlím, až na třetí pokus. Ve vnějším připomínkovém řízení tento návrh nezískal velkou podporu školských asociací ani zaměstnavatelských svazů.
Může mít tedy takový návrh podporu v Parlamentu? Není předložení tohoto návrhu pouze bojem ministerstva o čárku za splnění úkolu?
Nyní bych se ještě vyjádřil k některým pasážím zákona.
Za prvé. Financování zůstává bohužel i podle tohoto návrhu nepřehledné a závislé na přerozdělování na referátech školství okresních úřadů a odborech školství krajů.
Za druhé. V zákoně se zavádí nový typ právnické osoby, tzv. školská právnická osoba, jejíž vznik diskriminuje soukromé školy, ale také způsobí mnoho problémů a možná v některých případech i zánik malých školiček. Buď budou muset tyto školičky totiž být školskou právnickou osobou se vším všudy, tj. např. s vedením podvojného účetnictví, nebo budou součástí jiné školské právnické osoby.
Už vidím boje starostů v menších místech, která že bude ta pravá školská právnická osoba a kde bude pouze její jakási odnož, ale přitom samozřejmě se bude chtít, aby ta obec školu platila. Pro soukromé školy znamená přechod na školskou právnickou osobu ztrátu suverenity a vlastně vznik jakési pseudosoukromé školy.
***